Komise nastavuje minimální standardy pro transparentnost v odměňování žen a mužů

Společně s návrhem Akčního plánu pro implementaci Evropského pilíře sociálních práv a Doporučení na efektivní aktivní podporu zaměstnanosti po pandemii COVID Evropská komise zveřejnila dne 4. 3. 2021 také návrh na minimální požadavky v oblasti transparentnosti v odměňování směřující k posílení principu stejné odměny za stejnou práci či práci stejné hodnoty mezi muži a ženami.

Právo na rovné odměňování je zakotveno v římských Smlouvách a požadavek na zajištění tohoto práva obsahuje směrnice 2006/54/ES o zavedení rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. V roce 2014 vydala EK Doporučení o transparentnosti v odměňování a následně zveřejnila Akční plán 2017-2019 k prosazování principu rovného odměňování. Zpráva o jeho implementaci z roku 2020 podle EK ukazuje, že nelegislativní opatření nepřinesla zlepšení a proto přistoupila k návrhu na legislativní řešení.

Vzhledem k tomu, že směrnice 2006/54/ES je velmi komplexní, pro daný účel, rozhodla se Komise pro návrh nové směrnice v souladu s článkem 157 (3) Smlouvy, jejímž zastřešujícím cílem je zlepšit implementaci principu stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a posílit pracovníky v dosažení tohoto práva a odstranit rozdíly v odměňování mezi oběma pohlavími v reálné praxi. EK chce nastavit transparentnost v odměňování uvnitř organizací, usnadnit aplikaci klíčových konceptů principu rovné odměny a posílit mechanismy vymahatelnosti. Pokud jde o princip subsidiarity EK argumentuje tím, že roztříštěnost národních úprav v oblasti rovného odměňování přináší riziko porušení hospodářské soutěže a minimální harmonizace je na místě. Komise současně deklaruje, že její opatření jsou vedena snahou o zjednodušení a snížení administrativní zátěže, zejména pro MSP. Princip proporcionality a better regulation by neměl být narušen.

Svaz bude analyzovat návrh EK a dopady konkrétně navrhovaných opatření na podniky z pohledu další administrativní a finanční zátěže.

Komise požaduje na členských státech, aby zavedly nástroje nebo metodologie k vyhodnocení a srovnání hodnoty práce v souladu se souborem kritérii, která budou zahrnovat požadavky na vzdělávání, profesionalitu, odbornou přípravu, dovednosti, úsilí, odpovědnost, provedenou práci a charakter zahrnutých úkolů. Existence jasných kritérií umožní pracovníkům nastavit si úroveň srovnání (valid comparator) a vyhodnotit si, zda v porovnání s ní není znevýhodněn v případě, že vykonává stejnou práci či práci stejné hodnoty. Při tom nepůjde jen o srovnání na úrovni podniku, ale obecné. Pokud není srovnatelné meřítko, lze využít hypotetického srovnání, či jiné vhodné evidence.

Transparentnost bude nově dále požadována již v průběhu náboru. Žadatel o zaměstnání by již z pracovní nabídky nebo v průběhu předvstupního pohovoru měl být seznámen se svojí mzdou či strukturou mezd v organizaci, přičemž jeho dosavadní mzdová historie by neměla být brána v potaz. Zaměstnanec má právo na pravidelnou informaci o tom, zda je odměňován, aniž by byl diskriminován a současně i pravidelně informován o tomto svém právu. Podniky nad 250 zaměstnanců budou podléhat širší informační povinnosti (joint pay assessment), pokud jde o odměňování mužů a žen a případných rozdílech. Zprávy budou veřejně přístupné a budou sloužit ke zvýšení povědomí o principu rovného odměňování nejen mezi zaměstnanci v rámci podniku, ale i zainteresovanými stranami. Zprávy budou povinně dostupné i na vyžádání inspektorátů práce. ČS mohou alternativně využít dat poskytovaných podniky daňovým úřadům či úřadům sociálního zabezpečení. Součásti návrhu jsou i ustanovení o ochraně práv, důkazním břemenu, nároku na kompenzaci za porušení práv a o sankcích, rovném odměňování ve veřejných zakázkách a koncesích.

• Více zde