V ČR roste inflace, země používající Euro mají inflaci nižší

Podle ČSÚ v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 3,3 %, což je poměrně vysoká hodnota. Výsledný celoroční průměr roku 2020 bude pravděpodobně mírně nižší, ale ani předcházející meziroční hodnoty příliš nízké nebyly, v dubnu rostly spotřebitelské ceny tempem 3,2 %, v květnu o 2,9 %.

Důvodem červnového nárůstu bylo například zdražování v oddílu tabák (nárůst cen o 7,1 % v květnu) a alkoholické nápoje (pivo + 5,2 % a víno +5,4 %), dále např. rostly spotřebitelské ceny oděvů. Pozitivní vliv na ceny je již méně významný v oddíle dopravy, zbrzdil se totiž dosavadní pokles cen pohonných hmot a olejů. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje naopak došlo ke zpomalení meziročního růstu (ale i tak v květnu tyto ceny rostly o 10,8 %).

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,4 % a ceny služeb o 3,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 3,1 %.

Za červen vydal Eurostat data zatím pouze v rychlém odhadu, kde pro země platící eurem dosáhla meziroční inflace výše 0,3 %. Podrobnější data Eurostatu máme z května, kdy meziroční inflace po přepočtení národních dat na jednotnou metodiku byla pro EU 0,6 % a pro eurozónu 0,1 %. Česká republika dosáhla hned po Polsku (3,4 %) druhé nejvyšší úrovně růstu inflace 3,1 % (pozn.: ČR měla dle Eurostatu v ostatních měsících letošního roku míry inflace v intervalu 3,3 až 3,8 %). „Vyšší“ míru inflace, byť v podstatě blízkou inflačním cílům, mělo rovněž Maďarsko (2,2 %), Slovensko (2,1 %), Rumunsko (1,8 %). Ostatní země EU mají inflaci již na úrovni 1 % nebo pod ním, což jsou velmi nízké hodnoty například vzhledem k inflačnímu cíli Evropské centrální banky (inflační cíl ECB je definován tak, že inflace by měla být „pod ale blízko 2 %“; inflační cíl ČNB stanoven na 2 % s pásmem 1 procentního bodu nad a pod tímto cílem).

Na výsledné inflaci se podílí množství faktorů, od struktury dané ekonomiky, ceny základních surovin, přes chování ekonomických subjektů v dané zemi, zdanění až po efektivitu přístupu a využitelných nástrojů centrální banky, která se o stabilitu cen a měny stará. Srovnatelné země s ČR, které mají měnu euro, nyní zažívají období s nižší inflací. Přestože by bylo možné čekat, že ekonomický pokles přinese silnější protiinflační tlaky, tak ceny nadále v ČR rostou. V našem výhledu spolu s dalšími institucemi očekáváme nižší inflaci, ale pokud by skutečná inflace měla být u horní hranice tolerančního pásma (tj. u 3 %), šlo by o negativní faktor pro hodnocení ekonomického vývoje v doby po ukončení restriktivních opatření v ČR.

Naše další názory na společnou měnu euro v ČR si můžete přečíst v článku zde a zde.

Vladimír Štípek