20leté narozeniny evropské měny: Česká ekonomika Euro používá a potřebuje

Před 20 lety, přesně 1. ledna 1999, začalo několik vyspělých západních zemí používat společnou měnu Euro. Později se přidávaly další země, například v roce 2007 Slovinsko, v roce 2009 přistoupilo Slovensko, po roce 2011 vstoupily postupně všechny pobaltské státy. V eurozóně nejsou jen velké a ekonomicky silné státy, ale řada států velikostně a v některých ohledech i ekonomicky srovnatelných s ČR, například Portugalsko, Irsko, Rakousko. Zapomenout nesmíme na země, které prošly dluhovými a finančními problémy, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a spekulovalo se o jejich odchodu z eurozóny. Společná měna ale tyto problémy přestála a země, které jí používají, v tuto měnu důvěru rozhodně neztratily. ČR patří mezi země, které se zavázaly společnou měnu přijmout. 

Z pohledu Svazu průmyslu a dopravy dává pro ČR využívání společné měny Euro smysl. Naše argumenty jsou zřejmé: ekonomická struktura ČR zaměřená na obchod a spolupráci s nejvyspělejšími ekonomikami světa, které zároveň používají Euro, vlastnická provázanost s Eurozónou, provázanost trhů práce ČR a Eurozóny, význam exportu pro naše HDP, vysoký podíl používání Eur v tuzemských transakcích, díky tomu všemu dává smysl, aby ČR měla Euro.

Český zahraniční obchod a Euro
Eurozóna je pro nás ekonomicky extrémně důležitá. Náš vývoz směřuje ze 65,78 % právě do zemí Eurozóny. Do zbylých zemí v EU, které v Eurozóně nejsou, putuje 18,75 % našeho vývozu. Následující graf ukazuje tyto hodnoty ve vyjádření v milionech korun.

Zdroj: data ČSÚ
Rovněž na dovozu má eurozóna silný podíl, neboť z eurozóny přichází 47,78 % importu. ČR dováží poměrně hodně i z mimoevropských zemí, dovoz z Číny tvoří 17,2 % našich celkových dovozů (právě s Čínou máme velký deficit, neboť do Číny směřuje pouze 1,2 % našeho vývozu).


Zdroj: data ČSÚ

Kurzové náklady

U rozhodující části zahraničního obchodu, jak vyplývá z předešlých grafů, musí čeští podnikatelé nebo subjekty usídlené v ČR, které samozřejmě musejí například platit dodavatelům faktury, státu daně, mzdy zaměstnancům a jiné náklady v korunách, řešit kurzové riziko. Jinými slovy, propojenost s eurozónou si žádá řešit náklady týkající se existence dvou rozdílných měn. Kooperace s našimi hlavními dovozními a vývozními partnery by tak byla jednodušší a snadnější, kdyby naši podnikatelé nemuseli myslet na měnový kurz a jeho vývoj. Samozřejmě, jsou zde i transakční náklady spojené s větším množstvím měn. Mít hotovost v odlišných měnách a obecně pracovat s různými měnami se pojí s určitými náklady i při pouhé dovolené, natož pak v podnicích, kde jsou transakce mnohonásobně větší.

Podíl finančního zajištění exportu proti kurzovému riziku se dle našeho šetření drží na úrovni 40 %, to znamená, že zhruba 40% část vývozu byla zajištěna a na tuto část vývozu museli podnikatelé vynaložit náklady za zajištění. Konkrétně podíl zajištění dle aktuálního šetření ze 4. čtvrtletí 2018 dosáhl hodnoty 41,5 %, zajištění vývozu proti kurzovému riziku v ročním horizontu je očekáváno na úrovni 39,6 %.


 
Zdroj: Společné šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí 2018

Dalším způsobem zajištění proti kurzovému riziku je to, že firmy dobrovolně používají euro i v tuzemských transakcích.

