Stanovisko k návrhu vyhlášky o přípustné úrovni znečišťování k zákonu o ovzduší

Připomínky SP ČR k návrhu vyhlášky o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování k zákonu o ochraně ovzduší  .

Připomínky byly zpracovány na základě dílčích podkladů Hutnictví železa, SAP, Škoda auto, a.s.,  ČSZE, Asociace sklářského a keramického průmyslu, Svazu výrobců vápna,  Svazu výrobců cementu a Mostecké uhelné, a.s.

Svaz průmyslu dále podporuje připomínky samostatně zpracované Teplárenským sdružením (uvedeny v v příloze). Tyto připomínky reflektují nejen problémy tepláren, ale i dalších energetických provozů průmyslových podniků.

 A/  Zásadní připomínky

 § 3, odst. 2, písm. b, bod 12: u stacionárních zdrojů uvedených v části A příloze č. 4 zákona (provádět jednorázové měření emisí v intervalech jedenkrát za tři kalendářní roky)

Požadujeme, aby byla možnost upustit od měření a stanovovat uvedené emise na základě měrné výrobní emise vzešlé z protokolů předešlých autorizovaných měření, nebo prodloužit interval měření na 6 let při splnění určených podmínek.

Navrhujeme proto následující úpravy:

§ 2, odst.d) měrná výrobní emise (navrhuji značit MVE kvůli použití v příloze 4)
a) Doplnit §3, odst. 2, písm. b, bod 12 na konci textu „u stacionárních zdrojů uvedených v části A příloze č. 4 zákona, pokud ještě neproběhlo ani jedno měření“.

b) za bod 12 doplnit novou větu: „Interval měření se prodlouží na 6 let v případech, že opakovaným měřením se prokáže úroveň emisí znečišťující látky nižší než 30 % hodnoty stanoveného emisního limitu.”

c) doplnit do §3, odst. 4, nové písmeno e):

„u stacionárních zdrojů uvedených v části A příloze č. 4 zákona, pokud bylo provedeno alespoň jedno měření.“

Zdůvodnění: Uvedený § stanovuje povinnost měřit emise těžkých kovů, dioxinu, PCB a PAH bez ohledu na stav, jaké hodnoty uvedených emisí jsou naměřeny. Navrhovaným opatřením se ušetří náklady cca 100 tis. Kč/měření a nebude přitom zrušena povinnost předmětné emise vykazovat.

  § 3:

V § 3, odst. (2), písmeno b) doplnit bod 1. takto:

„…u spalovacích stacionárních zdrojů a spalovacích jednotek přímých procesních ohřevů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva…“

Doporučuje se text doplnit a zpřesnit.

V § 3 doplnit odstavec (4) doplnit písmeno e) následujícího znění:

d) u zásobníků sypkých hmot vybavených odlučovacími zařízeními bez nuceného odvodu vzdušiny

Zdůvodnění: U tohoto technologického uspořádání nelze zajistit ustálené a definované proudění vzdušiny, nutné k provedení měření podle příslušných norem, technické provedení filtrů leckdy neumožňuje žádné umístění měřícího místa. V praxi se jedná se o náhodná a proměnná množství vzdušiny, kde nelze zajisti spolehlivé měření podle příslušných norem, měření je proto zatíženo velkou nejistotou. Celkové emise z těchto zdrojů jsou bez výjimky zanedbatelné.

Do §3 odst.2 písmeno b) doplnit bod 13:

13.“ u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č.7 k této vyhlášce v části II bodu 2.2.1“.

Odůvodnění :Pod bodem 2.2.1 je uvedeno „Třídění a jiná studená úprava uhlí“ – v současné době je prováděno pravidelné měření jedenkrát za tři roky a to z toho důvodu, že provoz úpravny je ustálený bez zásahů do technologie a ve své podstatě neměnný. Prováděná měření jsou pouze ověřovací měření provozního stavu.  Navrhované zvýšení četnosti nemá žádný vliv na zlepšení stavu kvality ovzduší a  je pouze zátěží pro provozovatele. Není tedy přínosem v oblasti ochrany ovzduší.

Trváme na zachování četnosti měření pro stacionární zdroj uvedený pod bodem 2.2.1 Třídění a jiná studená úprava uhlí (tohoto návrhu vyhlášky) v četnosti jedenkrát za tři kalendářní roky.

 § 9 :

§ 9 odst. 6 – navrhujeme na konec textu doplnit větu „V opačném případě se postup podle § 8 odst. 1 písm. d) nepoužije.”

 § 9, odstavec (6), upravit takto:

(6) Při posuzování plnění emisních limitů se za průměrné hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) až d), v odst. 2 písm. a) až d) a v odst. 4 písm. a) až c) považují validované hodnoty podle § 8 odst. 1, přičemž hodnoty 95% intervalu spolehlivosti výsledků jednotlivých měření nesmí na úrovni denní průměrné hodnoty emisního limitu překročit následující procentní podíly hodnoty specifického emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 20 % u amoniaku a 40 % u sulfanu.

 Zdůvodnění: Jedná se o přesnou transpozici znění podle bodu 1.3. Part 4  Annex IV Směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU.

§ 10:

§ 10 odst. 4

Požadujeme doplnit na závěr poslední věty text: „pokud průvodní dokumentace ke stacionárnímu zdroji nestanoví jinak“.

Zdůvodnění: V případě používání elektrostatických  odlučovačů je podmínkou uvedení zdroje velmi vysokého napětí stabilizace spalovacího režimu aby vzdušina již měla stabilní chemické složení a neobsahovala spalitelné složky, které by mohly při přeskoku mezi elektrodami vést ke vznícení a explozi. Konstrukce elektrostatických odlučovačů neumožňuje splnění požadavku dosažení přípustné tmavosti kouře do 30 minut od zahájení najíždění stacionárního zdroje  do provozu. Obdobná úprava s odkazem na dokumentace kotle je i v současné vyhlášce 205/2009 sb. (příloha č. 3)

§15:

§ 15 odst 1, 3

Požadujeme vypustit oba odstavce

Zdůvodnění: Podle tohoto ustanovení je v případě dvou a více případě dvou a více spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž jmenovité tepelné příkony se podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, za uvádění do provozu je považována doba uvádění do provozu prvního z nich a za dobu odstavování doba odstavování z provozu posledního z nich.

