Písemná forma pracovní smlouvy – Komise se chystá přitvrdit



Dne 26. 4. 2017 Evropská komise zveřejnila sdělení o vytvoření Evropského pilíře sociálních práv (EPSP), který by měl být vodítkem pro tvorbu politik členských států v sociální oblasti. V rámci této iniciativy nastínila i své další záměry, pokud jde o směrnici o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS) a směrnice o pracovní době (2003/88/ES).
 
Pokud jde o písemnou formu pracovní smlouvy, Evropská Komise v rámci balíčku k EPSP zveřejnila pracovní dokument EK o výsledku šetření o účelnosti směrnice (REFIT) - SWD (2017) 205 a konzultační dokument C(2017)2611, kterým zahájila první fázi konzultace s Evropskými sociálními partnery podle článku 154 TFEU.
 
Výsledky šetření REFIT jsou převážně pozitivní. Legislativa členských státu je ve vysoké míře v souladu se směrnicí a transpoziční nedostatky jsou minimální. Směrnice je všemi zainteresovanými stranami považována za relevantní a důležitou součást legislativy EU. Nicméně Komise ji shledává, zejména pokud jde o poskytnuté informace, velmi skromnou ve svém přístupu. Hlavním argumentem Komise, jsou změny na trhu práce a nové formy práce. Komise vychází z úsloví „verba volant scripta manet“ (co je psáno, to je dáno). REFIT se soustředil také na účelnost směrnice. Směrnice byla obecně shledána účelnou a naplňující stanovené cíle, nicméně byly nalezeny některé faktory, které brání zvýšit její účelnost ještě více: směrnice nepokrývá všechny pracovníky a členské státy mají možnost uplatnit různé výjimky a rozdílně definovat „placeného zaměstnance“, není zcela transparentní, zda některé kategorie pracovníků (například pracovníci v cizích domácnostech) a nových forem práce jsou či nejsou pokryty touto směrnicí, je potřeba přehodnotit prostředky nápravy (kompenzace, sankce), dvouměsíční lhůta pro poskytnutí informací pracovníkovi nahrává nehlášené práci. REFIT se vyjádřil i k účinnosti. Transpoziční náklady směrnice nezvýšily nijak významně náklady podniků. Směrnice úspěšně prošla i testem koherence s politikami a legislativou EU. Je zde prostor pro další konvergenci, zejména pokud jde o směrnici o vysílání pracovníků, a směrnicí o agenturních pracovnících a stážistech.

 

Stávající směrnice 91/553/EHS – některá základní ustanovení

V závěrech hodnocení REFIT bylo konstatováno, že směrnice je nástrojem s přidanou hodnotou a zakládá minimální standardy na úrovni EU, pokud jde o informace, které mají být poskytnuty zaměstnanci.

  • Rozsah působnosti: Směrnice se vztahuje na všechny zaměstnance, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovním poměru upravených platným právem členského státu nebo řídících se platným právem členského státu. Členské státy mohou stanovit, že se tato směrnice nevztahuje na zaměstnance, kteří mají pracovní smlouvu, nebo jsou v pracovním poměru s celkovým trvání nepřesahující jeden měsíc nebo s týdenní pracovní dobou nepřesahující 8 hodin, nebo je-li pracovní poměr příležitostné či specifické povahy.

  • Povinné informace. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s podstatnými body pracovní smlouvy: označení stran, místo výkonu práce, nebo hlavní pracoviště, název, zařazení nebo druh práce, stručný popis práce, datum začátku pracovního poměru/pracovní smlouvy, v případě pracovního poměru/pracovní smlouvy na dobu určitou pak jeho očekávané trvání, délku placené dovolené, délku výpovědních lhůt, počáteční částku odměny a další jednotlivé složky, délku běžného pracovního dne/týdne, v případě kolektivních smluv (uzavřených podnikem, nebo mimo podnik zvláštními orgány) i odkaz na tyto kolektivní smlouvy.
  • Způsob informování. Pracovník může být seznámen s uvedenými údaji nejpozději od dvou měsíců nástupu do práce formou – písemné pracovní smlouvy, jmenovací listiny, jednoho či více písemných dokumentů, pokud alespoň jeden z nich je informace požadované směrnicí.

