Daně: co se podařilo a co nás ještě čeká

Koronavirové období už nás zasahuje druhým rokem a s jeho přímými i nepřímými dopady se budeme ještě nějakou dobu vyrovnávat. Doufejme, že z pohledu zdravotní situace to již nebude tak dlouho, pokud se tedy prognózy pandemického vývoje nepletou a očkování bude úspěšně pokračovat. Uzávěry ekonomiky „zmrazily“ aktivity lidí a firem v některých oblastech, vedly ke specifickým situacím, které standardní daňové režimy neznaly, a negativně ovlivnily celkové ekonomické výsledky – tedy i příjmy z daní. V předkrizových letech daňové příjmy rostly, implementovaly se nástroje boje proti daňovým únikům, připravovala se a předložena byla tzv. digitální daň, projednávány byly parametry projektu MOJE Daně, diskutovaly se mezinárodní daňové návrhy či vlastní zdroje rozpočtu EU a spousta dalších témat. A i přes řešení akutních koronavirových témat, pozastavení EET či krátké časové odložení některých diskusí, mnoho daňových témat běží dál, byť možná nebyly v záplavě jiných informací tolik viditelné. Například projekt MOJE Daně spustil svou první fázi. Pokračují evropské a mezinárodní diskuse v několika aspektech zdanění – živě se například připravují návrhy nastavení globálního či evropského řešení mezinárodního zdanění. Svazu se též například podařilo dokončit vyjednávání o pravidelné publikaci referenční ceny a následně i prosazení zákonné úpravy, která umožňuje referenční cenu využívat plně pro služební vozy. Tím jsme pomohli odstranit jednu z bariér rozvoje elektromobility. Zde nás čeká ještě úkol prosadit snížení odvodu za služebně používané nízkoemisní vozy, které mají oproti klasickým „služebákům“ mnohem vyšší pořizovací cenu, z níž se odvod počítá, proto by nižší odvod dával smysl.

Vybrané koronavirové aktivity

Koronavirus přinesl několik situací, na které bylo třeba obratem po rozumu reagovat. Zde jsme s ministerstvem financí a finanční správou v podstatě online řešili náměty z praxe. Prosadili jsme například daňovou uznatelnost testů na covid či daňovou uznatelnost bezúplatných aktivit v době koronaviru. Pomohli jsme zjednodušit „koronavirové“ darování, což znamená, že bylo prominuto DPH u darů pro nemocnice, integrovaný záchranný systém či sociální zařízení. Rovněž jsme podporovali dočasné odpuštění DPH na respirátory a další ochranné „protikoronavirové“ pomůcky. Průběžně jsme měli jako hlavní zástupce zaměstnavatelů možnost se vyjadřovat k návrhům jednotlivých daňových pardonů a záchranných balíčků vlády, kdy jsme obvykle pod časovým tlakem upozorňovali na případné negativní jevy konkrétních úprav, potřebu jejich prodloužení či rozšíření či jsme upozorňovali na další oblasti, které bylo nutné akutně řešit. Z naší iniciativy vzešlo také úspěšné řešení problematiky odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání, kdy firmy těžko plní podmínku doložení požadovaného rozsahu výuky kvůli omezení přítomnosti žáků na pracovištích firem a tím si uplatnit odpočet na nakoupený majetek.

Koronavirus a daňové nástroje na rychlejší restart

Považovali jsme za potřebné pomoci i firmám se z těžké situace dostat a například eliminovat celkové odkládání a propady investic. Umožnit firmám, které v minulosti odváděly státu daně, aby mohly rychleji oživit. Proto jsme například iniciovali, několikrát vrátili do hry a nakonec i prosadili tzv. loss carry back, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty. V řadě zemí je to standardní a funkční nástroj, který pomáhá rychlejšímu zotavení ekonomiky po recesích. Nebyl důvod, aby ho neměly k dispozici také firmy v Česku. Jsme rádi, že se také podařilo prosadit, aby firmy mohly daňovou ztrátu uplatnit zálohově, a získaly tak finanční prostředky co nejdříve. Je jen škoda, že se do zákona nakonec dostalo omezení v podobě limitu pro uplatněnou daňovou ztrátu. Mezi další nástroje k řešení aktuálních problémů a restartu ekonomiky patří mimořádné zrychlené odpisy jako nástroj podporující investice. Dále byl valorizován limit pro odepisování hmotného majetku (tj. dlouho neměněný zastaralý limit, kdy je již oprava vnímána jako technické zhodnocení) a též se nově může v případě nehmotného majetku postupovat při odepisování dle účetnictví. Svaz dokázal v průběhu jednání uhájit rozsah mimořádných zrychlených odpisů, původně zde byly silné  snahy toto opatření značně omezit.  Zároveň jsme museli některým změnám zamezovat, např. se podařilo odvrátit zdanění prodeje akcií, což by mohlo negativně zasáhnout především rozvoj rodinných firem.

Co nás čeká?

Jakmile koronavirus odezní, budeme řešit jeho ekonomické a bohužel i politické následky. Strukturální deficit státního rozpočtu byl prohlouben řadou politických opatření na příjmové i výdajové straně, která se budou obtížně napravovat a naši ekonomiku tak uvrhla pro příští roky do nelehké situace. Řada z nich (logicky) ani neměla deklarovaný makroekonomický efekt. Jen úprava sazeb daně z příjmů fyzických osob, zavedení stravovacího paušálu a zrušení daně z převodu nemovitosti představuje roční výpadek kolem 100 mld. Kč. Inkaso bylo oslabeno nejen restrikcemi a omezením běžného fungování některých sektorů, ale též obecně nižším ekonomickým vývojem doma i v zahraničí způsobeného kromě koronaviru i obavami, preventivně sníženou spotřebou, či odložením investic. Zároveň byly navyšovány politicky i výdaje státního rozpočtu, opět ne všechny v souvislosti s krizí a úměrných makroekonomickým efektem. Co náš čeká? Je zřejmé, že se budou objevovat návrhy na úpravu daňového mixu. Nápady a vyjádření zástupců politických stran většinou očekávání příznivého proinvestičního a stabilního vývoje nepodporují.

Dopady budeme pociťovat delší dobu, proto je nutné myslet několik kroků dopředu a s daněmi si politicky příliš nehrát. Zvyšování daňových sazeb či úpravy základů není trojčlenka mezi aktuálními a potenciálními příjmy. Takto jednoduše to dlouhodobě nefunguje, změny daní dopadají i mimo zamýšlené oblasti do motivace být ekonomicky aktivní, do cen a nákladů firem a domácností, do investičních rozhodnutí, mohou dlouhodobě snižovat potenciál růstu apod.

Do budoucna tak zde je v daňové oblasti pro firmy spousta nejistot a otazníků, od globálního zdanění a daněních například digitálních aktivit, evropských návrhů, přes ekologické a energetické daně až po aktuální předvolební daňové výroky domácích politických stran. Pro firmy je ale klíčová stabilita. Firmy se rovněž musí mít čas se na změny připravit. Jako Svaz vždy pokládáme dotazy, jak se změny projeví v administrativní náročnosti a podnikatelské atraktivnosti v ČR, jak se projeví na zaměstnanost, tvorbě přidané hodnoty a konkurenceschopnosti ČR, na investiční aktivitě či potenciálu naší ekonomiky. Otázkou je i využití vybraných daní jako nástroje hospodářské politiky a strategie směřující k dlouhodobému růstu. Musíme mít vždy na zřeteli, že daně nepřinášejí jen prostředky na vládní politiku, ale zároveň daně samotné často velmi silně ovlivňují chování lidí a ekonomických subjektů. Nastavení daní nesmí limitovat prorůstové nástroje hospodářské politiky a konkurenceschopnost českého průmyslu ve srovnání s okolními zeměmi. Proto se snažíme být aktivní v diskusích a poskytovat fakta z praxe a veškeré souvislosti. Přicházet budou i další návrhy zdanění na úrovni EU či OECD, ale to zase někdy v dalším článku.

Svaz průmyslu také proaktivně navrhuje politickým stranám konkrétní náměty na úpravy a směry, na kterých by mohla být shoda napříč politickým spektrem a které by podnikatelskému sektoru pomohly. Nedávno jsme například politickým stranám praktických daňových námětů, které by usnadnily podnikání a státní rozpočet by nic nestály. Náměty jsou v závěru tohoto článku. Při úpravě daní je samozřejmě možné se našimi náměty inspirovat, ale klíčové bude také rozumný design u zásadních změn celkového nastavení daní.

Svaz v nadcházejícím období bude bránit negativním změnám a naopak prosazovat ty, které pomohou firmám zlepšit jejich kondici a efektivnost, což bude mít zpětně pozitivní dopad na zdroje pro státní rozpočet. Nejlepším nástrojem pro daňový růst je růst ekonomiky samotné. Celkový daňový mix musí být připravován na základě důkladných analýz dopadů a diskusí s dotčenými subjekty. Do těchto diskusí jsme připraveni se odborně zapojit.

Přehled 11 praktických daňových námětů:

1. Co nejdřívější další update daňového portálu MOJE Daně (a zároveň s tím provést revizi výkazních požadavků na podnikatele v oblasti daní a odvodů).
2. Zajistit automatický a rychlý systém vracení nesporné části vratky DPH.
3. Prodloužit neomezeně lhůtu pro uplatňování daňové ztráty „dopředu“ (případně alespoň z 5 na 7 let).
4. Umožnit volitelně vedení účetnictví a daňové evidence v eurech.
5. Podpořit rozvoj nízko-emisní mobility snížením odvodu u služebního vozu využívaného pro soukromé účely z 1 % na 0,5 %.
6. Připravit a předložit návrhy na modifikace daňového systému jako motivačního nástroje pro rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů.
7. Prodloužení mimořádných zrychlených odpisů z let 2020/2021 až do roku 2022.
8. Revidovat problematiku odpisů, například aktualizovat dobu odepisování vybraných aktiv.
9. Revize postupů finanční správy směrem ke klientskému přístupu.
10. Schválit příslušnou technickou úpravu zákona o daních z příjmů, která zamezí sankcionování firem v důsledku nemožnosti zajištění praktické výuky na pořízeném majetku z důvodu vládních restrikcí.
11. Provést analýzu liberačních balíčků a generálních pardonů a inspirovat se do budoucna.

Autoři článku: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek