Inflace v ČR na úrovni 3 %, kritéria pro přijetí eura letos neplníme

Inflace je v posledních letech v ČR vyšší než ve srovnatelných zemích EU, letos bychom nesplnili ani tzv. maastrichtské kritérium cenové stability. Aktuální vývoj ale může komplikovat i plnění dalších kritérií.

Data ČSÚ

Podle aktuálních dat ČSÚ v říjnu meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2,9 %. Jde o mírný pokles, v září ceny rostly o 0,3 procentního bodu rychleji a v podstatě překračovaly pásmo, které si ČNB vytyčila jako svůj cíl pro cenovou stabilitu.

Jak uvádí ČSÚ, zpomalení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle bydlení, kde zmírnil růst cen elektřiny na 4,8 % (v září 7,6 %) a ceny zemního plynu přešly z růstu o 0,4 % v září v pokles o 3,9 % v říjnu. Rovněž v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje docházelo k mírnému zbrzdění nárůstu cen.

V oblasti průmyslu ale k takovým nárůstům cen výstupů nedochází. Index cen výrobců z oblasti průmyslu dokonce i v některých měsících letos mírně klesal. Odhady firem ohledně vývoje cen výstupů z našich šetření, které provádíme s ČNB, se pohybují letos mezi 1 až 2 % růstu. Firmy navíc nemohou promítnout do cen ani stávající zvýšené náklady spojené s řadou omezení a opatření v reakci na koronavirus.

Evropská data

Eurostat pro říjen odhaduje pro eurozónu meziroční míru inflace -0,3 %, tj. v zemích platících eurem dochází k deflaci. Důvodem je rovněž velký meziroční pokles cen v oblasti energií, ostatní složky (potraviny, alkohol, tabák) vykázaly mírný 2% nárůst, další oblasti vykázaly jen změny blízko nule. Pokles cen energií lze v EU pozorovat již od jara. K tomuto poklesu začalo docházet spíše až v posledních třech měsících, do léta byly průměrné hodnoty na úrovni cca 1% inflace.

Dle zářijových dat došlo v celé EU k celkovému poklesu o -0,3 %. V ČR v září byla dle Eurostatu inflace +3,3 %, což je po Maďarsku a Polsku třetí nejvyšší míra nárůstu spotřebitelských cen v EU.

Záporný cenový růst je ošidný, k deflaci mají často blízko vyspělé tržní ekonomiky a může být důsledkem ekonomické stagnace, nebo ukazovat dlouhodobější strukturální problémy dané země. Lze očekávat, že s obnovením ekonomického růstu EU v příštím roce (s ohledem na vývoj epidemiologické situace), se do kladných hodnot bude dostávat i cenový vývoj.

I v rámci eurozóny jsou ale rozdíly, například na Slovensku dle odhadu byla inflace v říjnu na úrovni +1,7 %. To je v kontextu zemí eurozóny relativně vysoká míra, ale oproti ČR nižší úroveň. Německo začalo vykazovat zápornou úroveň cenového růstu až během letošního léta, Rakousko si drží rovněž úroveň inflace mírně nad 1 %.

Plnění kritérií pro přijetí eura

V rámci připomínkového řízení obdržel Svaz průmyslu dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií“, který sleduje čtyři oblasti (cenová stabilita, zdraví veřejných financí, stabilita devizového kurzu, konvergování úrokových sazeb) jako nutný předpoklad pro přijetí společné měny.

ČR má v posledních letech problém s vyšší inflací ve srovnání se zeměmi eurozóny, kdy se podle třech nejlepších zemí z pohledu cenové stability odvíjí srovnávací základ pro země, které se zavázaly k přijetí eura. Pokud jde o kritérium cenové stability, ekonomika ČR dle MF jej v roce 2020 kvůli „přetrvávajícím domácím inflačním tlakům“ nesplní.

Vzhledem k ekonomickým problémům trvajícím od jara jsme se zhoršili i v oblasti veřejných financí a po letech jsme přestali toto kritérium plnit. „Kritérium stavu veřejných financí Česká republika plnila do roku 2019 ve složce salda i dluhu. Letošní hluboký propad ekonomické aktivity v důsledku pandemie COVID-19 a fiskální podpůrná opatření vedly k prudkému zhoršení hospodaření vládního sektoru, jehož schodek dosáhne s největší pravděpodobností více než 6 % HDP“, uvádí MF. Kritérium se skládá ze dvou hledisek, hranice pro deficit je dle kritérií stanovena na 3 %, veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP (podle zářijové makroekonomické predikce MF letos kvůli koronaviru stoupne zadlužení ČR z 30 % HDP o 10 p. b., což je ovšem odhad publikovaný před realizaci podzimních restrikcí). Z pohledu deficitu je jasné, že letošní rok je výkyvem daným mimořádnou situací. Důležitý bude vývoj veřejných financí v dalších letech, zda se jej podaří stabilizovat a nikoliv přijímat dále politická opatření, která dlouhodobou stabilizaci naopak ohrožují. Část týkající se zadlužení ale stále i s určitou rezervou plníme.

Kritérium úrokových sazeb ČR plní, což je dáno především obecně velmi nízkými úrokovými mírami v celé EU, tedy i v ČR.

Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů sice ČR neplní, neboť se nezapojila, ale odhady MF říkají, že ČR by v teoreticky vymezeném pásmu, kde by se kurz měl pohybovat při snaze přijmout euro, skutečně pohyboval, takže ČR je z hlediska kurzového vývoje stabilní.

Vyhodnocení MF se věnuje rovněž dalším ukazatelům, které indikují, zda by přijetí eura bylo pro ekonomiku ČR v daném okamžiku vhodné.

Souhlasíme s identifikací ukazatelů hovořících pro přijetí eura. Jde o otevřenost a propojení ČR s eurozónou, sladěnost hospodářského cyklu ČR s eurozónou, míra používání eura, byť jak uvádí MF především v podnikové sféře. ČR pomáhá velmi nízká míra strukturální resp. dlouhodobé nezaměstnanosti, což ukazuje na pružnost trhu práce, bez problémů je i stabilní bankovní sektor.

Nesouhlasíme však s identifikovanými riziky, které jsou dle MF spojené s přijetím eura. Nedokončený proces reálné ekonomické konvergence není v ČR, ale nebyl ani na Slovensku, ani v Pobaltí, kde se euro používá. Přiznání procyklického charakteru fiskální politiky je sice správný postřeh materiálu MF, na ten ale upozorňuje dlouhodobě i Svaz průmyslu a je dobře, že i vládní analytické materiály jej vnímají jako problematický. Ovšem tento negativní jev vykazují i jiné země a přesto těží z pozitiv přijetí společné měny. Mezi další rizika spojená s přijetím eura MF řadí rovněž dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v důsledku stárnutí populace, což je opět problém, který mají téměř všechny země EU a řada z nich společnou měnu přijala.

Vláda by měla přijímat ekonomická protikrizová opatření nejen pro obnovení ekonomického růstu, ale i s ohledem na stále platný závazek přijmout euro. I nadále vidíme jako potřebné definovat potřebné kroky a stanovit termín k přijetí eura. Hospodářská politika by měla více zohledňovat i potenciální benefity, které ze společné měny pro českou ekonomiku plynou. Na podmínkách pro splnění pracovat můžeme.

Autoři: Vladimír Štípek a Bohuslav Čížek