Šedá ekonomika v ČR: Stále uniká přes 600 miliard Kč

Objem šedé ekonomiky v Česku loni stoupl o zhruba deset miliard na 612 miliard Kč, odhady pro letošní rok se pohybují kolem 614 miliard Kč. Podíl šedé ekonomiky na tuzemském hrubém domácím produktu (HDP) tak vychází za loňský rok na 15,4 procenta, což je pod evropským průměrem. Ten činí 18,5 procenta, byť ve východní Evropě je průměr 24,4 procenta.

Ovšem samotný objem šedé ekonomiky v Česku v poměru k HDP v uplynulých letech klesá, v roce 2007 činil 17 procent. Vyplývá to ze studie společnosti Visa s názvem Šedá ekonomika v České republice, která byla v pátek 30. ledna prezentována na stejnojmenné konferenci v pražském Kaiserštejnském paláci v Praze.

Akce se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání 2015, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Diskusního panelu se zúčastnil viceprezident SP ČR Radek Špicar.

„Snížení podílu šedé ekonomiky lze cestou účinnější kontroly výběru daní, což je i naše priorita. Současně musí stát usnadnit podnikání, snížit byrokracii, zajistit právní vymahatelnost, kde jsou stále ještě výrazné slabiny. Cestou je i rozšíření elektronizace plateb,“ uvedl Radek Špicar.

Jak potvrdil generální ředitel Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš, ke snížení objemu šedé ekonomiky pozitivně přispívá rozvoj bezkontaktních plateb a terminálů. Podle výše zmíněné studie při nárůstu elektronických plateb o deset procent na obyvatele by se za čtyři roky mohl podíl státem nekontrolované ekonomiky snížit o 4 až 6 procent. Konkrétně v České republice by častější využívání elektronických transakcí mohlo ušetřit 40 miliard Kč. Šedá ekonomika zahrnuje totiž jak práci na černo (až ze dvou třetin), při které unikají státu daňové příjmy, tak i takzvané přehodnocování, k němuž dochází při hotovostních platbách například u malých obchodů, barů, taxislužeb atd., kdy dojde k nahlášení jen části příjmu.

Šedou ekonomiku tvoří tedy z větší části práce lidí, kteří nemají platnou smlouvu. Podle studie má práce načerno v Česku na svědomí až dvě třetiny ze zmíněných ztrát.  Dalším problémem, kvůli kterému stát přichází o stovky miliard korun, jsou nepřiznané příjmy.

Jedním z důvodů růstu šedé ekonomiky je snaha lidí i podniků ušetřit na daních.  Největší podíl na stínové ekonomice měly loni v Česku firmy, které podnikají v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, stavebnictví a dopravy. Častá je i u podniků působících ve službách. „Oblast pohostinství, hoteliérství, ubytovacích služeb – velmi složitě se kontroluje, kolik lidí přespalo v dané ubytovně nebo v daném hotelu nebo jestli se obědů udělalo 500 nebo třeba 400,“ uvedl na konferenci prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. 

Společnost Visa studii vypracovala ve spolupráci s expertem na šedou ekonomiku Friedrichem Schneiderem z rakouské Univerzity Johannese Keplera, který na konferenci vystoupil se svým příspěvkem.

V podílu šedé ekonomiky na HDP jsou na tom nejhůře východoevropské státy. V Bulharsku podíl šedé ekonomiky činí 31 procent, v Rumunsku, Chorvatsku, Litvě a Estonsku 28 procent. Slovensko má podíl na HDP stejný jako Česko, Maďarsko má 22 a Polsko 24 procent. Naopak proti Rakousku nebo Švýcarsku je podíl šedé ekonomiky v ČR zhruba dvojnásobný.

Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP - Česká republika