Další uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky

Evropská centrální banka (ECB) dále snížila měnově-politické sazby, konkrétně základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu na -0,4 %. Nejedná se o žádné překvapení, trhy snížení očekávaly v reakci na nízkoinflační, až deflační prostředí v eurozóně. Od měnově-politických sazeb se odvíjejí další sazby na trzích. Nízké až záporné sazby na jedné straně snižují náklady externího financování, na druhé straně znevýhodňují věřitele a držitele peněžních prostředků. Centrální banky takto nutí finanční subjekty neukládat peníze u centrální banky a více je půjčovat. Na druhou stranu nutí k hledání aktiv s větším výnosem, tj. s větším rizikem. Pro držitele vkladů, kteří nechtějí podléhat vyššímu riziku, se ale hodnota držených prostředků v případě záporných sazeb může i snižovat. Měnovou expanzi ECB prohloubila i dalším nástrojem, a to zvýšeným nákupem dluhopisů na 80 miliard eur měsíčně. ECB se tak snaží dále podpořit ekonomiku. Otázkou ale je, jaké možnosti měnová politika ještě v reálné ekonomice má a jaká je skutečná přínosnost.

Politika ECB je jedním z faktorů posilování koruny vůči euru, kterému ale brání intervence ČNB. ECB tak těmito opatřeními zvyšuje tlak na ČNB, kde zvětšující se úrokový diferenciál by mohl komplikovat následný exit. Přínosy z případného snížení úrokových sazeb v ČR jsou ale značně diskutabilní a spíše než efekt na úvěry a ekonomiku by mohl být faktorem v rámci diskuse Bankovní rady ČNB týkající se možnosti využití nestandardního nástroje v podobě záporných sazeb cíl zmenšit úrokový diferenciál a zmírnit tlak pro posilování koruny.