Další zdanění firem situaci s odlivem zisků nevyřeší

Analýza vlády přehlíží některé významné souvislosti a fakta. Sektorové a progresivní daně by měly negativní dopad na dlouhodobé směřování naší ekonomiky a motivaci investovat do jejího dalšího rozvoje, proto je odmítáme. Většina odborných studií na toto téma hovoří spíše o negativních aspektech. Diskuze by se měla vést spíše o vytvoření podmínek pro to, aby byla ČR atraktivním místem pro investory.

Materiál úřadu vlády (dále jen „Analýza“) považujeme za příspěvek k diskusi nad strukturou české ekonomiky, která je bezpochyby potřeba. Řadu dat, ukazatelů či mezinárodních srovnání nerozporujeme, nicméně v diskusi by měly být zmiňovány i další fakta a souvislosti, které Analýza opomíjí a v řadě případů pak vytváří falešný obrázek o zahraničním kapitálu. Zejména nedostatečná je Analýza ve vztahu k realitě a možnostem podpory podnikatelského prostředí, které by vedly i k dalším pozitivním efektům. Ne vždy jsou interpretace a závěry dostatečně podložené či uváděny v kontextu dalších souvislostí, čímž může docházet a dochází k nesprávným (mediálním či politickým) interpretacím a závěrům.

Autoři své závěry  na mnoha místech podkládají nedostatečně precizně a odborně (například směšováním sektorů energetiky a vodárenství, v nichž panují výrazně odlišné podmínky), výchozí data a statistiky interpretují zjednodušeně a neberou v úvahu podstatné souvislosti (například významnou vlastnickou přítomnost státu v energetice, který by tak zbytečně danil své vlastní příjmy). 

Požadujeme ze studie ÚV vyjmout veškeré zmínky o zvýšení zdanění firem, jelikož se tato vláda zavázala nezvyšovat daňovou zátěž.

Analýza uvádí doporučení k nástrojům, které rozhodně z analýzy nevyplývají a kde nejsou zkoumány jejich dopady a rizika. Z analýzy tedy nevyplývá (a ani vyplývat nemůže), že opatření typu sektorová či progresivní daň jsou vhodným receptem na pozitivní změnu ve vývoji naší ekonomiky. Samozřejmě podporujeme opatření jako nastavení pravidel pro větší motivaci k reinvesticím v ČR; větší podpora malých a středně velkých českých firem, aby expandovaly do zahraničí a následně posílaly dividendy do ČR; účinnější boj proti daňovým únikům, pokud nebude vést k přílišnému nárůstu administrativy pro firmy. Tato opatření si zaslouží další analýzu a rozpracování.

Koncept sektorových daní by měl být opuštěn, jelikož jejichž zavedení by mohlo vyvolat negativní ekonomické důsledky jako snížení ekonomického růstu, přenesení (v řadě sektorů i významné části) daně na konečného spotřebitele, pokles investic (jak přílivu, tak reinvestic), omezení úvěrování reálné ekonomiky, snížení atraktivity ČR, stability pro podnikání a investování, omezení výzkumu a vývoje v českých dcerách nadnárodních podniků, negativní dopady i na domácí subjekty či MSP atd. Ani studie, které se například sektorovým daním věnují, neprokazují přínosy pro ekonomický rozvoj, naopak upozorňují na negativní dopady.

K analýze odlivu dividend – vybrané poznámky

• Současný stav je odrazem pozice, struktury, možností a historického vývoje ČR.
• ČR je aktuálně ve fázi postransformační až vyspělé expandující ekonomiky, kde ekonomika vykazuje přebytek obchodní bilance, přebytek běžného účtu.
• V malé otevřené ekonomice nemá smysl přímým zahraničním investicím (FDI) bránit, obzvláště, když tato vláda FDI spíše lákala. Jak by stát mohl omezit příliv FDI (a tedy i následně i odliv výnosů)? Zakáže snad prodej firem zahraničním subjektům?
• Je realitou že v ČR je vysoký podíl zahraničního vlastnictví. Ten nemá zdaleka jen negativní důsledky ale i řadu pozitivních – rostoucí export a přebytek obchodní bilance, růst přidané hodnoty na pracovníka, transfer technologií a know-how, poptávkové stimuly pro malé a střední firmy.
• Vládní analýza vyvolává dojem, že ČR je něčím řádově a extrémně odlišným z pohledu ziskovosti, výplaty dividend apod., kde se téměř nic nereinvestuje a vše se vyplácí na dividendách do matek v zahraničí a že v ostatních zemích se většina zisku reinvestuje. Objektivní mezinárodní komparace se zohledněním ostatních faktorů a reality stávajícího stavu ale dle nás ČR celkově úplně extrémně mimo nestaví. Právě o ostatních faktorech, souvislostech či přínosech, která výsledná data logicky i ovlivňují, se v Analýze nemluví. 
• Česká republika nepotřebuje restriktivní diskriminační opatření, ale zejména podporu podnikání. Měli bychom hledat nástroje, jak motivovat firmy ke vzniku a dalšímu rozvoji v ČR. Ne naopak.
• Sektorové a progresivní daně mohou sice v krátkém období přinést zdroje do veřejných rozpočtů, ale jsou negativním faktorem dlouhodobého vývoje ekonomiky. Nejsou řešením současného stavu struktury ekonomiky a jejímu rozvoji založeném na rozvoji tuzemských firem nijak nepomáhají.