Toto ustanovení je jednak nelogické. Pokud je v kotelně několik zdrojů (kotlů), pak v době nižší potřeby tepla je v provozu jeden nebo jen část kotlů a v případě zvýšené potřeby výroby tepla se najíždějí další kotel. Je zcela nelogické, aby pro najíždění těchto dalších kotlů byla doba najíždění 0 hodin. Technicky je nemožné najet kotel okamžitě na provozní parametry a tedy i na hodnoty emisních limitů. Toto ustanovení zcela popírá smysl § 9 odst. 5 návrhu vyhlášky.

Navíc je toto ustanovení v rozporu  se zákonem o ovzduší  Podle nového zákona o ovzduší (i podle současného č. 86/2002 Sb.)  je stacionárním zdrojem ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka, tj. kotel. Pouze pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se  jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity sčítají.. jednoznačně je tedy stacionárním spalovacím zdrojem jednotlivý kotel a nikoli skupina kotlů. Proto i doba uvádění do provozu a doba odstavovaní z provozu musí být posuzována pro každý zdroj samostatně.

§ 24 :

§ 24 odst. 1 – požadujeme upřesnit znění vložením podtržením označených slov do stávajícího textu: „Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní komunikace podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by jejich umístěním došlo v libovolném místě mimo areál provozovny k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok.”

§ 24 odst. 1 – požadujeme připojit další text: „Příspěvek k úrovni znečištění ovzduší nově umisťovaného stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona a příspěvek u stávajícího stacionárního zdroje, u kterého bude docházet k uplatnění kompenzačních opatření, se prokazuje rozptylovou studií podle § 26 odst. 6.”

Tím se stanou jak odstavce 2 a 3, tak příloha č. 16 zbytečnými a je potřebné je vypustit. Výše popsaný požadavek je v souladu s novým zákonem, protože podle přílohy č. 2 zákona u všech zdrojů podléhajících kompenzačním opatřením je zároveň vyžadována rozptylová studie.

 Příloha č.2:

V Příloze č. 2, kap. 2.1.1. „Požadavky na kvalitu pevných paliv s výjimkou uhlí, biomasy a výlisků z uhlí nebo biomasy“ změnit ve sloupci Cementářské a vápenické pece hodnotu Výhřevnost na > 10 a hodnotu Obsah rtuti a jejích sloučenin na < 5.

 Zdůvodnění: Hodnoty ve stávající tabulce by neumožnily spalování některých cementářských paliv, které byly dosud bez problémů a bez nepříznivých vlivů na emise používány. Výrobní proces cementárny vždy podléhá řízení IPPC a není důvod samostatně takto limitovat jednotlivé vstupy bez vzájemných souvislostí a posouzení.

 Příloha č. 7:

Příloha 7, technické podmínky provoz\u, poznámka a):

V a) požadujeme změnit text následovně: nahradit slova „....použít pouze odsířený koksárenský plyn“ slovy „...  použít také odsířený koksárenský plyn“.

Zdůvodnění: V návrhu uvedené znění je zavádějící, protože připouští pro otop pouze odsířený koksárenský plyn, zatímco v praxi jsou užívány i další druhy plynů.

 Příloha 7, bod 3.3.3 - Emisní limit TZL pro sekundární odprášení platný od 1.1.2020 požadujeme vypustit.

Zdůvodnění:Emisní limit pro sekundární odprášení hal kyslíkových oceláren není v BREF ani Závěrech o BAT stanoven. Je tam uvedena pouze hodnota účinnosti zařízení použitého na odprášení haly min. 90%. Sekundárním odprášením je nutno chápat zachycování fugitivních emisích, vznikajících na různých technologických zařízeních umístěných v hale. Hodnota 20 mg/m³ je v těchto dokumentech uvedena pro zdroje sekundární prašnosti následovně: „Pokud jsou emise z procesu předúpravy tekutého surového železa a ze sekundární metalurgie zpracovávány odděleně, úroveň prachových emisí spojená s BAT, stanovená jako střední denní hodnota, je < 1 – 10 mg/Nm 3 pro tkaninové filtry a < 20 mg/Nm 3 pro elektrostatické odlučovače.“

 Příloha 7, bod 3.7.4 – emisní limit pro TZL – požadujeme:

-          úpravu limitu TZL následovně (mg/m³):  hodnota 50, k hodnotě 10 přidat horní index ¹⁾, jehož znění zůstává (t.j. ¹⁾ Platí  od 1. ledna 2016“).

-          u vztažných podmínek nesouhlasíme se změnou na „A“ a požadujeme ponechat stávající „C“.

 

Zdůvodnění : Emisní limit je platný pro normální podmínky. Při změně podmínek se mění. Při měření, která probíhají za teploty cca 200ºC navrženému limitu odpovídá limit 18 mg/m³. Pro dosažení navrhované hodnoty emisního limitu by se tak musela naměřit hodnota 5,5 mg/m3. V návrhu emisní vyhlášky současně dochází k dalšímu snížení hodnoty emisního limitu navrhovanou změnou vztažných podmínek z „C“ na „A“.  Takto dvakrát snížený emisní limit nejsou schopny provozy zabývající se výrobou neželezných kovů plnit. 

 Příloha č. 8:

Požadujeme  zavedení hmotnostního toku, od kterého platí hodnot limitní koncentrace, navrhujeme hodnotu  1 kg/h.

Odůvodnění: V praxi se vyskytují případy (např. destilace či použití kondenzace k omezování emisí, kdy je vysoká emisní koncentrace ale minimální objemový tok (v řádech jednotek či desítek m³/h) a tedy i minimální hmotnostní tok) v řádech jednotek č desítek g/h) ale reletivně vysoké koncentrace (v řádech stovek mg/m³).

 Přílohy č. 10 a č. 11 :

Z obou evidencí požadujeme vypustit všechny údaje, které

• jsou oprávněným orgánům běžně přístupné - např. v provozních řádech, oznámeních o výpočtu poplatku nebo integrovaných povoleních
• nejsou potřebné ke zpracování celostátních evidencí nebo inventur.

Dalším důvodem je jednak neodůvodněná administrativní náročnost ve srovnání s rozvinutými zeměmi ES a rovněž problémy s dobou ukládání nových dat do formuláře F_OVZD_SPOJ při větším rozsahu souhrnné provozní evidence.

 B/ Ostatní připomínky:

 § 3 :

§ 3 odst. 2), b), bod 3 – zbytečně vyjmenovány činnosti 4.1 a 4.2. - vypustit je.

 

 V § 3 odst. 2), b), bodě 4 je uvedeno, že u stacionárních zdrojů uvedených v příl. 4 bodu 9. s projektovanou spotřebou VOC 0,6 – 20t/rok a bodu 4. Jestliže jednorázové měření 1 x 3 roky bude platit pro všechny činnosti v bodě 4 přílohy 4, pak jsou zbytečně uvedeny činnosti 4.1 a 4.2 v bodě 3.

§ 3 odst. 4), b), u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce v části II. bodu 2.2 v případě používání odmašťovacích (mycích) stolů k odmašťování a čištění povrchů a bodu 3 - použití výpočtu ke zjištění emisí.

§ 3 odst. 4 písm. d) – text „a u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce v části II. bodu 3.5.2” je v částečné kolizi s textem „a bodu 3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně ” v odst. 2 písm. b) bod 7.

8. § 3 odst. 4 písm. d) – text „a u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce v části II. bodu 3.5.2” je v částečné kolizi s textem „a bodu 3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně ” v odst. 2 písm. b) bod 7.

 § 4 :

§ 4 odst. 2 – navrhujeme upřesnit znění vložením podtržením označených slov do stávajícího textu: „Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků s časovou prodlevou ne delší než 30 minut nebo přístroji pro kontinuální měření emisí...”

 § 4 odst. 3 písm. e) bod 3. – ve vztahu k bodům 1. a 2. upřesnit znění vložením podtržením označených slov do stávajícího textu: „stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný anebo komunální odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun za den, a”.

 § 6 :

§ 6 – nadpis „Vyhodnocení plnění emisních limitů” upřesnit doplněním slov „u jednorázového měření emisí”.

 § 6 písm. a) – slovo „specifického” buď vymazat, anebo nahradit slovem „stanoveného”.

 § 6 písm. b) – slovo „specifických” buď vymazat, anebo nahradit slovem „stanovených”.

 § 7 :

§ 7 odst. 2 – doporučujeme uvážit vymazání textu „nebo v případě stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace garantované výrobcem této technologie”, protože v praxi nelze vyloučit problémy s dosažením meze stanovitelnosti řádově v desetinách mg/m³.

 § 9 :

§ 9 – nadpis „Vyhodnocení plnění emisních limitů” upřesnit doplněním slov „u kontinuálního měření emisí”.

 § 10 :

Název § 10 - Přípustná tmavost kouře umístit pod text § 10 shodně jako je to u  názvů ostatních paragrafů.

 § 11 :

§ 11 – stávající text „Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud odcházející kouř není tmavší nebo jiné barvy než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice” navrhujeme upřesnit například takto: „Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud odcházející kouř není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice. V případě, že barva kouře je odlišná do té míry, že znemožňuje porovnání s Ringelmannovou stupnicí, přípustná tmavost kouře není považována za dodrženou”.

 Chybí název § 11, který zní: Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře

 § 20 :

Stávající R věty přiřadit přímo do § 20, aby byl přehled, neboť budou v platnosti do r. 2015 a ne hovořit o nich pouze v §26. Ať je vše na první pohled patrné (Specifikovat §20 jako §3 vyhl. 337/2010 ve znění vyhl. 257/2011 Sb.).

 § 24 :

§ 24 odst  1: Kompenzační opatření se uloží … v případě,  že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než  1 %  imisního limitu

Zdůvodnění: 1 % imisního limitu je pod úrovní přesnosti rozptylových studií. Požaduji navýšení  hodnoty nárůstu znečištění na 5 % a upřesnění rozsahu překročení (vzdálenost od zdroje, počet referenčních bodů s nárůstem znečištění ).

 Dle § 24 se ukládá kompenzační opatření u stacionárního zdroje a pozemní komunikace v případě, že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok. Tuto podmínku považujeme za velmi přísnou. Požadujeme zvýšit hodnotu úrovně znečištění o více než 10 % imisního limitu. V opačném případě, by mohlo dojít ke značnému omezení rozvoje průmyslových závodů a omezení v budování infrastruktury.

 § 26 :

§ 26 odst. 1 – stávající text „Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.” požadujeme upřesnit doplněním další věty: „Vysvětlivky k jednotlivým údajům se použijí podle přílohy č. 11.”

 § 27 :

§ 27 požadujeme doplnit o následující: měření emisí v roce 2012 provozovatel zrealizuje v souladu s § 6 vyhlášky č. 205/2002 Sb. v platném znění. V současné době má již řada provozovatelů měření emisí na rok 2012 nasmlouváno, objednáno nebo i již zrealizováno dle původně platné legislativy.

§ 27 požadujeme doplnit o bod 7, kde bude uvedeno, že provozní řády již zpracované dle původní legislativy na ochranu ovzduší, musí být přepracovány dle nových požadavků do 31. 12. 2013. Dále požadujeme doplnit přechodné období v délce 1 rok pro vypracování provozních řádů u zdrojů, kterým je tato povinnost nově uložena.

 § 27 odst.  1 -  doplnit na konec odst. Větu: „ V roce 2012 se jednorázová měření provádí podle § 6 vyhl. 205/2002 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.“

Zdůvodnění: Novou vyhláškou se mění podmínky měření (§ 4 odst. 3).  Zvyšuje se  počet jednotlivých měření při měření manuálními metodami. Provozovatelé mají uzavřeny smlouvy na měření emisí na celý rok, změna podmínek měření bude nutně znamenat změny těchto smluv (zvýšený počet jednotlivých měření).

 Příloha č. 1 :

Příloha 1, část III, tabulky 1.2 – proč se nebude měřit SO₂ u kotlů na pevná paliva od 0,3 do 50 MW? Dnes mají limit 2500 mg/m³. Pak bude spalováno to nejhorší a nejlevnější uhlí s vysokým obsahem síry a bude zamořováno ovzduší.

 Příloha č.4 :

V textu přílohy č. 4 - Specifické emisní limity pro zdroje používající VOC chybí v bodě 4.1 – 4.7 Aplikace nátěrových hmot upozornění na skutečnost, která je uvedena v důvodové zprávě a to, že emisní limit pro TZL se uplatňuje pouze na proud odpadního plynu z prostorů aplikace nátěrových hmot.

 Příloha č. 7 :

Příloha 7, část II, bod 4.2.4 – výroba bižuterie se provádí pod vodou a za studena, tudíž zde nedochází k emisím znečišťujících látek z opracování skla. Když stejnou technologií budeme vyrábět např. skleněné knoflíky nebo skleněné sošky, tak se nebude jednat o vyjmenovaný zdroj, který bude muset mít měřeny emise.
Příloha 7, část II, bod 4.2.4 tavení z polotovarů a střepů – Požadujeme zrušit bod 4.2.4, popř. ponechat pouze tavení z polotovarů nebo ze střepů z tohoto bodu určitě pro tavení zemním plynem.

