Svaz nesouhlasí s novými podmínkami pro pracovní smlouvy v EU

Evropský parlament bude prosazovat přísnější podmínky pro zaměstnávání lidí na nárazovou práci na vyžádání, zvláštní druhy krátkých úvazků nebo pro zaměstnávání pod digitálními platformami. Tyto podmínky přináší nová směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách. Zástupci zaměstnavatelů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR s novými pravidly nesouhlasí.

Směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách má zlepšit postavení lidí, kteří pracují v nových typech pracovních vztahů. Ty vznikají jako součást moderní digitální ekonomiky. Směrnice má těmto lidem zaručit lepší informovanost o pracovních podmínkách a zajistit základní práva vůči zaměstnavatelům při výkonu práce, například právo dozvědět se v rozumném čase o místu a čase konání práce, právo na úhradu, pokud objednávka práce nebyla zrušena včas, nebo právo odmítnout práci, pokud by ji měl pracovník vykonat mimo sjednané hodiny.

Evropská komise do směrnice poprvé vepsala jednotnou unijní definici pracovníka. Až dosud tato definice byla v kompetenci národních států. Podobně má směrnice stanovit jednotné maximální délky pro zkušební dobu.

Výbor pro zaměstnanost Evropského parlamentu v pátek 18. října schválil pozici Evropského parlamentu pro vyjednávání o konečném znění směrnice s Radou EU a Evropskou komisí. Výsledek hlasování je pro zaměstnavatele a podniky negativní a je spojen s nepříznivými dopady. Přináší především zvýšení administrativní zátěže a snižuje flexibilitu nových typů pracovních vztahů. 

"Digitální ekonomika přináší nové možnosti flexibilní práce. Evropská komise a Evropský parlament chtějí tuto pružnost omezit. Jako zaměstnavatelé s tím nesouhlasíme," říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jedná se o revizi původní jednoduché administrativní směrnice o písemné formě pracovní smlouvy, kterou program pro testování účelnosti legislativy (REFIT) uznal jako fungující legislativní akt s přidanou hodnotou. Zaměstnavatelé byli od počátku tvrdě proti revizi směrnice, neboť porušuje principy subsidiarity, harmonizuje definici pracovníka, rozšiřuje informační povinnosti a práva zaměstnanců a zvyšuje administrativní a zátěž.

Rada dospěla jen po velkých peripetiích ke křehkému obecnému přístupu. Výsledný text přijatý v pátek Výborem pro zaměstnanost EP nejenže potvrzuje některé instituty v návrhu Komise, ale jde daleko nad jeho rámec. Nerespektuje subsidiaritu ani diverzitu národní praxe.

Clavetova zpráva rozšiřuje osobní rozsah směrnice, v úvodu ponechává výklad definice pracovníka na národní praxi, v textu samotném prosazuje jednotnou definici EU. Zpráva nepotvrdila výjimku pro krátkodobé pracovní úvazky (8 a méně hodin za měsíc) v době dynamických změn a nedostatků na trhu práce. Rozšířené požadavky na informační povinnost si protiřečí a navozují velkou právní nejistotu spojenou s administrativní zátěží.

Zpráva uznává, že informační povinnost zaměstnavatele může být splněna ve dvou krocích (základní informace první den pracovněprávního vztahu a dodatečné se lhůtou 7 dnů), nicméně nerespektuje mnohem volnější a reálnější návrhy obecného přístupu Rady. Návrh zpravodaje je více flexibilní v úpravě zkušební lhůty a její délky, nicméně je více než diskutabilní, proč by zkušební doba měla být regulována z unijní úrovně. Zpráva přináší také právní nejistotu, pokud jde o otázku předvídatelnosti a variability pracovního rozvrhu.

Závěrem lze říci, co nezhoršila ve svém návrhu Evropské komise, to přitvrdil už v počáteční fázi EP. Lze jen doufat, že si členské státy budou stát za svým obecným přístupem a neodchýlí se pod politickým tlakem. Svaz průmyslu a dopravy jako součást evropské podnikatelské komunity již podniká kroky k nápravě textu návrhu, nebo přinejmenším k omezení jeho nejtvrdších dopadů.