Na přijetí eura bychom neměli rezignovat

Ministerstvo financí nebude již dále pravidelně informovat vládu o činnosti Koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice za daný rok. Ministerstvo financí uvádí, že „za situace, kdy přijetí eura není prioritou Programového prohlášení vlády ČR, není jmenován národní koordinátor pro zavedení eura a činnost skupiny je vykonávána Ministerstvem financí v rámci jeho standardní agendy, není účelné předkládat vládě zprávu o postupu v oblasti zavedení eura.“

Tento krok je z určitého pohledu pochopitelný a samozřejmě snižuje administrativu, po které není nyní vážnější politická poptávka. Přesto vývoj v této oblasti vnímáme z podstaty věci negativně. Vláda sice dostane analytické informace o možnostech přijetí eura díky pravidelnému vyhodnocování plnění maastrichtských přístupových kritérií, ale přesto zrušení „zbytečné“ zprávy ukazuje na rezignaci na závazek přijmout společnou evropskou měnu. Vláda nepodniká žádné kroky, aby stanovila datum přijetí eura, což nepovažujeme za správné.

Častým argumentem „odpůrců“ eura je, že stávající eurozóna je něčím jiným než to, co jsme znali v době vstupu do EU. Je pravda, že některé parametry jsou jiné, euro muselo projít obdobím ekonomické a dluhové krize v Evropské unii. Byly vytvořeny různé záchranné mechanismy a fondy, které skutečně v době vzniku našeho závazku neexistovaly. Příspěvky do těchto fondů jsou ale určeny pro případ řešení problémů, které se týkají vzhledem k provázanosti ČR a eurozóny v podstatě i ČR. Obecně ale jde o posilování důvěry v celý měnový projekt, jehož by byla ČR součástí. Zásadním faktorem je samozřejmě také nastavení kurzu koruny vůči euru v době případného vstupu.

Známé jsou samozřejmě připomínky, že eurozóna sice není optimální měnovou oblastí, ale bez pochybností lze tvrdit, že eurozóna je skutečně velkou měnovou oblastí. Výhodami je snadné porovnávání cen a mezd, snadnější přístup investorů, jednodušší export bez rizika měnového vývoje a bez nutnosti se proti měnovým rizikům zajišťovat, což je pro exportní ekonomiky obzvlášť důležité. Eurozóna také překonala krizové otřesy a důvěra ve společnou měnu v zemích, které ji mají, zůstává. Země používající euro samozřejmě o žádné změně neuvažují. Další argumenty pro a proti společné měně naleznete v tomto článku vydanému k 20letému výročí existence eura.

Zrušení jedné vykazované informace, není-li k ní nyní již reálný důvod, není pro nás problém. Upozorňujeme ale v širším kontextu na to, že výhody společné měny nezmizely a stále převyšují dopad změn v konceptu společné měny a některá rizika. Naše stanovisko ke zrušení informační povinnosti naleznete zde.

Vladimír Štípek
/
kategorie Z hospodářské politiky
zpět