Evropská rada ve stínu Brexitu


Mandáty delegací členských států EU na červnový summit EU byly pečlivě nachystané na témata jako migrace, evropský semestr, vnitřní trh, investiční plán, prohlubování hospodářské a měnové unie, evropská globální strategie, vztahy EU-NATO, či krize na evropských komoditních trzích masa a mléka. S otazníkem zůstával jen výsledek britského referenda o setrvání v EU.

Závěr referenda je nyní jasný. Nejasné je, co bude dál. Snahou EU bude stabilizovat situaci a na základě žádosti Velké Británie o vystoupení z EU podle článku 50 Lisabonské smlouvy v pro obě strany rozumné době uzavřít dohodu a nově nastavit vzájemné vztahy. Dne 27. června 2016 se sešlo mimořádné kolegium Evropské komise o dopadech Brexitu a dne 28. června 2016 hlasuje Evropský parlament na mimořádném plenárním zasedání o rezoluci k Brexitu.

Česká delegace zvolila pro jednání v Bruselu konstruktivní přístup. Je třeba se poučit z britského referenda a jít dál. Stávajících 27 členských států musí být i nadále připraveno společně pokračovat a přijmout skutečnost, že Unie je modelem, v němž chtějí spolupracovat, ale že tento model se musí změnit, aby více reflektoval zájmy, obavy a přání našich občanů. Evropská unie musí ukázat svoji akceschopnost a perspektivu pro všech 27 členských států a přinést rychle hmatatelný důkaz toho, proč je Unie a naše společenství to nejlepší možnou volbou pro všechny.

***

Evropská rada ve dnech 28. – 29. 6. 2016 tedy nebude žádný „business as usual“. Jedno téma se však musí přece jen dotáhnout do konce, aby se zažehnalo latentní riziko nové eskalace uprchlické krize a prohloubení spolupráce se zeměmi Blízkého východu a Afriky. Cílem je dostat migrační toky pod kontrolu. Brexit by neměl zdržet přípravu cestovní mapy k implementaci nového „Rámce partnerství“. Pomoc partnerským zemím však musí být podložena efektivními pobídkami a jasnou podmínkou, založenou zejména na pokroku ve spolupráci v oblasti návratů a vyhoštění (readmisí), správy hranic a boji proti pašerákům. Součástí odpovědi na problémy v zemích původu a tranzitu migrace může být i Vnější investiční plán a iniciativy Evropské investiční banky (EIB). Financování těchto iniciativ a volba nástrojů bude předmět další diskuse. Dohoda s Tureckem je považována za krok dobrým směrem i přes stávající překážky s readmisí. Pozornost musí být věnována i situaci na východní hranici Unie, zejména Ukrajině, kde se nachází velké množství vnitřně vysídlených lidí.

I přes žhavé téma Brexitu by Evropská rada měla věnovat pozornost i kritické situaci na evropských komoditních trzích a měla by navázat na své závěry z března 2016, kdy vyzvala Komisi k přijetí opatření na zlepšení situace, včetně případné finanční podpory zemědělcům. EU čelí krizi zejména v sektoru mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a cukru. Sektor mléka se potýká s velmi nízkými výkupními cenami a přebytky mléka. Některé členské státy avizují problémy na trzích ovoce a zeleniny. Komise se tedy nyní ve svých závěrech obrací na všechny aktéry, aby pomohli ke zmírňování nerovnováh na evropských komoditních trzích.

Představena bude i Globální strategie EU bez nějakých silných závěrů, aby byla zajištěna identifikace členských států s textem a jejich kontrola nad procesem následné implementace. Současně by měly být zahájeny kroky k přípravě přijetí návazné strategie pro oblast společné bezpečnostní a obranné politiky.

Globální strategie EU

Vladimíra Drbalová
zástupkyně ředitele pro EU Sekce mezinárodních vztahů

Blízková Marta
/
kategorie Evropská rada
zpět