Záměry Evropské komise a konzultace sociálních partnerů

Evropská komise se v rozporu s pozitivními výsledky vyhodnocení směrnice z hlediska její účelnosti a přidané hodnoty rozhodla zahájit konzultace o její o možné revizi. Ve světle EPSP se Komise rozhodla zaměřit na těchto pět oblastí:

  1. Rozsah aplikace směrnice. Písemná forma podání informace je minimální standardem s minimálními náklady, přesto do rozsahu směrnice nespadají všichni pracovníci. Komise hodlá rozšířit a vyjasnit rozsah směrnice. Komise chce prověřit zejména, zda jsou pokryti – pracovníci v cizích domácnostech, placení stážisté, příležitostní pracovníci, pracovníci platforem, pracovníci v nových a atypických formách zaměstnání. Komise chce také přehodnotit výjimky z rozsahu směrnice.
  2. Soubor informací. Ačkoliv přehled jednotlivých položek/informací stanovený směrnicí (článek 2 (2) považují zainteresované strany za celkem efektivní, Komise by si ráda ověřila, zda nemůže být ještě více komprehensivní a odpovídající současnému trhu práce. Komise by ráda viděla v písemné pracovní smlouvě: délku a podmínky zkušební lhůty, jaký systém sociálního zabezpečení se bude na pracovníka vztahovat, odkaz na platnou národní legislativu aplikovanou v souvislosti s daným pracovní poměrem/pracovní smlouvou, exaktní stanovení pracovní doby včetně možnosti práce přes čas.
  3. Modifikace a posílení prostředků ochrany pracovníka. Na členských státech bude Komise požadovat odkaz na příslušnou kompetentní autoritu, která bude řešit případy, kdy pracovník neobdrží písemnou formu pracovní smlouvy a vytvoření formálního systému soudních příkazů adresovaných zaměstnavatelům s možností paušální náhrady.
  4. Zkrácení dvouměsíční lhůty, po kterou zaměstnavatel může informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy/pracovního poměru, v zájmu vyšší ochrany zaměstnance a zamezení nehlášené práce.
  5. Modifikace charakteru směrnice s cílem normativní úpravy některých aspektů pracovněprávních vztahů. Komise se bude snažit o možné sblížení v oblasti pracovních smluv: Komise hodlá omezit podle ní příliš flexibilní reference týkající se pracovní doby. U příliš flexibilních režimů pracovní doby by měla být stanovina minimální lhůta, kdy to musí být pracovníkovi předem oznámeno před každým dalším zadáním úkolu nebo dalším časovým úsekem práce, dále by smlouva měla obsahovat požadavek na změnu formy práce, právo na vyškolování, právo na stanovení maximální zkušební doby, stanovení rozumné výpovědní lhůty, právo na sdělení důvodu propuštění, přístup k účinnému a nestrannému řešení sporu.
BusinessEurope jako evropský sociální partner v procesu konzultaceVýbor pro sociální věci (SAC) při BusinessEurope na svém červnovém zasedání projednal reakci zaměstnavatelů na 1. Fázi konzultace se sociálními partnery. Dne 23. 6. 2017 BusinessEurope za podpory svých členů (včetně SP ČR) adresoval EK dopis, ve kterém konstatoval, že rozsah původní směrnice je dostačující, směrnice i nadále plní svůj účel a není třeba ji revidovat. Komise by se měla držet principu „dělat méně, ale efektivněji“. BusinessEurope si vyžádal tzv. explanatory meeting, v rámci kterého by se vyjasnily některé návrhy Komise.
 
V rámci červnového zasedání Výboru pro evropský sociální dialog se Komise vyjádřila k tomuto odmítavě a zdůraznila, že bude postupovat rychle. Evropské odbory (ETUC) Komisi podpořily. Komise konstatovala zcela jasně, že zablokovat celý proces může jen společný dopis Evropských sociálních partnerů vyjadřující jejich připravenosti o revizi směrnice vyjednávat. Komise mezitím chystá podklad k druhé fázi konzultace sociálních partnerů (září) a podkladem má být studie zaměřená na pět výše uvedených oblastí. Komise již rozeslala vodítka pro národní výzkumné týmy 28 členských států.
 
BusinessEurope připravuje vlastní šetření mezi členskými svazy před zahájením druhého kola konzultací. SP ČR bude proces sledovat, jak na evropské úrovni ve spolupráci s BusinessEurope, tak na národní úrovni ve spolupráci s MPSV ČR a VÚSV ČR. Členská základna bude informována.

 

Vladimíra Drbalová
Poradkyně GŘ pro mezinárodní organizace a EU

Lenka Dudková
/
kategorie Evropské a mezinárodní záležitosti
zpět