 Zdůvodnění: při přetavování střepů nebo skleněných tyčí a tvarování do konečného skleněného výrobku unikají minimální emise znečišťujících látek pouze u plynového tavení ze spalování zemního plynu. U elektrického tavení již žádné emisní látky neunikají. V současně platném NV 615/2006 je zde ještě mačkání skla, které je obdobou tohoto tavení, ale při tom jsou produkovány minimální emise ZL, pod hranicí stanovitelnosti.

Nadále chybí emisní faktory pro výpočty emisí zdrojů, které byly v 352/2002, nyní jsou ve 205/2009.

Příloha č. 7, bod 5.1.4: Výroba zpracování syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde   Poznámka k technické podmínce provozu platné od 1. ledna 2016.

Zde se ukládá povinnost předcházet emisím látek obtěžujících zápachem používáním opatření k jejich snižování, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování.

Zásadním nedostatkem tohoto ustanovení je, že není uvedena míra rozhodující pro použití koncové technologie. Ve svém důsledku to může i znamenat, že každý výduch vypouštějící organické látky, a to aniž by musel zapáchat, musí být od 1. 1. 2016 sveden do zařízení pro čištění odpadních plynů bez ohledu na obsah organických látek a míru obtěžování zápachem. Takovéto opatření je nákladné a ve svých důsledcích může znamenat prodražení výroby polyuretanových dílců natolik, že jejich výroba v ČR se stane neschopná konkurence s výrobky ze zahraničí. Pokud má být uplatněno, pak vedle již uvedené míry znečišťování zápachem, je ve smyslu investiční náročnosti uplatnit termín realizace (viz zdůvodnění vyhlášky) k 1. 1. 2020.

V této souvislosti je také nutno poznamenat, že pojmy obtěžování zápachem či pachové látky nejsou podle našeho šetření obsaženy v návrhu zákona o ovzduší (senátní znění) a tím je i jejich používání v posuzované vyhlášce nemá oporu v zákonu.

Měření emisí VOC z výrob, které nepoužívají zařízení pro čištění odpadních plynů      

S odvoláním na unijní směrnice 99/13/EC (článek 8 odst. 4) a  75/2010/EC (příloha č. 7 část 6 odst. 3) konstatujeme, že emise VOC se zjišťují měřením jen tehdy,  je-li pro dodržování emisního limitu používáno zařízení pro snižování emisí.  Spektrum činností používajících VOC je širší než činnosti presentované v samotných přílohách č. 4 a č. 7 k vyhlášce.  

 Příloha č. 7, část II, bod 3.3.3 : doporučujeme vztažné podmínky změnit na C.

 Příloha č. 7, část II, bod 4.4.1 – po faktické stránce celý obsah technické podmínky provozu nijak nesouvisí s názvem činnosti „Výroba … vypalováním …”

 Příloha č. 8:

V příloze č. 8 - Obecné emisní limity u skupiny 4.6 organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) požadujeme doplnit mimo emisního limitu také limitní hmotnostní tok ve výši 1000 g/h. Při překročení tohoto hmotnostního toku bude aplikován emisní limit 50 mg/m3. V praxi se vyskytují zdroje znečišťování ovzduší, na které je aplikován limit 4.6, které mají nízký objemový tok odsávané vzdušniny, ale vysoké koncentrace VOC (tzn. s celkově nízkým emitovaným množstvím VOC) .

 Příloha č. 10 :

 Příloha č. 10 Náležitosti provozní evidence

  bod 1.2 -  Doplnit na konec věty u proměnných údajů: „množství vyrobeného a dodaného tepla mimo zdroj.“

Zdůvodnění: Pokud teplo spotřebovávám přímo u zdroje, např. technologické otopy, není účelné průběžně sledovat množství vyrobeného tepla.

 bod 1.3 -  vypustit údaj o nebezpečných vlastnostech odpadu. Tento údaj nesouvisí s ochranou ovzduší.

 bod 1.4 -  vypustit údaj o provozní účinnosti z proměnných údajů.

Zdůvodnění: Účinnost odlučovačů se průběžně neměří.

-          upravit konec věty u proměnných údajů na.: „Provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující správnou funkci zařízení ke snižování emisí“

Zdůvodnění: žádný provozní parametr nezajistí plnění emisního limitu za všech okolností, např. při havárii nebo poruše. Např. budu-li sledovat pH absorpčního roztoku, za běžných okolností mi zaručí plnění emisního limitu. Ale v případě poruchy nebo havárie, kdy půjde do absorpce zvýšené množství emisí i při správném pH absorpčního roztoku nemusí být účinnost absorpce dostačující.

 bod 1.5 - Proměnné údaje v tomto případě jsou nelogické, neboť pokud u zdroje není kontinuální měření emisí , nikdo tyto údaje, samostatně neměří. Celkově je nutno u proměnných údajů uvážit co má smysl a účel sledovat a do proměnných údajů zaznamenávat. V současné podobě je tam spousta údajů, které se stejně ve většině případů průběžně neměří a při otrockém vyplňování proměnných údajů jak jsou předepsány je to jen nesmyslné vyplňování odhadnutých dat.

 Příloha 10 :

Příloha č. 10 – v celém textu jasně rozlišit požadavky, které se vztahují jenom na spalovací nebo na ostatní zdroje.

Příloha č. 10, bod 1.2, část Stálé údaje

– text „rok výroby a datum uvedení do provozu” nahradit slovy „rok uvedení do provozu”.

– text „životnost stacionárního zdroje” vymazat, není zřejmé z jakých zdrojů nebo jakým postupem lze tento údaj získat.

 Příloha č. 10, bod 1.4, část Stálé údaje – text „datum uvedení do provozu” nahradit slovy „rok uvedení do provozu”.

 Příloha č. 10, bod 1.4, část Proměnné údaje

 – text „provozní účinnost” vymazat, tento údaj běžně není k dispozici a žádným předpisem není uloženo jej zjišťovat.

– text „objemový tok odpadního plynu” vymazat, tento údaj zde považujeme za zbytečný.

V příloze č. 10 je v bodě 1.4 nově zavedena povinnost zaznamenávat provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující za všech okolností plnění emisního limitu. Tato povinnost se jeví jako velmi obecná. Nutno upřesnit u jakých typů zdrojů a jaké parametry mají být sledovány.

 Příloha č. 10, bod 1.5, část Stálé údaje

– text „a převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem” vymazat, údaj není k dispozici a žádným předpisem není stanoven postup ani povinnost jej zjišťovat.

– text „časový režim vypouštění emisí” vymazat, jde o duplicitu s textem v části Proměnné údaj

Příloha č. 10, bod 1.5, část Proměnné údaje – text „v místě měření emisí” vymazat, neplatí to obecně, zejména pro údaj o rychlosti plynů.

Příloha č. 11 :

V příloze č. 11 jsou uvedeny obsahové náležitosti souhrnné provozní evidence, kde se vyskytují některé nové položky, které se mají vyplňovat např. účinnost technologie ke snižování emisí v %. Tento údaj provozovateli není vždy znám a bylo by nutné jej zjistit měřením před a za zařízením, což znamená nárůst počtu měření, nárůst nákladů na měření případně na osazení měřících míst přírubami. Není technicky jasné, jak by se takové měření provádělo např. u lakovacích boxů, kde jsou emise TZL zachytávány na netkanou textilii, která je umístěna na roštech téměř na celé ploše boxu.

 

Příloha č. 11, bod 1.3 – v nadpisu slovo „jiných” nahradit slovem „ostatních”.

– ve vysvětlivce č. 1 (dvakrát) a ve vysvětlivce č. 4 (jednou) slovo „jiného” nahradit slovem „ostatního”.

 Příloha č. 11, bod 1.4 – zrušit položku 12 a rovněž příslušnou vysvětlivku č. 12 pod tabulkou, údaj není k dispozici a žádným předpisem není uložena povinnost jej zjišťovat.

 Příloha č. 11, bod 1.4, vysvětlivka č. 4 – vymazat z důvodu duplicity tři poslední slova „plocha průřezu komínu”.

 Příloha č. 11, bod 1.5, položka 4 – vymazat slovo „specifický” v souladu s vysvětlivkou 4.

 Příloha č. 11, bod 1.5, vysvětlivka č. 3 – stávající text „Datum posledního platného autorizovaného měření emisí; nevyplňuje…” požadujeme upřesnit takto: „Datum posledního platného autorizovaného měření emisí v hodnoceném roce; nevyplňuje…”

 Příloha č. 11, bod 1.5, vysvětlivka č. 9 – stávající text „Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu” požadujeme nahradit textem „Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, uvedený v jednotkách dle vysvětlivky č. 10”.

 Příloha č. 12

Příloha č. 12, bod 12 – poslední dvě věty: „Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než tři průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné 30 minutové střední hodnoty v rámci jedné hodiny” požadujeme z této přílohy přesunout a zapracovat přímo do ustanovení § 8 odst. 1 písm.b).

 Příloha č. 12 Náležitosti provozního řádu-  bod 5: Navrhujeme text „produkty, energie, odpady“z bodu 5 vypustit.

Příloha č. 12 - bod 6 – zní: „Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot.“

Navrhujeme zrušit druhou větu bodu 6.

Zdůvodnění: Požadavek nepřetržitého měření provozního parametru (číselně vyjádřeného dokladujícího za všech okolností plnění emisního limitu všech zdrojů, u nichž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení nebo použitím technologie ke snižování emisí je nesmyslný.Úprava technologického řízení může spočívat např. v době, resp. rychlost nadávkování suroviny. U průtočných vodních absorpcí se běžně sleduje činnost odlučovače průhledítkem, u náplňových absorpcí se provádí pravidelné odběry vzorků atd.. Instalovat všude automatická čidla s číselným výstupem by vedlo k vysokým a zbytečným nákladům na provoz zdrojů.

 

V příloze č. 12 - Náležitosti provozního řádu v bodě 5 požadujeme vypustit informace o produktech, energiích a odpadech, protože tyto údaje nesouvisí s problematikou ochrany ovzduší.

V příloze č. 12 v bodě 10 požaduje zdůraznit, že provozovatel má povinnost oznamovat příslušným orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti pouze havárie. Je nad rámec zákona požadovat po provozovateli i oznamování poruch.

 Příloha č.15 :

V příloze č. 15 - Obsahové náležitosti rozptylové studie je pevně stanoven způsob výpočtu emisí u nových zdrojů na základě emisních limitů nebo emisních faktorů pro zpracování rozptylových studií. V případě použití nižších emisních limitů se tyto stávají závaznými pro provoz zdroje. Jedná se o zpřísnění oproti současnosti, kdy bylo možné pro výpočet rozptylové studie použít údaje z obdobných již provozovaných zařízení. Např. u provozů svařoven v Mladé Boleslavi, které mají značné množství výduchů platí emisní limit 50 mg/m3 pro každý výduch. Skutečná hodnota emitovaných TZL je v průměru 1,5 mg/m3. S touto hodnotou je počítáno v rozptylových studiích. Pokud by se pro výpočet do rozptylové studie použila hodnota emisního limitu 50 mg/m3, nebylo by možné v Mladé Boleslavi již rozšiřovat výrobní kapacity. Z toho důvodu se používá pro výpočet průměrná hodnota 1,5 mg/m3. Kdyby se však tato hodnota stala emisním limitem, výduchy jejichž výstupní koncentrace se pohybuje nad průměrnou hodnotou 1,5 mg/m3 by tento emisní limit nebyly schopné plnit.

 Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že z předloženého textu vyhlášky ani z důvodové zprávy není jasné, jak budou orgány státní správy postupovat při zařazování zdrojů znečišťování ovzduší na provozovnách, kde část zdrojů je pod IPPC a část zdrojů nepodléhá IPPC. Prosíme o vyjasnění tohoto nedostatku.

 Příloha: připomínky Teplárenského sdružení ČR

 

Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7

  Připomínky TS ČR k návrhu vyhlášky o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování k zákonu o ochraně ovzduší

14. června 2012

Zásadní připomínky:

 

1. V § 3 odst. 2) upravit četnost měření u zdrojů od 1 do 5 MW spalujících pevná paliva na hodnotu 1 x za tři roky.

 

Odůvodnění: V četnosti jednorázového měření dochází ke zpřísnění četnosti na 1 x za 1 kalendářní rok u spalovacích zdrojů spalujících pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 1 do 5 MW. Dosavadní vyhláška č. 205/2009 Sb. ukládá měření 1x 3 kalendářní roky. Toto zpřísnění není nijak konkrétně odůvodněno a není zřejmé, proč k němu dochází. Z našich zkušeností nejsou pro tuto skupinu zdrojů identifikovány problémy s plněním emisního limitu, a proto zvýšení četnosti považujeme za zbytečné. Navíc řada těchto zdrojů je provozována komunální sférou a menšími podniky, kde je zvýšení provozních nákladů problematické.

 

2. V § 3 odst. 3, písm. a) zkrátit lhůtu na 3 měsíce.

 

Odůvodnění: Není vždy možné dodržet stanovenou lhůtu nového měření 6 měsíců od předcházejícího, protože bylo-li předchozí měření v prosinci, následující měření bude možno provést až v červnu. Z důvodu plánované opravy nebo odstávky nastávají situace, že měření je potřeba uskutečnit již na jaře. Rovněž v případě tepláren, které dodávají teplo jen několik měsíců v roce, nastává problém s naplánováním měření na dobu, kdy je zdroj v běžném provozu.

 

3. Do § 3 návrhu vyhlášky doplnit odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel stacionárního zdroje, který je v provozu méně než 300 hodin ročně a jehož provoz technicky neumožňuje naplánovat jednorázové měření při provozu, nezjišťuje úroveň znečišťování u tohoto zdroje měřením.“.

 

Odůvodnění: Dle textu zákona o ochraně ovzduší § 6 odst. 8 je provozovatel osvobozen od povinnosti zjišťovat emise měřením pouze u zdrojů provozovaných do 300 hodin ročně do jmenovitého tepelného příkonu 50 MW. Požadujeme toto rozšířit na všechny zdroje provozované do 300 hodin ročně, kdy požadavky na četnost měření vyžadují najíždění a provoz zdroje pouze kvůli samotnému měření – to je ekonomicky i environmentálně nesmyslné. Argument, že daný požadavek vychází ze směrnice o průmyslových emisních nelze podle našeho názoru paušálně použít, protože směrnice nemá za cíl plýtvání energetickými zdroji (palivo zbytečně spálené při najíždění, několika hodinovém provozu a odstávce zdroje jen kvůli změření emisí) nebo zbytečné vypouštění emisí znečišťujících látek (při provozu jen kvůli měření) viz. bod č. 2 preambule směrnice. Dopad takovýchto zdrojů na imisní situaci je naprosto marginální.

  

4. V § 7 odst. 2. nahradit číslo „250%“ číslem „200%“.

 

Odůvodnění: Nová formulace rozsahu přístrojů pro TZL – i tak bude při realizaci tohoto požadavku měřeno ve spodní hranici přístroje, což má významný vliv na přesnost měřených údajů v dolní části rozsahu přístroje.

 

5. V § 8 odst. 1, písm. b) vypustit slova „; pro získání platných denních průměrných hodnot nesmí být vypuštěno více než pět 30 minutových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den“.

 

Odůvodnění:

1.            Oproti stávající právní úpravě je významně zpřísněn požadavek na výtěžnost měření – povolen výpadek měření z důvodu, poruchy nebo údržby maximálně 5 půlhodin za den – vazba na servisní smlouvu – nárůst rozpočtu pro servis a údržbu přístrojů – změna organizace práce, zkrácení dojezdové doby. V případě, že bude na přístroji prováděna běžná pravidelná údržba (1x/týden), která dle rozsahu prací trvá min 2-3 hodiny, není možné, aby tento den již došlo k dalšímu výpadku měření, pokud bude nutné provádět větší rozsah prací na analyzátoru, bude muset být použit analyzátor náhradní – další vícenáklady.

2.            Vyžádá si to tedy změnu SW pro hodnocení výtěžnosti měření.

3.            Ustanovení o popisu zajištění spolehlivosti a řádné funkce KME překračující 10 kal. dnů v roce je nyní zakotveno jako povinná součást provozního řádu, kde je zachováno hodnocení výtěžnosti měření pomocí neplatných dní a neplatný den počítá s více než 3 hodinovými výpadky (kolize přílohy č. 12 bod 12 s požadavkem §8odst. 1, písm. b)). 

4.            Toto ustanovení není ošetřeno v přechodných ustanoveních, takže tento požadavek by musel být začít plněn od nabytí účinnosti (1. 9. 2012), přičemž není již dostatek časového prostoru pro úpravu stávajících smluv, není na to ani připraven SW pro nové hodnocení.

5.            Toto ustanovení jde nad rámec směrnice o průmyslových emisích.

 

6. Uvést do souladu ustanovení § 8 odst. 1, písm. d) a § 9 odst. 6.

V § 8 odst. 1, písm. d) je uvedeno, že se od naměřeného výsledku odečte hodnota intervalu spolehlivosti uvedeného v § 9 odst. 6.

 V 9 odst. 6. je uvedeno: „považují validované hodnoty podle § 8 odst. 1, přičemž hodnoty 95% intervalu spolehlivosti výsledků jednotlivých měření nesmí na úrovni denní průměrné hodnoty překročit následující procentní podíly hodnoty specifického emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 20 % u amoniaku a 40 % u sulfanu.

 

Požadujeme upřesnit:

1.            Jaká hodnota intervalu spolehlivosti se tedy má odečítat od naměřené hodnoty. Vypadá to, jako by vypadla část textu, která pro jednotlivé škodliviny definovala interval spolehlivosti, který se má odečítat od naměřené hodnoty. Nebo se má odečítat 5% - soudě z toho, že je tam uveden 95% interval spolehlivosti jednotlivých výsledků.

2.            Bude se tato hodnota odečítat od naměřeného výsledku, tedy z každé naměřené hodnoty v mA nebo od minutových průměrných koncentrací měřených nebo referenčních nebo se hodnota intervalu spolehlivosti odečte až od vypočtené 30minutové střední koncentrace referenční?

3.            Vyplývá z dalšího textu § 9 odst. 6, že se tedy z jednotlivých naměřených hodnot po odečtu intervalu spolehlivosti vypočítají denní průměrné hodnoty, které se budou porovnávat s emisním limitem? Nebo se vezmou všechny denní vypočtené validované půlhodiny a má platit, že 95% hodnot nepřekročí stanovené meze?

 

7. Do § 9 odst. 5, poslední věta za slova „stacionárního zdroje“ doplnit slova „nebo jeho části“.

 Odůvodnění: Doba najíždění a odstávky je definována prováděcím rozhodnutím Evropské komise k definici doby najíždění a odstávek, které bylo schváleno postupem dle čl. 75 Směrnice o průmyslových emisích. Text návrhu vyhlášky by měl toto prováděcí rozhodnutí reflektovat.Navíc je toto ustanovení v rozporu se zákonem o ovzduší.  Podle nového zákona o ovzduší (i podle současného č. 86/2002 Sb.) je stacionárním zdrojem ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka, tj. kotel. Pouze pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity sčítají. Jednoznačně je tedy stacionárním spalovacím zdrojem jednotlivý kotel a nikoli skupina kotlů. Proto i doba uvádění do provozu a doba odstavovaní z provozu musí být posuzována pro každý zdroj samostatně.

 

• 8. V § 10 a § 11 vyjmout z povinnosti měření tmavosti kouře zdroje s kontinuálním měřením. V § 10 odst. 4 doplnit na závěr poslední věty text „pokud povolení provozu stacionárního zdroje nestanoví jinak“.

 

 

Odůvodnění: Dle současné právní úpravy máme stanoveno pro některé zdroje povinnost měřit 1x za kalendářní rok, ale v době autorizovaného měření nenastávají vždy vhodné podmínky pro toto hodnocení. Měření tmavosti kouře je u zdrojů s kontinuálním měřením zcela nadbytečné a neopodstatněné. V případě používání elektrostatických odlučovačů je podmínkou výrobců, aby před zapnutím byly odlučovače dostatečně nahřáty a spaliny vstupující do elektroodlučovače měly dostatečnou teplotu z důvodu zabránění zalepování odlučovače nespálenými zbytky uhlí a tím i možnému vzniku požáru nebo výbuchu elektroodlučovače z důvodu vznícení nespálených částic. Konstrukce elektrostatických odlučovačů nemusí umožnit splnění požadavku dosažení přípustné tmavosti kouře do 30 minut od zahájení najíždění stacionárního zdroje do provozu. Obdobná úprava s odkazem na dokumentace kotle je i v současné vyhlášce č. 205/2009 sb. (příloha č. 3).

 

9. V § 15 odst. 1 vypustit slova „přičemž za uvádění do provozu je považována doba uvádění do provozu prvního z nich a za dobu odstavování do odstavování z provozu posledního z nich“.

 alternativně

 V § 15 odst. 1 slova „za uvádění do provozu je považována“ nahradit slovy „je pouze pro účely stanovení počtu provozních hodin za uvádění do provozu považována“.

 

Odůvodnění: Daný text § 15 odst. 1 je již nadbytečný a koliduje s § 15 odst. 3. Stanovení doby najíždění a odstávky řeší § 15 odst. 3. Pro případy výpočtu provozních hodin lze započítávat dobu provozu alespoň jednoho zdroje, což řeší text § 15 odst. 1 dostatečně. Alternativně lze upravit znění, aby byl výklad jednoznačný.

 

10. V § 15 odst. 3 vypustit slova „spalujících více druhů paliv nebo různé druhy paliv“.

 

Odůvodnění: Tento požadavek neodpovídá textu schváleného prováděcího rozhodnutí Evropské komise k definici najíždění a odstávky. Jde neodůvodnitelně nad rámec evropské legislativy a znamenal by zásadní zpřísnění požadavků na zdroje znečišťování.

  

11. V § 24 odst. 1 hodnotu „1%“ nahradit hodnotou „5%“.

 

Odůvodnění: 1 % imisního limitu je pod úrovní přesnosti rozptylových studií. Požadujeme navýšení hodnoty nárůstu znečištění na 5 % a upřesnění rozsahu překročení.

 

12. Doplnit přechodné ustanovení pro zajištění přepracování provozních řádů (např. nově je bod 6, 12 v příloze 12) a stanovit, že do 31. 12. 2012 se měření provádějí podle § 6 vyhlášky č. 205/2009 Sb. Musí být zcela jasné, od kdy nové cykly měření platí.

 

Odůvodnění: Doplnit přechodné ustanovení, aby byl provozovatelům poskytnut čas provozní řády zpracovat dle nových požadavků a stanovit, že měření podle nové vyhlášky se provádí až od příštího roku.

 

13. V Příloze č. 1, část 2 Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2016, tabulka 2.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014 poznámka pod tabulkou č. 5 slova „Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem“ nahradit slovy „Pro zařízení spalující zemní plyn“.

Odůvodnění: Směrnice o průmyslových emisích použití určitých technologií zmiňuje pouze u spalování plynných paliv, naopak u spalování pevných a kapalných paliv je režim zmírnění emisní limitů při provozu do 1500 hodin ročně technologiemi neomezen. V případě plynných paliv je režim zmírnění emisních limitů při provozu do 1500 hodin u plynových turbín a CCGT. Ostatní spalovací zařízení na plynná paliva, tj. i plynové horkovodní, teplovodní a parní kotle, zmíněny nejsou a jsou z tohoto režimu vyloučeny. Návrh prováděcí vyhlášky k ovzduší tyto podmínky pouze přebírá. Pro vyloučení ostatních spalovacích technologií není přímý důvod.

 

14. V příloze č. 1, část III, bod 2. tabulka 2.1 stanovit emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné spalovací zdroje na pevné palivo o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW po roce 2016 pro CO v úrovni 500 mg/Nm3.

 

Odůvodnění: Emisní limity pro spalovací stacionární zdroje (emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné spalovací zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW) po roce 2016 jsou velmi přísné. Především emisní limit pro kotle pro CO ve výši 300 mg/Nm3 by mohl být v řadě případů obtížně splnitelný. Emisní koncentrace této znečišťující látky není možné snadno ovlivnit a jejich úroveň je vyšší s ohledem na kladení důrazu na nízké emisní koncentrace NOx. Požadujeme stanovit emisní limit pro CO v úrovni 500 mg/Nm3. Požadované zvýšení emisního limitu je odůvodněno rovněž způsobem provozu kotle při teplárenské výrobě, která je závislá na odběrové křivce (počasí). Tento fakt klade na kotle pracující do teplárenské sítě, požadavek na rozsah regulace, z pravidla 20% – 110% jmenovitého tepelného výkonu kotle. Tato regulace je trvale využívána na rozdíl od elektrárenských provozů, kde se jedná o trvalý nominální výkon. S regulací výkonu dochází i ke změnám teplot ve spalinové komoře kotle a obtížnější regulaci kotle.

  

15. V příloze č. 2, 2. Požadavky na kvalitu paliv platné od 1. ledna 2014. Tabulku 2.1.1 nahradit následující tabulkou:

 

Kvalitativní ukazatel	Jednotka	Vymezení limitní hodnoty kvalitativního ukazatele dle určeného stacionárního zdroje
Voda	% hm.	< 201)
Obsahy v bezvodém stavu
Výhřevnost	MJ·kg-1	> 151)
Obsah popela	% hm.	< 251)
Obsah síry a jejích sloučenin	% hm.	< 1,2
Obsah chlóru a jeho sloučenin	mg·kg-1	< 90
Obsah arsenu a jeho sloučenin	mg·kg-1	< 5
Obsah kadmia a jeho sloučenin	mg·kg-1	< 1,05
Obsah rtuti a jejích sloučenin	mg·kg-1	< 0,05
Obsah olova a jeho sloučenin	mg·kg-1	< 10

Poznámky:

1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW

 

Odůvodnění: Požadavky na kvalitu paliv jsou velmi přísné. Navržená úprava může vést k ohrožení využití některých typů paliv. Např. v tabulce č. 2.1.1. stanovený obsah vody méně než 15 hmot. % nebo nízký limit na obsah síry může být obtížně splnitelný. Požadujeme požadavky na paliva přezkoumat a stanovit realisticky. Navrhujeme výše uvedené parametry pro spalovací stacionární zdroje.

 

Doporučující připomínky:

 

1. V § 3 odst. 2, písm. b) bod 5. Navrhujeme upřesnit a vyjasnit, zda se týká elektrárenských provozů, které provádějí odsiřování. Provádět jednorázové měření se vztahuje na technologie mletí vápence a manipulace se sádrovcem – tedy na odsiřovací technologie i technologie zpracování popílků jako kameniv.

 

2.     V názvu § 6 doporučujeme doplnit slova „při použití jednorázového měření“.

         Odůvodnění: Zpřesnění textu.

 

3.     V názvu § 8 doporučujeme doplnit slova „při použití kontinuálního měření“.

         Odůvodnění: Zpřesnění textu.

 

4.      V § 8 odst. 3. vypustit první větu.

 Odůvodnění: Předpokládáme, že za nosič dat je považováno i uložení v databázi na serveru.

Je stanoveno, že denní výsledky jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu. Z praktického hlediska není vhodná formulace: „V poslední den kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok, které jsou uchovávány v elektronické podobě.“ Obdobně je to i ve stávající právní úpravě, ale v podstatě se to tak nepraktikuje – odpovídá to německému modelu „zapečetěného“ počítače, který výstupy zpracovává a tiskne bez dalších možností, které připouští § 9 (5,7). Data se do systému načítají automaticky a následná kontrola za předchozí den je možná nejdříve v následující kalendářní den – doplní se zdůvodnění případných překročení limitu, kontrola náhradních hodnot. V poslední den kalendářního roku by se tedy mohlo provést zpracování souhrnného přehledu k 30.12. Taktéž tisk při překročení limitu není jednoznačný – u TZL může dojít po vydání protokolu z kalibračního měření ke zpětnému přepočtu dat a podle tvaru nové kalibrace může nastat situace, že dříve překročený limit je plněn nebo naopak. Postačí tisk ročního protokolu vytištěný v prvním pracovním dni následujícím po posledním dni předchozího kalendářního roku? I tak by byl problém s TZL v případě, že kalibrace byla povedena v listopadu a prosinci a není ještě k dispozici protokol z kalibračního měření.

 

5. V § 14 odst. 5) snížit celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích stacionárních zdrojů, ve kterých je možné spalovat dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo na 3 MW.

 

Odůvodnění: V těchto příkonech již kotle disponují dostatečnými podmínkami pro bezproblémové spálení. Alternativně požadujeme možnost pro spalování těchto paliv v celém výkonovém rozsahu bez omezení na místo vzniku paliva s omezením na vybavení kotle automatickým dávkováním paliva a automatickým řízením spalovacího procesu. Stávající text vytváří neodůvodněnou výhodu na trhu pro určitou skupinu provozovatelů.

 

6. V § 15 odst. 1 a 4 nahradit pojem zvláštní emisní limit.

 Odůvodnění: Pojem zvláštní emisní limit – pro které zdroje platí toto ustanovení? Emisní vyhláška stanovuje obecné a specifické emisní limity, nikoliv zvláštní emisní limit. Požadujeme upřesnit.

 

7. V názvech § 19 a 21 doplnit do názvu rozlišení, že se jedná o spalování odpadu a VOC.

 Odůvodnění: Zpřesnění textu.

 

9. V § 24 a v příloze 16 nepoužívat paušálně „koeficient významnosti“.

 Odůvodnění: Vliv zdrojů na imisní situaci v území by neměl být generalizován prostřednictvím parametru „koeficient významnosti“ místo toho, aby pro jednotlivé zdroje byly respektovány specifické místní podmínky, ve kterých se nacházejí. Tím se míní zejména vliv reliéfu v relevantním území ovlivněném imisemi ze zdroje. Současně, jak vyplývá i z obr. 1 Závislost koncentrace na výšce bodového zdroje a vzdálenosti od něj (viz důvodová zpráva), je území ovlivněné imisemi rovněž pro každý zdroj (i kdyby se nacházely ve stejné lokalitě) odlišného rozsahu a umístění.

Koeficient významnosti přitom vychází z parametru „Výška, ve které dochází k vypouštění znečišťujících látek do ovzduší“ (viz příloha č. 16 vyhlášky). Tento parametr nemá potřebnou vypovídací hodnotu. Je proto třeba uvažovat spíše parametr „efektivní výška výduchu/zdroje“, jak je používán např. v rozptylových studiích.

 

• 9. V příloze č. 2, 2. Požadavky na kvalitu paliv platné od 1. ledna 2014. Tabulka 2.1.2 vypustit poznámku pod tabulkou č. 2.

 

 Odůvodnění: Poznámka se vztahuje k období do 31. prosince 2013, přičemž samotná tabulka řeší období po 1. lednu 2014. Poznámka je tedy zcela irrelevantní.

 

10. V příloze č. 12, bod 5 vypustit slova „produkty, energie, odpady“.

 Odůvodnění: Jedná se o nadbytečné požadavky na náležitosti provozního řádu. Tyto údaje nesouvisí s ochranou ovzduší, analogicky do vodohospodářských havarijních plánů či plánů odpadového hospodářství se také neuvádějí emise do ovzduší.