Svaz průmyslu pomohl zkvalitnit novelu stavebního zákona

Svaz průmyslu se zasadil o zkvalitnění novely stavebního zákona, zjednodušení povolování a změnu příslušnosti některých staveb.

Česko má v mezinárodním srovnání jedny z nejsložitějších a nejdelších povolovacích procesů, což hlavně v dnešní složité době brzdí investice i ekonomický rozvoj. Bohužel se stav dlouhodobě s výjimkou Rekodifikace a nového stavebního zákona spíše zhoršoval.

Vládní novela stavebního zákona byla původně v řadě aspektů výrazným zhoršením oproti Rekodifikaci schválené v minulém volebním období. Proto se Svaz průmyslu a dopravy  ČR zapojil do Platformy pro zdravý stavební zákon, kde spolu s ostatními organizacemi a odborníky prosazoval zjednodušující úpravy. Naštěstí si byla vláda nedostatků vědoma a na úpravách se Svazem, jeho členy a celou Platformou spolupracovala.

U klíčových pozměňovacích návrhů byl SP ČR ve Sněmovně úspěšný. Prošly úpravy povolování u technické infrastruktury, energetiky včetně změny příslušnosti staveb, liniového zákona, odstranění některých zbytných požadavků či povinné koordinované závazné stanovisko včetně environmentálního stanoviska JES.

SP ČR vnímá novelu stavebního zákona jako politický kompromis, který by ale přesto oproti dnešnímu stavu měl povolování výrazně zrychlit.

Chybějící integrace, alespoň koordinace 

Za SP ČR i Platformu byla původní Rekodifikace, která měla přinést nezávislou soustavu stavebních úřadů, lepší. Zajišťovala integraci všech řízení, nezávislost, jednotnost a odbornost rozhodování. Vláda ale rozhodla o návratu stavebních úřadů na obce a kraje. 

Vláda ovšem vyslyšela kritiku Svazu a zajistila alespoň sloučení všech závazných stanovisek (pokud EIA není třeba, nebo byla provedena předem) do jednoho koordinovaného, což je oproti dnešku stále významný pokrok. Zároveň prošly dílčí návrhy zlepšující integraci, ať už možností přizvání stavebníka nebo úpravou řízení u liniových staveb, která by měla pomoci při řešení případných rozporů a chyb závazných stanovisek.

DESÚ a příslušnosti staveb

Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) organizačně podřízený ministerstvu dopravy bude povolovat klíčové tzv. vyhrazené stavby. Smyslem je, aby pro velké a specifické stavby existoval jeden úřad, který je bude povolovat ve spolupráci s odborníky, kteří je velmi dobře znají. Tím by se odstranily základní chyby a průtahy, které u těchto staveb vznikají. Zároveň by povolování mělo být jednotné. 

Aby byl DESÚ plně funkční již od začátku příštího roku, je potřeba, aby měl dostatečný počet odborníků, protože na něj přejde většina stavebních řízení vyhrazených staveb včetně těch probíhajících. Takže hlavně ze začátku půjde o obrovský nápor. Je třeba zajistit i dostatek financí, vybavení, organizaci úřadu a nastavit vzájemnou spolupráci, ať už s dotčenými orgány, se kterými bude DESÚ stavby „povolovat“, nebo s podřízenými krajskými stavebními úřady, pro které bude odvolacím orgánem. Funkčnost DESÚ je tak pro ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj jeden z hlavních úkolů.

Změnila se rovněž příslušnost stavebních úřadů u vybraných staveb. Například DESÚ bude posuzovat výrobny plynu od 1 MW či horkovody od průměru potrubí 300 milimetrů. Na krajské úřady spadnou rozhodnutí u distribuční soustavy. Telekomunikace ovšem stále spadají do kompetencí obecných stavebních úřadů. U nich tak stále nebude dostatečně zajištěna předvídatelnost a jednotnost rozhodování nebo dostatečné odborné kapacity, což je potřeba do budoucna řešit.

Změny u technické infrastruktury (TI)

Do zákona byla doplněna definice technické infrastruktury podle novely energetického zákona, tzv. Lex OZE I. Ta rozšířila technickou infrastrukturu o výrobny a zdroje energie, akumulaci, dobíjecí stanice a zásobníky plynu. Všechny tyto stavby budou považovány za stavby ve veřejném zájmu. 

Přípojky do 25 metrů k elektrickému a plynovému vedení nově nebudou povolení potřebovat. Umožňuje se vedení optické sítě v obci za přísných podmínek. Mobilní sítě podpořené z Národního plánu obnovy se budou moci povolovat rychleji.

Požadavky na umisťování staveb technické infrastruktury budou platné pro celé Česko bez možnosti odchylek v rámci městských stavebních předpisů. U dopravní infrastruktury bude podmínky určovat ministerstvo dopravy vyhláškou.

Zjednodušují se i prosté výměny vedení či sítí technické infrastruktury. Zároveň se podařilo odstranit zbytečnou administrativu, ať už formou nekonání závěrečných prohlídek u podzemních staveb technické infrastruktury či zrušením povinného dozoru projektanta u sítí technické infrastruktury.

Další změny

Byly přijaty i další pozitivní změny, které by měly vyjasnit případné povolování staveb jaderného zařízení či umožnit zkrácený postup změny územních plánů. Prošla také úprava zajišťující koncentraci námitek i v odvolacím řízení v prvním stupni, což je důležité pro zamezení průtahům v povolování. 

Poslanci odmítli návrhy, které zavádějí posuzování nejasného rozsahu a z nejasného důvodu či ty, které měly rozšířit účast v povolovacím řízení tak, že by se účastníci mohli vyjadřovat i nad rámec svého zákonného zmocnění. Tím by v praxi mohli výrazně komplikovat řízení obstrukcemi.

Bohužel ale byly také odmítnuty Svazem podporované návrhy týkající se dodržování lhůt u vybraných staveb, koordinace veřejných zájmů, zkrácení lhůt přezkumu či návrh týkající se využitelnosti půd.

Do jaké míry novely povolovací procesy opravdu zrychlí, se teprve ukáže. Klíčové budou prováděcí vyhlášky MMR, jejichž podoba zatím není známá. Rychlost povolování ovlivní také digitalizace a provázanost všech informačních systémů, personální zajištění i na těch nejmenších úřadech či dostatečné metodické vedení.

Zároveň MMR chystá další novelu stavebního zákona, která bude řešit územní plánování. S přijetím novely stavebního zákona tedy zdaleka práce nekončí, spíše naopak. 

(Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice)

Článek vyšel v časopisu Spektrum 02/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.

Tématu jsme se věnovali i v našem podcastu.