Exekuce firmy zatěžují finančně i administrativně

Co všechno musí zaměstnavatelé v souvislosti s exekucí na mzdu zaměstnance dělat? Jak moc nabývá jejich agenda?

Svaz dlouhodobě upozorňuje, že pro firmy je administrativní zpracování exekucí zaměstnanců zbytečně složité a finančně nákladné. Požaduje proto, aby exekutoři spolupracovali s firmami efektivněji. Největší tlak je samozřejmě na mzdové účetní, protože výpočet srážek ze mzdy je složitý a exekuční příkazy různorodé, ale agenda jim může narůstat například i komunikací se správou sociálního zabezpečení, když je zaměstnanec nemocný více než 14 dní a pobírá nemocenskou.

Zaměstnavatelé provádějí srážky ze mzdy, které poukazují přímo jednotlivým oprávněným, tedy věřitelům. Pokud má zaměstnanec více exekucí, jsou zpravidla na různé částky a vedou je různí exekutoři. Nejenže je potřeba hlídat výši exekuované pohledávky a její případné postupné "umořování" prováděnými srážkami, ale pro výpočet maximální výše srážek platí relativně složitá pravidla, která musí zaměstnavatel dodržet (např. výpočet nezabavitelné částky, která se odvíjí mj. od počtu osob vyživovaných zaměstnancem, započítávání tzv. přednostních pohledávek apod.). Za jejich nedodržení a sražení nesprávné částky hrozí nejen pokuty od exekutorů, ale také žaloby od zaměstnanců a mzdovým účetním mnohdy také osobní odpovědnost za způsobenou chybu.

Velkým problémem je různorodost exekučních příkazů, to by se mělo díky iniciativě Svazu od 1. července zlepšit. Obecné náležitosti exekučního příkazu jsou sice dané zákonem, ale každý exekutor až dosud mohl zvolit vlastní formu, proto už jen zjištění, kterého zaměstnance se konkrétní exekuce týká, na jakou pohledávku je vedena, kolik z exekuované pohledávky tvoří jistina a kolik příslušenství (úroky, náklady exekuce apod.) a "zavedení" této exekuce do mzdového softwaru zaměstnavatele je administrativně náročné.

Další komplikací je, pokud je zaměstnanec nemocný déle než 14 dnů a pobírá nemocenskou. Srážky z nemocenské provádí Česká správa sociálního zabezpečení, a zaměstnavatel je povinen jí předat aktuální informace o tom, jaké exekuční srážky jsou ze mzdy zaměstnance prováděny a jaká je jejich aktuální výše, je nutno řešit, kdo a v jakém rozsahu zaplatí zaměstnanci onu nezabavitelnou částku za daný měsíc, zda zaměstnavatel nebo správa sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatelé se také setkávají s tím, že exekuční srážky jsou takového typu a v takové výši, že znemožňují provádění dalších srážek standardně prováděných s jejich souhlasem jiným zaměstnancům (zejména část stravného hrazená zaměstnancem). Tím vzniká další související administrativa - výzva k zaplacení, evidence dlužných částek, kontrola zaplacení.

Při skončení pracovního poměru zaměstnance, vůči kterému je vedena exekuce, je pak nutné informovat příslušného exekutora, a do zápočtového listu zapsat informace o exekuci pro budoucího zaměstnavatele.

Dá se vyčíslit, kolik času taková správa exekucí zaměstnanců mzdovým účetním zabere?

Ze zkušeností členských firem vyplývá, že zejména pro větší společnosti nabyla administrativní zátěž natolik, že kvůli ní musely najmout specializované mzdové účetní, kteří se věnují jen této agendě. Popřípadě musely najmout další pracovníky, aby doplnily potřebnou časovou kapacitu. V šetření, které Svaz provedl cca před 3 lety vycházelo, že ve firmě s cca 1000 zaměstnanci se mzdová účetní věnuje více než 25 % času správě všech exekucí a insolvencí zaměstnanců. Jiná firma např. uvedla, že tato agenda zabírá 3/4 pracovního času jedné ze dvou mzdových účetních daného podniku.

Jaké náklady firmy musí vynaložit na správu jedné exekuce zaměstnance? Existují nějaké odhady či šetření?

V roce 2008 Svaz prováděl průzkum mezi členskými firmami a vyčíslil jednu exekuci na 150 až 300 Kč. Šetření na toto téma Svaz zopakoval v roce 2015. Částky v odpovědích firem se různily, rozmezí bylo spíše 150 - 500 Kč, u vícečetných exekucí pak 200 - 2500 Kč za měsíc. Předpokládáme, že zejména kalkulace při dolní hranici uvedeného rozmezí zahrnovaly jen odhadované mzdové náklady pracovníků, kteří spravují agendu exekucí, nikoliv však další související náklady. Těch ale není málo a mezi ně patří například bankovní poplatky převody srážených částek, náklady na poštovné, kopírování a skenování, pořízení a aktualizace příslušných doplňků mzdového software, fixní náklady typu spotřeba energií a další náklady na kancelářské prostory pro jinak "nadbytečné" mzdové účetní apod.

Exekutoři často žádají od zaměstnavatele o údaje zaměstnanců, na které ale nemají právo. Setkaly se s touto praktikou členské firmy Svazu? 

Ano, mnozí exekutoři to stále "zkoušejí". Často chtějí sdělit kontakty na zaměstnance, čísla bankovních účtů či majetkové poměry, tedy zda vlastní jakýkoliv postižitelný majetek (včetně účtů), případně jakékoliv další skutečnosti, jež jsou zaměstnavateli známy. Vše doplňují ještě pohrůžku pokuty až do výše 50 000 Kč za neposkytnutí součinnosti. Zaměstnavatel takové informace samozřejmě podle pracovněprávních předpisů nesmí poskytnout a exekutor si je může zjistit jinde - banka, katastr nemovitostí, registr vozidel apod.

Usnadní zaměstnavatelům práci alespoň sjednocení formuláře exekučních příkazů a jak? A jaké kroky nyní Svaz podniká, aby zaměstnavatelům ještě více práci usnadnil?

Ano, je to jedna z věcí, která by měla významně pomoci a těší nás, že Svaz s tímto požadavkem u Ministerstva spravedlnosti uspěl. Právě nejednost přispívá k administrativní náročnosti zpracování značnou měrou a zavedení jednotné formy by mohlo zejména úvodní fázi při "zavádění" exekuce do mzdového systému zaměstnavatele podstatně zrychlit a zefektivnit.

Svaz průmyslu jedná s exekutorskou komorou o rozsahu povinné součinnosti firem při exekuci na mzdu jejich zaměstnanců. V diskusi se zástupci Exekutorské komory zaznělo, že by mohlo dojít k dalšímu zefektivnění tím, že by exekuční příkazy byly doručovány také v podobě xml datových souborů (obdobně jakou jsou dnes doručovány bankám) a automatizovaná komunikace ve formě datových souborů by s velkými zaměstnavateli mohla probíhat i pokud jde o výše zmíněnou informační součinnost. Předpokládá to však alespoň drobnou novelizaci exekučního řádu.