Průmysl v dubnu kvůli odstávkám v ČR a dalších zemích EU značně poklesl

Průmysl v dubnu dle očekávání kvůli restriktivním opatřením značně klesl. Průmyslová produkce meziročně po očištění klesla o 33,7 %. Meziměsíčně šlo o 23,4% pokles.

Nejvíce k poklesu sektorů průmyslu přispěla, což logicky vyplývá z uzavřené výroby, výroba motorových vozidel (negativní příspěvek 15,7 p.b.), dále s automobilovým průmyslem svázaná výroba pryžových a plastových výrobků (-3,5 p.b.). Ostatní oblasti (výroba kovových konstrukcí, strojů a zařízení, elektrických zařízení) přispěly k dubnovému poklesu průmyslu vždy zhruba 2 procentními body.

Rovněž tržby meziročně klesly, více se snížily tržby z vývozu (o 41,7 %), ale i domácí tržby zaznamenaly značný pokles (o 27,3 %). Nové zakázky ze hraniční klesly až o 44,6 %, domácí klesly o 36,3 %.

Je zřejmé, že situace v zahraničí bude nadále ovlivňovat situaci tuzemského průmyslu. Zde záleží nejen na uvolňování epidemiologických opatření v zemích našich obchodních partnerů, ale také jak se postaví k pokrizové obnově, zda zahraniční pomoc zasaženým sektorům bude dostatečná, aby se pozitivní dopad projevil i u jejich českých dodavatelů.

Vzhledem k náběhu pozastavené výroby mohou být květnové výsledky průmyslu sice pozitivnější, nicméně rozběhnutá výroba byla často v menším objemu a firmy, které nepřerušily výrobu, mají méně zakázek. Zůstaneme tedy v meziročním poklesu. Spíše než numerický výsledek je pro průmysl klíčové, aby vládní pomoc a podpora firmám byla efektivně distribuována a stávající nejistotu dále neprohlubovala. Klíčové je, aby firmy krizové měsíce přežily, udržely si své kmenové zaměstnance a mohly obnovit investiční aktivitu.

Vladimír Štípek
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět