Udržitelnost růstu české ekonomiky

Je současný ekonomický růst udržitelný? Může nastat nějaká další krize?

Ekonomický vývoj je zákonitě cyklický. Již dnes vnímáme, že už neroste tak rychle jako v roce 2017 a ani v nejbližších letech rozhodně neočekáváme tak vysoké tempo růstu. Uvědomujeme si, že současný ekonomický růst nemůže trvat věčně. Jako firmy ale musíme hledat možnosti, jak si svůj růst zajistit. Cesta vede přes inovace a dlouhodobé investice či diverzifikaci působení firmy, dobré je i zacílit na specifické nenasycené segmenty na trhu.

Samozřejmě, stejně jako v historii, zde byly a jsou „uvolněnější měnové politiky“, které vedly k boomu na finančních trzích či ke zvyšujícím se cenám na trhu s nemovitostmi a které se nyní postupně začínají zpřísňovat. Předvídat nemůžeme geopolitická rizika, existují i rizika obchodních válek, která by se mohla značně e zhoršení ekonomické situace projevit. Pokud by k něčemu došlo na světových trzích, velmi rychle se to promítne do otevřené české ekonomiky a to může následně náš současný mírný optimismus zchladit. 

Zároveň ale v současné době nepředpokládáme pro následující měsíce žádný výraznější zvrat ani ekonomické ochlazení. Neukazuje na to žádný z ekonomických ukazatelů, nenaznačuje to ani žádný výsledek našeho šetření mezi podnikateli, které provádíme společně s ČNB.

Očekávané hodnoty růstu pro rok 2018

Již před rokem jsme ve svých predikcích upozorňovali, že rekordní loňská tempa růstu letos neudržíme a růstové hodnoty průmyslové produkce a přidané hodnoty mírně zpomalí. Nižší míru růstu oproti roku 2017 potvrdil zpřesněný odhad vývoje ekonomiky za 2. čtvrtletí 2018, konkrétně se jednalo o růst HDP ve výši 2,4 % meziročně a pro srovnání, v prvním čtvrtletí šlo o meziroční růst 4,1 %. Svaz na rozdíl od jiných institucí, jejichž predikce byly příliš optimistické, byl ve svých plánech blíže realitě a svou predikci nemění, jiné instituce musely své předpovědi revidovat. Celkový výsledek ekonomiky v roce 2018 nadále očekáváme s hodnotou růstu nad 3% růstem HDP.

Jaký by krize eventuálně měla dopady na českou ekonomiku z hlediska cen, rozpočtu či zaměstnanosti?

Makroekonomické dopady krize jsou známé. Dojde k poklesu poptávky, tedy zakázek, poklesu zaměstnanosti, zisků a investic. Síla dopadu záleží na rozsahu a charakteru krize. Díky provázanosti naší země se světem a zejména s eurozónou, by se s určitým zpožděním dopady projevily v hospodářských výsledcích firem a následně i v dalších ukazatelích domácí ekonomiky.

Zpomalení ekonomiky bude mít dopad i na státní rozpočet. Svaz průmyslu na jednáních tripartity vládě opakovaně zdůrazňuje, že navrhovaný rozpočet na rok 2019 není nastaven tak, aby počítal s případnými horší časy. V relativně dobrých časech by se měl klást důraz na budoucí udržitelnost dobrých výsledků veřejných financí. Dnešní navyšování mandatorních výdajů podle našeho názoru nereflektuje, že v následujícím období porostou výsledky ekonomiky, a tedy i příjmy z daní, pomaleji než loni nebo letos. Skutečně se obáváme, jestli jsou navrhované výdaje rozpočtu do budoucna udržitelné. Ekonomický vývoj může znamenat další tlaky na růst výdajů, například na sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, které nebudou odpovídat výši příjmů rozpočtu. Současný rozpočet tyto budoucí hrozby nedostatečně zohledňuje.

Článek vznikl na základě odpovědí na dotazy novinářů v souvislosti s výročím 10 let od krize 2008.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek