Stanovisko ke Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

Stanovisko ke Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011.

Obecně:

Za významnou podporu MSP bychom považovali zejména:

• Nikoli pouze deklarované, ale skutečné snížení administrativní zátěže
• Odstranění duplicit či dokonce vícečetnosti vykazování
• Zjednodušení a způhlednění podnikatelské legislativy
• Výrazné omezení frekvence změn legislativy spojené s podnikáním
• Odstranění diskriminace privátních českých firem zejména vůči zahraničním subjektům (konkurenci) ve smyslu povinnosti zveřejňovat citlivá podniková data na internetu (Sbírka listin)
• Zpružnění zákoníku práce a uvolnění tak pracovního trhu (v gesci MPSV)

       V této souvislosti by bylo též vítáno snížení tlaku a zátěže na podniky tam, kde správce státu nemístně přenáší odpovědnost za svá selhání (obvykle v nastavení systému) na podnikatele (např. potírání nelegální práce, zaměstnávání cizinců, zdravotně-lékařské prohlídky, kontroly nemocnosti zaměstnanců, neustálé prodlužování plateb náhrad mezd zaměstnavatelem v době pracovních neschopností zaměstnanců atd.)

• Stabilitu investorského prostředí jako signál korektnosti a ekonomické i morální vyspělosti (tj. omezení zavádění dodatečných daní, navíc se zpětnou platností apod.)
• Dlouhodobé koncepce respektované napříč politickým spektrem (např. energetické směřování, exportní a další strategie naší země atd.) 

Konkrétní připomínky:

1.       Administrativní zátěž, str. 12

Zpráva obsahuje pouze soupis přijatých zákonů a usnesení bez uvedení, co tyto dokumenty řeší a jaký je jejich skutečný dopad do snížení administrativy podnikatelů.

Problematika administrativní zátěže je z hlediska podpory podnikání jedna z nejdůležitějších. Je potřeba přejít od stálých proklamací, konání různých konferencí a seminářů k realizaci konkrétních kroků a evaluaci jejich výsledků.

Uvádění hodnocení úspory administrativní zátěže v % nemají vypovídací schopnost vzhledem k absenci hodnotících kritérií. Je třeba nahradit inflaci nejrůznějších materiálů pojednávajících o snižování administrativní zátěže systémovým přístupem s řešením priorit a postupných konkrétních kroků včetně vyhodnocení podnikateli.

Hodnocení pojímat ne ve smyslu co bylo uděláno, ale jaké byly výsledky. Bylo by potřeba uvádět též porovnání s vybranými zeměmi EU.

Z výsledků průzkumů prováděných Asociací malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), jako člena SP ČR vyplývá, že 94% členů AMSP nepocítilo žádné snížení, což je v rozporu s proklamací Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i celé Vlády ČR. Rekordním zatěžovatelem podniků je Správa sociálního zabezpečení, kterou uvedlo 100% respondentů a z toho 11% uvedlo četnost kontaktu více než 10x za rok. Dále následuje u 92% respondentů Český statistický úřad, pak zdravotní pojišťovny a finanční úřady u 93% respondentů.

  

2.       Hodnocení dopadů regulace RIA, str. 13

Pokud má jít o skutečné hodnocení, tak by neměly být používány vágní formulace „jít především cestou kvalitních právních předpisů“, „je věnována mimořádná pozornost“, „zkvalitnit v maximální míře“, „je věnována důsledná pozornost“, atd.

Je potřeba specifikovat jednoznačně, čeho bylo dosaženo.

 

3.       OPPI , str. 17

Potřeba zjednodušení managementu intervencí SF a implementační struktury:

• zásadní zrychlení celého procesu
• rychlost proplácení dotací
• zkrácení období od podání žádosti do podpisu podmínek o poskytnutí dotace

Centralizovaný nebo decentralizovaný program podpory podnikání - dvojnásobně převládá podpora jednotného, tematického, centralizovaného programu podpory podnikání.

Koncepce k administrativní zátěži SF

• optimalizace a minimalizace počtu OP
• jednotná metodika, podmínky a postupy OP
• jednotný IS
• rizika potencionálně možného neseriozního přístupu některých žadatelů nepromítat do navýšení složitosti administrativy programů, nýbrž tato rizika specifikovat, ocenit a pojistit
• při přípravě programového období 2014 – 2020 vycházet z analýzy období 2007 – 2013
• specifikace postupů, které vypadnou z požadavků na žadatele a příjemce (výstup pro možnou kontrolu „zjednodušení“)

Legislativa

• naplnit pouze požadavky EU
• tyto nenavyšovat ze strany ČR (zamezení „iniciativy úředníků“)
• posílet pravomoci MMR v systému řízení evropských fondů
• potřeba větší srozumitelnosti dokumentů a administrativních procesů

ZÁKON O FONDECH EU pro období 2014 – 2020

• definice subjektů, kompetence
• sjednocení metodiky principů, pojmů a postupů
• rozsah a nepřekročitelnost administrativních požadavků a lhůt
• specifikace možných odůvodněných odchylek
• nutnost jednotného i následného výkladu jednotlivých ustanovení

Zaměření operačního programu pro MSP

• silný tematický OP pro podnikatelskou sféru
• využít dosavadní zkušenosti z implementace OPPP a OPPI, zejména absorpční kapacity jednotlivých programů
• využít výsledky průzkumů mezi podnikateli
• zaměření na podporu konkurenceschopnosti, zavádění nových technologií a rozšiřování výroby
• všechny dokumenty EU akcentují pro období 2014 – 2020 podporu MSP

Administrace projektů

• transparentní hodnocení projektů

-          potřeba „kalibrace“ hodnocení

-          možnost odvolání žadatele

  

• časový průběh

-          urychlení všech fází

-          zkrácení schvalovacích lhůt

-          urychlení plateb

Výběrová řízení

• potřeba radikální změny přístupu – transparentnost
• nutnost zjednodušení VŘ v rámci strukturálních fondů
• priorita: dodržení principů požadovaných EK (sound financial judgment, 3E - hospodárnost, efektivita, účinnost)
• odbourat duplicitní kontroly
• eliminovat dodržování řady národních zákonů a závazných pokynů k jednotlivým OP

Financování

• předfinancování nákladů na zpracování projektových žádostí z TP
• průběžné financování jako u národních programů
• přenesení administrace financování na banku
• zvýšit limit režimu „de minimis“ z 200 tis. na 500 tis. EUR
• sladit termíny uznatelnosti nákladů s možností financování i běžících projektů
• zásadně urychlit tok financí v celém režimu
• dostat peníze k podnikatelům co nejrychleji

Formální náležitosti

• vyloučit duplicitní vykazování údajů
• předmět podnikání žadatele – zabezpečení souladu dokumentů (číselníků) živnostenských úřadů, Obchodního rejstříku a Českého statistického úřadu (ARES)
• vytvořit národní databázi čerpání podpory „de minimis“ na ČSÚ

 

4.       CzechEkoSystem, strana 23

Připomínka:

 Pro pokračování programu v příštím období považujeme za důležité využití evropských standardů INOVAČNÍHO managementu, který programu nebyl akceptován a použití standardizačních nástrojů pro měření kvality a účinností inovačního prostředí v MSP. Tyto nástroje umožní vytvářet takové systémy vnitřního řízení podniku, které jsou dlouhodobě udržitelné, nejsou zaměřené na jeden projekt/produkt , ale na systematickou práci v inovační strategii MSP. Standardizace formou přistoupení k známým nástrojům a evropskou komisí prosazovaným směrům je tou nejefektivnější cestou, která výrazně odstraňuje nebezpečí „lokálního foukání do vody, kdy zlato nevzniká“.

 

5.       Rozvoj tuzemských technologicky orientovaných MSP na zahraničních trzích prostřednictvím projektu Czech Accelerator, strana 23

Připomínka:

Program by měl umožňovat internacionalizaci podnikatelských záměrů a vstup na globální trhy také společnostem, které s ohledem na svoji aktuální fázi rozvoje nejsou připraveny na přesun podnikatelských aktivit do zahraničí. Pro tuto formu podpory se navrhuje optimální nástroj: např. spolupráce v rámci top10 ICT clusterů a příprava podniků a systematická účast MSP pro prezentaci svých produktů/projektů/společností/technologií  technologickým skautům vysílaným nadnárodními korporacemi (kontraktační akce -  v první fázi v zahraničí, následně i v ČR)- viz bod 3 ze strany 49, tedy pilíř SP3: podpora a internacionalizace MSP je zde na globální úrovni zahrnuta.

 

6.       Tabulka č. 9: Schéma koncepční části, strana 49

K SP1:

Podpora zavádění managementu kvality – zdá se nám to nedostatečné, v podstatě je to dnes standard. Měla by se přímo objevit i podpora INOVAČNÍHO managementu v MSP (přímo pro společnosti, nejen prostřednictvím poradců - jak je uvedeno v SP 1 v dalším bodě) jako specifického managementu řízení inovačních procesů, umožňující trvalou a udržitelnou inovaci pro MSP. (Tedy jako dnes nikdo nepochybuje v nezbytnosti kvality, zde by měla penetrovat myšlenka na trvalou inovaci). MSP by měly mít podporu výraznější a přímo realizovanou – a to s využitím standardních nástrojů – tedy i standardně měřitelných výstupů, kterým budou MSP rozumět a chápat (něco jako ISO, kde skoro každý po 15ti letech intenzivního zavádění v ČR chápe „co má udělat“)

k SP2:

V takto zásadním dokumentu by se mělo přímo objevit jako samostatný podporovaný bod/oblast podpora INOVACE VE SLUŽBÁCH. Jako dnes a do budoucnosti již plně podporovaný trend EU s využitím transformativní síly inovací ve službách. (Viz dokument: Report by expert panel on SERVICE INOVATION in EU, Europe Innova, rok 2011). Inovace ve službách je pouze krátce zmíněna na straně 49, první odstavec, pak je pominuta, tržní potenciál v inovativních službách pro oblast MOBILNÍHO PRŮMYSLU je odhadován na 440mld Euro v příštím období. Strategie MPO pro další 6-8 let by na to měla reagovat právě nyní.

regionálně:

MPO by mělo převzít vedoucí roli v informační, podpůrně a osvětové činnosti směrem k regionům s cílem vytváření vlastních podpůrných nástrojů a iniciativ pro inovační podnikání v regionech se zapojením regionálních fondů/financí (tedy nejen národních programů). Optimální obory jsou rostoucí průmysl mobilních aplikaci a služeb a kreativní průmysl (CREATIVE INDUSTRY) s akcentem na inovace ve službách, v grafu na str. 52 chybí tedy „krabička“ REGIONÁLNÍ PROGRAMY pod národními programy.

celorepublikově:

MPO by si mělo osvojit podporu inovačního podnikání prostřednictví „LIVING LABS“ a „LARGE SCALE DEMOSTRATOR“ projektů pro reálnou aplikovatelnost, marketinkový dopad a internacionalizaci integrovaných řešení. Současně s tím se dnes také strategie EU posunuje k podpoře právě těchto INTEGROVANÝCH POLITIK (meziresortních a meziregionálních včetně přeshraničních) s cílem dosažení integrované „společenské a průmyslové změny“ (social and industry change) jako silného nástroje konkurenceschopnosti EU.

 

7.       Priority MPO v oblasti MSP 2012, str. 50

Koncepce podpory MSP na období 2014 + by měla především vycházet z důsledné analýzy období 2007-2013 a reagovat na problémové oblasti (administrativní náročnost, absorpční kapacita směřování podpory, podpora VaV – rozlišení cíleného a účelového VaV pro MSP a VaV „do šuplíku“, atd.)

V oblasti strukturálních fondů:

Připravit a přijmout zákon o fondech EU, a to s dostatečným předstihem. Zákon by měl především sjednotit principy a stanovit nepřekročitelnost administrativních požadavků a lhůt; případné (odůvodněné) odchylky by mohly vzniknout pouze na základě zmocnění v tomto zákoně, a to zpravidla pouze ve prospěch žadatelů a příjemců.

Odůvodnění:

• Autoři Materiálu sami konstatují, že dokumenty pro žadatele a příjemce u jednotlivých operačních programů, zpracované Řídícími orgány (dále „ŘO“), zavádějí řadu individuálních odchylek.
• Tyto odchylky (vícepožadavky na straně jedné, nebo umělé překážky pro některé typy žadatelů na straně druhé) často vznikají „od zeleného stolu“, na základě de facto nekoordinované tvořivosti pracovníků jednotlivých ŘO.
• Odchylky jsou často nad rámec jak evropské, tak české legislativy, tedy v neprospěch žadatelů.
• Nejednotný je i následný výklad jednotlivých požadavků a pojmů, jednotný výklad nelze žádnou formou vymoci.
• I pokud bude Materiál potvrzen usnesením vlády ČR, a doprovázen slíbenými manuály, jeho vymahatelnost vůči jednotlivým ŘO je diskutabilní (MMR nemá dostatečnou pravomoc; tu nezajistí ani usnesení vlády).
• Potřeba sjednocující platformy (zákona) je tím vyšší, čím více bude nakonec operačních programů, ale i při jejich nižším počtu řada systémových a výkladových obtíží zůstává.
• Předložený Materiál se jeví být dobrým základem.

  

8.       K části Zprávy o České exportní bance, str. 46

Prosíme doplnit k odstavci:

ČEB v roce 2011 pokračovala v podpoře malého a střední podnikání při prohlubování spolupráce s komerčními bankami na programu pro subdodavatele českých vývozců. V druhé polovině roku byla uzavřena klíčová dohoda o spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. Umožnila malým a středním podnikům využívat přímé záruky ČEB za úvěry poskytované komerčními bankami pro financování subdodávek pro české vývozce. Dohody o spolupráci bude ČEB uzavírat i s dalšími komerčními bankami, které mohou následně využívat záruky poskytované ČEB na podporu exportu.

Dále prosíme doplnit na str. 46:

ČEB bude v roce 2012 pokračovat v prohlubování svých aktivit, které v minulých obdobích zaměřila na podporu segmentu malých a středních podniků. Ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem plánuje ČEB navýšit jejich podporu alespoň o sto procent. V rámci přiblížení služeb podpory exportu segmentu MSP vytvoří  ČEB zahraniční síť kontaktních míst společně s dalšími institucemi podpory exportu. Rozšíření vzájemné spolupráce umožní malým a středním podnikům snadnější přístup k financování vývozu, a to i do mimoevropských zemí. Prostřednictvím podpory exportu tak budou moci tyto podniky zvýšit počty vytvořených pracovních míst. Administrativní náročnost při poskytování produktů bude nadále redukována.

Dále odstranit na str. 47:

Vzhledem k mezinárodním pravidlům pro státem podporované vývozy, které omezují působnost státních úvěrových pojišťoven pouze na tu část trhu, jež nepokrývají komerční úvěrové pojišťovny, podporuje EGAP malé a střední podniky zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty. EGAP spolupracuje s ČEB, (ČEB prosíme vyřadit) Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou na produktu určeném speciálně pro malé a střední podniky, jež jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využívá synergického efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z kategorie malých a středních podniků, a tím významně omezují rizika komerčních bank při financování výroby pro export.

 

9.       Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje, str. 23:

Připomínka:

Vyhodnocení „Programů podpory průmyslového výzkumu a vývoje“ uvádí jen množství vyčerpaných prostředků a neuvádí žádné konkrétní výsledky programů, např. kolik produktů bylo přivedeno na trh, kolik nových pracovních míst vzniklo atd.  MPO musí předložit vyhodnocení reálné úspěšnosti vynaložených prostředků a ne jejich pouhé čerpání.

10.    Priority MPO v oblasti MSP 2012, str. 50

Návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020

Připomínka:

Realizace tohoto konceptu bude velkým finančním přínosem především pro různé poradenské firmy a instituce. V normálním hospodářském prostředí jsou MSP zdrojem inovací právě na základě jejich znalostí procesu a zákaznického prostředí.  Věty jako „zavádění inovací“ svědčí o nepochopení problematiky jak inovací, tak MSP. V materiálu chybí základní definice pojmů a definice konkrétních cílů.

 

11.    Internacionalizace MSP, str. 41

Obsáhle je popisována institucionální podpora, kterou deklaruje EU, ať již na platformě SBA (Small Business Act) a Evropských center pro MSP, tak na platformě studie trhů zemí BRICS. Jde však o podporu:

A/   skutečně pouze v rovině institucionální se všemi pozitivy a negativy tohoto charakteru podpory

B/  na níž se ČR prakticky žádným způsobem nepodílí, ani ji českým podnikatelům významně informativně nepřibližuje (aktivně neinformuje a nezprostředkovává)

• je tedy chvályhodné, že MPO se v oblasti podpory internacionalizace míní zaměřovat zejména na INFORMOVANOST o podpůrných nástrojích, vítána by však byla větší konkretizace tohoto závazku, stejně jako závazku podporování INOVACÍ
• naopak ochrana DUŠEVNÍHO vlastnictví a její zlepšení zcela jistě není v rukou MPO, tam je v globalizovaném světě hráčem EU, jejíž jsme součástí

 

12.    Podpora exportu, str. 43

Nelze se ztotožnit s tvrzením, že „Tradičním a osvědčeným nástrojem proexportní podpory malých a středních podniků jsou podnikatelské mise“. Naopak – podnikatelské mise mají konkrétně pro segment MSP téměř nulový praktický a ekonomický význam. V misích doprovázejících ústavní činitele MSP tradici skutečně nemají, jak tvrdí předložená Zpráva.  Zpráva též neobsahuje informaci o „návratnosti investice“, respektive o měřitelném přínosu realizovaných a široce popisovaných podpor pro MSP (str. 43, 44, 45).

Pozitivní je podpora firem v účasti na VELETRZÍCH a výstavách, podíl financování státu (jen 15%) však vzhledem k účinnosti konkrétně tohoto nástroje je možno považovat spíše za symbolický. Vítáno by bylo jeho zvýšení, a to na úkor nástrojů neúčinných (např. zmíněné mise, televizní kampaně pro rozvoj technických směrů apod.).

 

 

 

 

 

V Praze 20.6.2012