Jak vyplývá ze společných šetření SP ČR a ČNB (šetření za 4Q 2018 zde), podnikatelé v rámci ČR používají euro stabilně cca ve 16 až 20 % tuzemských transakcí. Od roku 2012, kdy transakcí v eurech probíhalo jen zhruba 10 %, se podíl zvýšil na dvojnásobek a tuto hodnotu si ekonomika nadále udrží.

Tento ukazatel ilustruje dobrovolnou motivaci podnikatelů a firem využívat evropskou měnu. I tento fakt dokazuje význam mezinárodního obchodu pro ČR a jeho zapojení do globálních řetězců.

Využívání eura je také významným nástrojem v rámci firemního řízení a plánování. Řada exportních firem v posledních letech v rámci jejich finančního řízení se snažila nalézt optimální nastavení právě ve struktuře příjmů a výdajů i z pohledu využívání vhodných měn – zvoleným opatřením bylo právě využívání eura jako vhodného nástroje i pro tuzemské transakce.

Z našeho pohledu je právě realita struktury naší ekonomiky jedním z důvodů pro vhodnost přijetí eura v ČR. Již zmíněná silná vlastnická a obchodní provázanost ČR a eurozóny je sama o sobě logickým argumentem pro využívání společné měny. Dobrovolné využívání eura i v tuzemských transakcích je též jedním z pozitivních signálů pro investory, kteří přicházejí především ze zemí Eurozóny.

Zdroj: Společné šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí 2018

Nevýhody společné měny

Musíme rovněž zmínit nevýhody eura. Kromě toho, že koruna je stabilní měnou, zůstává klíčovou otázkou výše konverzního kurzu a konkrétní dopad na ceny a úspory (na základě empirických zkušeností jiných zemí by tento efekt neměl být významný).

Počítat musíme, byť to bude předmětem dalšího vývoje a jednání, i s náklady na příspěvky do záchranných fondů. Eurozóna samozřejmě není z teoretického hlediska optimální měnovou zónou, jsou zde poměrně rozdílné ekonomiky, ale vedou se i diskuze, jestli lze rozdílnost ekonomiky v rámci Evropy vůbec srovnávat, příkladem může být i reálná rozdílnost ekonomik jednotlivých států používajících americký dolar.

Také ztráta měnové autonomie patří k jedné z nevýhod, protože po přijetí Eura nebude ČR moci využívat národní měnu k eliminaci negativ ekonomického cyklu.

Nevýhodou jsou rovněž náklady, které by se musely vynaložit ve formě příspěvků do mechanismů stability, kapitálu Evropské centrální banky (ECB), či náklady spojené se vstupem do tzv. bankovní unie. Přesná výše nákladů se odvíjí od řady faktorů, např. doba a způsob vstupu a participace na mechanismech, samozřejmě také na podobě mechanismů, která se v čase proměňuje.

Dle odhadů jsou tyto náklady v řádu několika desítek miliard korun. Jak uvádí prosincové vyhodnocení maastrichtských kritérií, které zpracovalo Ministerstvo financí, doplacení nesplacené části upsaného kapitálu ECB představuje příspěvek cca 4,3 mld. Kč, splatit základní kapitál Evropského mechanismu stability v intervalu čtyř let ve výši 48 mld. Kč (prostředky ale zůstanou majetkem ČR, čímž získá adekvátní podíl akcií mechanismu a může vykonávat akcionářská práva). Vstup do bankovní unie mimo jiné znamená zaplacení příspěvků do fondu řešení krize maximálně 27,8 mld. Kč. Existují i další náklady, některé by např. dopadly na české banky, jde například o různé druhy poplatků, jejich výše je ale pouze v řádu milionů Kč.

Tyto platby jsou ovšem hrazeny s tím, že v případě problémů bude daná země podporována. Zjednodušeně lze říci, že jde o pojištění, tedy o platbu do pojistného fondu, ze kterého se v případě problémů platí následky. Nutno podotknout, že autonomní měnová politika si také žádá své náklady.

Kdy přijmout Euro

Česká ekonomika nyní prožívá velmi dobré období, podle dostupných známých dat se dařilo průmyslu (ohlédnutí za listopadem z pohledu průmyslu i za celým rokem 2018 zde), pozitivně se vyvíjelo i HDP (údaje ke 3. čtvrtletí 2018 podrobněji zde). Žádný obrat pozitivního trendu nepředpokládá ani naše společné šetření s ČNB za poslední kvartál loňského roku. Predikce pro rok 2019 je samozřejmě nižší, než byly hodnoty rekordního roku 2017, ale stále předpokládáme růstový trend (podrobněji zde). Bariérou dalšího ekonomického růstu je nedostatek pracovních sil, a právě Euro by firmám usnadnilo získávání kvalifikované pracovní síly, včetně zaměstnanců z ostatních zemí EU.

Nejen ekonomický růst posledních let pomohl tomu, že plníme téměř všechna přístupová kritéria k evropské měně. Konkrétně jde o kritérium cenové stability (i přes mírně vyšší inflaci ČR plní), o kritérium stavu veřejných financí (ČR plní v oblasti salda i dluhu dlouhodobě), dále se sleduje kritérium konvergence úrokových sazeb (plněno dlouhodobě a bez problémů) a na závěr kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů (není formálně plněno z podstaty, neboť ČR se mechanismu neúčastní). Z tohoto pohledu má ČR dle názoru Svazu předpoklady do eurozóny vstoupit.

Důležitým faktorem je, že máme relativně nízký dluh, rovněž deficity jsou sice v růstových letech plánovány jako zbytečně vysoké (a ekonomický růst a dodatečné daňové výnosy občas pomohou přehoupnout výsledek rozpočtu do přebytku), ale ve výsledku naštěstí nedošlo k zásadní kumulaci zadlužení.

Prosincové vyhodnocení plnění přístupových (maastrichtských) kritérií od Ministerstva financí říká, že ČR nyní skutečně splňuje většinu tzv. maastrichtských kritérií. Předložený materiál ale doporučuje „prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny“, s čímž rozhodně nesouhlasíme. Podle názoru Svazu průmyslu (podrobněji zde) je naopak nyní vhodná doba pro stanovení cílového data. Měla by být alespoň případně dána doporučení, jak například vymezit hodnoty a jednotlivých faktorů a ukazatelů, které lze považovat za dostatečné pro to, aby byly impulsem pro doporučení zahájení kroků k přijetí Eura. Nejasnost časového horizontu, kdy by se mohlo o přijetí Eura a s tím spojených náležitostech začít kvalifikovaně diskutovat pro účely splnění našeho závazku přijmout Euro, není pro podnikatelský sektor přijatelná. Uvítali bychom v tomto alespoň širší veřejnou diskusi o faktech a mýtech kolem eura.

Závěr

Podnikatelská sféra a firmy vstup ČR do Eurozóny jednoznačně podporují. Nutné je si přiznat nevýhody a rizika společné měny, ale klíčovým zůstává, že žijeme obklopeni a provázáni s ekonomicky silným a stabilním blokem zemí používajících Euro. Můžeme čerpat i z dosavadních zkušeností různorodých zemí, které již Euro přijaly. Některé z nich jsou velmi podobné naší ekonomice. Těmto ekonomikám se po přijetí Eura daří, měnové problémy nevznikly a tamní obyvatelé Euru důvěřují. Lidem i firmám v Eurozóně odpadá řada v tomto článku zmíněných nákladů, snadněji lze využívat výhod konkurence a snadného porovnávání mezd a cen. Nyní je v EU volný pohyb osob, zboží a služeb a kapitálu, pokud by po odstranění cel a dalších překážek byla odstraněna i bariéra v podobě existence různých měn a kurzového rizika, tak by to posilování české ekonomiky velmi pomohlo.