Vztah podílu průmyslu na HDP a mzdové úrovně

SP ČR se ohrazuje proti zjednodušeným a tím nepřesným, často nesprávným, závěrům, které byly medializovány na Aktuálně a Ihned.cz, podle kterých je relativně vysoký podíl průmyslu na HDP ČR „příčinou relativně nízké mzdové úrovně v ČR.“

V poslední době se stále častěji setkáváme s dokumenty označenými jako analýza, které metodicky povaze analýzy neodpovídají a vedou k šíření nesprávných informací zdánlivě odborně podložených. Příkladem je právě zjednodušený vztah podílu průmyslu a úrovně mezd odkazující se na analýzy Úřadu vlády.

S trochou nadsázky by podle této teorie mělo mít Německo o něco nižší mzdy než Bulharsko (Německo má podíl průmyslu 25,7 % HDP, zatímco Bulharsko 23,0 %), ve skutečnosti má ale téměř 8krát vyšší průměrnou mzdu.  Vysoký podíl průmyslu na HDP sám o sobě není ani příčinou ani důsledkem mzdové úrovně. Vysoký podíl průmyslu v ČR odráží například faktory jako historický vývoj či je způsoben mezinárodní dělbou práce, kdy má ČR určitou komparativní výhodu v tomto odvětví ekonomiky. Hlavním faktorem mzdové úrovně logicky musí dlouhodobě být produktivita práce. Dle statistik za ekonomiku současná mzdová úroveň v ČR odráží relativně nízkou produktivitou práce. Ta je samozřejmě spojena také se strukturou ekonomiky, ale nejen odvětvově, ale i s fázemi výroby (pozice subdodavatele versus finální výrobce, výzkum a vývoj produktu v ČR apod.). Průměrný český pracovník vyrobí za hodinu výstup v nominální hodnotě 18,4 EUR oproti více než 50 EUR v Německu (data za rok 2015 dle Eurostatu). Cesta k vyšším mzdám vede tedy přes zvyšování nízké produktivity práce.

Průmysl sice patří mezi tzv. cyklická odvětví, ale ani tato kategorizace není černobílá, jak ukazují příklady Chorvatska specializující se na turistický ruch, které se nacházelo v dlouhodobé recesi, či Spojeného Království specializující se na finanční služby, které si prošlo během finanční krize trojitou recesí.