Představili jsme analýzu „Dopady harmonizace daní a daňových návrhů na podnikatelský sektor“

Harmonizační iniciativy v oblasti daní vycházejí zejména z diskusí na půdě OECD a EU. Na globální úrovni se s harmonizačními opatřeními výrazně nepočítá. Cílem této studie je identifikovat aktuální návrhy, které by měly významný dopad na podnikatelské prostředí v ČR. Dále se v této studii zabýváme aplikací těchto návrhů do reálné ekonomiky a odhadem reálných dopadů na různé typy podniků.

Dopadům snahy o harmonizaci se věnuje analýza, kterou jsme představili na on-line konferenci 2. 12. 2020. Během zpracovávání analýzy byly dílčí výstupy konzultovány rovněž s Expertním týmem pro daně a pojištění Svazu průmyslu.

Nejviditelnějším projektem OECD v oblasti harmonizace daní je projekt „base erosion and profit shifting“ (BEPS) zaměřený na adaptaci daňových systémů jednotlivých zemí na změněné podmínky 21. století v 15 daňových oblastech, který cílí na boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, zlepšení soudržnosti mezinárodních daňových pravidel a zajištění transparentnějšího daňového prostředí. Iniciativy EU obvykle navazují na inciativu OECD BEPS a patří mezi ně návrhy ohledně harmonizace určité daně (například DPH) stanovením stejných sazeb na území celé EU. Další kategorií jsou návrhy na zavedení celoevropských daní obvykle za účelem financování nových projektů EU, či společné postupy proti daňovým rájům a obcházení daňových povinností. Mezi harmonizační snahy EU patří i modernizace daňového systému, která se může s předchozími kategoriemi prolínat.

Výsledná analýza se tak detailněji věnuje oblastem, jako je například stanovení pravidel určení společného základu daně CC(C)TB, daň z digitální reklamy (DAT), definitivní systém DPH a environmentální opatření.

Z analýzy, kterou si můžete stáhnout zde, mimo jiné vyplývá:

CC(C)TB má relativně malé fiskální i ekonomické dopady. Problematické zůstává udržení dvou paralelních systémů na správu daní. Ohledně dopadů na podnikatelskou sféru je zřejmé, že mikro a malé podniky budou administrativně zatíženy více než střední a velké podniky. Na druhou stranu, závěry ukazují, že pro mezinárodní podniky návrh představuje snížení administrativní zátěže spojené se založením nové dceřiné společnosti.

Definitivní systém DPH s sebou přináší zavedení „one stop shop“, který v principu znamená jedno správní místo pro výběr daně v rámci celé EU. V principu návrh přenáší povinnosti odvést DPH u přeshraničního prodeje z kupujícího na prodávajícího. Z analýzy vyplývá snížení administrativních nákladů u podniků činných přeshraničně.

Environmentální opatření zahrnují zejména revizi systému obchodu s emisními povolenkami (EU ETS) a uhlíkové vyrovnání na hranicích. Dle analýzy se kvůli revizi ETS očekává zvýšení ceny emisních povolenek až za hranici 30 EUR/povolenku. V tomto ohledu je pro podniky žádoucí zavést uhlíkové vyrovnání na hranicích tak, aby se minimalizovaly negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost. V současné době jsou známé pouze obecné návrhy na uhlíkové vyrovnání, kde je velmi obtížné určit konkrétní dopady. Obecně environmentální opatření mají významné implikace pro průmysl i ekonomiku jako celek.