OECD se dohodla na sazbě globální minimální korporátní daně 15 %
Na základě dohody 136 jurisdikcí (všechny klíčové země OECD a G20, včetně ČR) byly upřesněny některé základní parametry tzv. dvou pilířů společného řešení výzev globálního zdanění mimo jiné i v reakci na digitalizaci ekonomiky. Společné řešení prostřednictvím dvou hlavních pilířů má přinést společný postup při řešení daňové optimalizace, dále má nahradit veškerá dílčí řešení tzv. digitální daně či zavést minimální globální daň ve výši 15 %.
Konkrétně, OECD zveřejnila 8. října 2021 materiál „Statement on Two Pillar Solution to Address the Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy“, kde jsou na základě dohody zúčastněných států aktualizovány některé parametry dosavadních návrhů.
Ve stručnosti, Pilíř 1 určuje, že nadnárodní firmy s globálním obratem nad 20 mld. Eur a ziskovostí nad 10 % budou dotčený novými pravidly, které znamenají nutnost přerozdělit 25 % ze svého zisku - konkrétněji z jeho části přesahující 10 % ziskovost - daňovým jurisdikcím dle určitého klíče podle toho, kde byl nadlimitní zisk vytvořen. OECD si od takto stanovených limitů slibuje, že již nebudou v budoucnu stanovovány obdoby digitálních daní, protože toto opatření by mělo řešit problém fyzické absence firmy na území (což je problematické i pro daňové úřady), ze kterého má zisky. Pilíř 2 má nově stanovenou konsensuální sazbu 15 % pro definované nadnárodní firmy s obratem nad 750 mil. Eur. Pilíř navazuje například na pravidla zaměřená proti erozi daňové základny GloBE (Global anti-Base Erosion Rules) vč. dalších pravidel na eliminaci daňových úniků. OECD stanovilo rovněž de minimis pravidla, tedy vyloučení situací, kdy jsou vykazované výsledky u nadnárodní firmy příliš nízké (příjmy nižší než 10 mil. Eur a zisk nižší než 1 mil. Eur).
OECD chce, aby pilíře v tomto nastavení byly zavedeny do praxe od roku 2023. Nyní lze očekávat, že na závěr roku 2021 a především během roku 2022 bude probíhat příprava a schvalování Směrnic na úrovni EU, které by konsensuální řešení OECD zakomponovaly do legislativy. Parametry obou pilířů budeme nadále sledovat a jejich dopady na českou ekonomiku konzultovat na národní i evropské úrovni.
Říjnový materiál OECD s detaily naleznete zde a odpovědi OECD na často kladné dotazy jsou zde. Kompletní brožuru OECD obsahující zakomponovány dostupné materiály k návrhu schválenému v říjnu naleznete zde.
- Vladimír Štípek
- /
-
kategorie Z hospodářské politiky