Shrnutí legislativního návrhu jednotného řízení v oblasti povolování staveb

  Podrobný rozpis důvodů, které vedly SP ČR, HK ČR a SPS ČR k výzvě vládě k novelizaci legislativy týkající se EIA.

--------------------------------

Hlavními cíli navrhované úpravy jsou:

•   maximální zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb
•   co nejméně správních rozhodnutí, co nejméně procesních stupňů, co nejméně soudních přezkumů → zavedení jednotného řízení a jednoho správního povolení s následným účinným a efektivním soudním přezkumem
•   zajištění univerzálnosti, jednoduchosti, efektivity a férovosti jednotného povolovací řízení při respektování práv všech dotčených subjektů
•   bylo by vedeno jednotné povolovací řízení, které by integrovalo všechna potřebná řízení – tj. zejména proces EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další řízení dle zvláštních složkových zákonů – princip „one-stop-shop“
•   výsledkem jednotného řízení by bylo jedno povolení k realizaci, které by podléhalo účinnému a efektivnímu soudnímu přezkumu → oproti stávajícímu stavu maximální jednoduchost, efektivita a eliminace prostoru pro možná procesní pochybení a procesní obstrukce
•   koncept jednotného povolovacího řízení není novou myšlenkou, ale osvědčil se již v zahraniční, např. v Rakousku nebo Německu
•   tento koncept odpovídá i v dubnu schválené novele směrnice EIA, kde je zdůrazněna potřeba zajistit společné nebo koordinované postupy v oblasti ochrany ŽP
•   jednotné řízení by vedl, koordinoval a odpovídal za něj jeden správní orgán - stavební úřad (princip jednoho kontaktního odpovědného místa)
  •            stavební úřad by měl rozhodovací pravomoc ohledně konečného obsahu a znění povolení k realizaci
  •            stavební úřad by měl pravomoc posoudit a rozhodnout o případné kolizi různých veřejných zájmů, o kolizi nebo nezahrnutí určitých požadavků vyplývajících z vyjádření dotčených orgánů do povolení k realizaci i o námitkách účastníků řízení
  •            tato pravomoc stavebního úřadu by byla vždy limitována příslušnými aplikovatelnými právními předpisy (tj. nejen stavebním zákonem, ale i všemi složkovými zákony) → stavební úřad by nemohl rozhodnout v rozporu se zákonnými požadavky
•   ostatní správní orgány by měly postavení dotčených orgánů a pro účely jednotného řízení by vydávaly vyjádření, stanoviska a poskytovaly by stavebnímu úřadu i žadateli další součinnost (přezkoumávání podkladů, vypořádání námitek apod.)
•   byla by zavedena efektivní pravidla pro řešení rozporů mezi žadatelem a správními orgány (např. ohledně konkrétního způsobu provedení projektu či ohledně doplnění nebo změny projektu) → pokud by rozpor nebyl vyřešen v průběhu řízení, rozhodl by o něm stavební úřad v povolení k realizaci
•   byly by zavedeny 2 varianty jednotného řízení (dle volby žadatele s ohledem na složitost projektu a skutečnost, že na počátku řízení nemusí být známy všechny technické detaily projektu)
  •            standardní jednotné řízení by spočívalo v předložení a projednání „obecné“ dokumentace v první fázi řízení a promítnutí výsledků tohoto projednání do „podrobnější“ dokumentace, která by byla předložena a projednána v druhé fázi řízení
  •            žadatel by měl možnost zpracovat rovnou dokumentaci kombinující požadavky „obecné“ a „podrobnější“ dokumentace a vést tzv. zrychlené jednotné řízení s projednáním pouze této dokumentace
•   v případě projektů vyžadujících posouzení vlivů na ŽP by součástí „obecné“ i „podrobnější“ dokumentace byla rovněž část zabývající se vlivy projektu na ŽP, na jejímž základě by orgán EIA posoudil vlivy na ŽP a vydal tzv. zprávu EIA
  •            ve zprávě EIA by příslušný orgán EIA odborně popsal výsledky posouzení vlivů na ŽP a tato zpráva by následně musela být zohledněna v povolení k realizaci
•   jednotné řízení by bylo flexibilní, interaktivní a umožňovalo by zohlednit pozdější změny projektu v průběhu řízení
•   navrhovaná úprava by měla vést k maximální jednoduchosti jednotného řízení, současně však respektovat všechna práva dotčené veřejnosti vyplývající z práva EU
  •            subjektům z řad dotčené veřejnosti (nevládním organizacím i dotčeným fyzickým osobám) by bylo umožněno účastnit se jednotného řízení se všemi z toho vyplývajícími právy a byl by jim rovněž zajištěn plný přístup k následnému soudnímu přezkumu
•   současně by však byla stanovena jasná pravidla pro vznášení námitek dotčené veřejnosti a přijata opatření zabraňující zneužívání těchto práv a procesním obstrukcím (koncentrace námitek k okamžiku konání veřejného projednání, zavedení formulářů pro podávání námitek apod.)
•   za účelem zrychlení povolovacího procesu by bylo upuštěno od odvolacího řízení, které v případě povolování staveb v praxi neplní svůj účel a pouze prodlužuje povolovací proces a vytváří prostor pro možná další procesní pochybení a obstrukce
  •            k upuštění od odvolacího řízení dochází i v některých dalších členských státech EU s jednotným integrovaným řízením, např. v Rakousku
  •            namísto odvolacího řízení by byla stanovena pravidla zajištující efektivní průběžný dozor nadřízených správních orgánů v rámci jednotného řízení
•   povolení k realizaci by podléhalo přímo soudnímu přezkumu před správním soudem, který by byl vázán lhůtami pro vydání rozhodnutí
•   za účelem zefektivnění soudního přezkumu by soudy měly být oprávněny povolení k realizaci nejen zrušit, ale i změnit a za tímto účelem si i v určitém rozsahu doplnit dokazování (pokud by to odůvodňoval zjištěný skutkový stav a takový postup byl současně účelný – úkolem soudu by však nebylo nahrazovat činnost správního orgánu)
•   pokud by soud povolení k realizaci rušil, byla by zavedena zvláštní pravidla zajišťující zefektivnění a zrychlení dalšího průběhu povolovacích procesů
  •            např. povinnost soudu vyjádřit se ke všem žalobním námitkám a přesně vymezit rozsah, v němž má být znovu provedeno příslušné správní řízení, zabránění uplatňování stejných žalobních námitek při opakovaném soudním přezkumu apod.
•   v zájmu jednotné rozhodovací praxe by bylo možné napadnout rozhodnutí soudu kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, který by byl rovněž povinen rozhodnout ve zkrácených lhůtách
•   žadatel by měl možnost domáhat se stanoveným způsobem ochrany před nečinností či případnými nezákonnými požadavky správních orgánů (např. na opakované doplnění dalších podkladů v objektivně neopodstatněném rozsahu) jak v rámci průběžného dozoru u nadřízeného správního orgánu, tak následně před správním soudem
•   soud by byl oproti dnešnímu stavu oprávněn závazně rozhodnout o důvodu nečinnosti/nezákonné činnosti a udělit správnímu orgánu konkrétní pokyny k dalšímu postupu v řízení

Jednotné správní řízení a jedno správní povolení

Základní principy jednotného řízení

Efektivní uplatňování práv dotčené veřejnosti

Efektivní a jednoduchý soudní přezkum

Opatření k zamezení nečinnosti a případným nezákonným požadavkům správních orgánů