Stanovisko ke Konvergenčnímu programu ČR

Stanovisko ke Konvergenčnímu programu České republiky.

Předložený konvergenční program odráží ve své obecné rovině v současné době narůstající názor negativního vlivu další fiskální konsolidace na ekonomiku, když zmírňuje původní cíle v oblasti poměru deficitu veřejných financí k HDP pro střednědobý horizont a odkládá cíl vyrovnaného rozpočtu v roce 2016. I doporučení ze strany ratingových agentur odráží nutnost zohlednit obě strany – fiskální konsolidaci a stabilitu ekonomiky. Na druhou stranu upozorňujeme na nutnost dalších reforem na ozdravení veřejných financí, zejména co se týká strukturálních deficitů. Současně nastavené systémy a existující neefektivnosti ekonomiku rozhodně dlouhodobě stabilizovat nebudou. Významných pokroků zatím dosaženo nebylo. Také řada opatření ze strany vlády měla pouze dočasný charakter a není jasné další směřování, i vzhledem k parlamentním volbám v roce 2014.

 Připomínky:

• Obecná:

1. Ve zprávě je opomíjeno demotivující prostředí plynoucí z korupčních afér a vymahatelnosti práva pro menší subjekty

• Kapitola 1

1. Jako priorita hospodářské politiky uvedeno nalezení hospodářsko-politického mixu, který v krátkém období minimalizuje negativní vazbu mezi růstem ekonomiky a efekty fiskální konsolidace. Prozatím praxe takovémuto postupu neodpovídala a velmi často nedocházelo ke sladění celkové hospodářské politiky s politikou rozpočtovou. Bohužel celková hospodářská politika s jasnou vizí absentuje. Upozorňujeme na nutnost analýzy dopadů jak v krátkém tak dlouhém období a nutnost komunikace se subjekty, kterých se dané kroky týkají. Upozorňujeme také na ukazatel HDP jako z části statisticko-účetní ukazatel, kde ne všechna opatření pro „růst“ v krátkém období nemusí být“ prorůstová“ v klasickém ekonomickém pojetí a naopak.
2. Upozorňujeme na nutnost opatrného přístupu k doporučení Rady ohledně přesunu zdanění od práce směrem ke zdanění nemovitostí a k environmentálním daním. Otázka environmentálních daní musí také odrážet náklady na energii, investice do nových technologií, přísnou regulaci apod. Nelze zatěžovat ekonomiku dalšími náklady snižující její konkurenceschopnost.
3. Připomínáme, že procyklické působení fiskální politiky není jen o sumách výdajových škrtů, ale i o struktuře, transparentnosti, důvěryhodnosti apod. Lze provést řadu opatření rozpočtově neutrálních, která mohou vytvořit podmínky pro dlouhodobou stabilitu a podnikatelské prostředí. Ta jsou v dokumentu a v postupech vlády často opomíjena.
4. Vítáme odložení cíle dosažení vyrovnaného schodku v roce 2016, zejména pak byl-li by dosahován stejnou politikou jako doposud. Vítáme také zaměření výdajové strany více na obnovení investiční části výdajů. Nicméně upozorňujeme na nutnost v reformách pokračovat a také na skutečnost, že ne veškeré oblasti, včetně investičních, jsou pouze „o výši“, ale také o struktuře a efektivitě. Navíc, uvedené hodnoty poměru deficitu veřejných rozpočtů k HDP jsou udržovány na úrovni 2,8 % do roku 2016 (Tabulka P. 6), a to i v letech, kde jsou uvažovány růsty. To v podstatě znamená hodnotově narůstající deficity i v době, kdy je ekonomika dle predikcí MF ČR nad potenciálem, měřeno tempem růstu HDP.
5. Subkapitola strukturálních politik je psána v obecných cílech označených jako nejdůležitější. Formulace jako například „dále pak bude zlepšen proces zadávání veřejných zakázek a zvýšena jeho transparentnost“. S tím nelze nesouhlasit, nicméně vhodnější by bylo uvést konkrétní kroky s harmonogramem a očekávanými přínosy.

• Kapitola 2

1. K makroekonomickémi scénáři stanovisko dávat nebudeme. V predikci reálného vývoje HDP pro rok 2013 a 2014 se výrazně neodlišujeme, i když naše struktura je mírně odlišná. Nepovažujeme v současnosti za příliš smysluplné uvedené hodnoty rozporovat. Zdůrazněna by měla být rizika a signály budoucího vývoje, stejně jako citlivostní scénáře. Cesta ke stabilizaci a oživení může být mnohem „delší a křehčí“.
2. Zhodnocení dopadů nejvýznamnějších strukturálních reforem na růst považujeme za mírně zavádějící, které jsou ty “významné strukturální reformy“, které opravdu pomohou vytvořit v naší ekonomice podmínky pro dlouhodobý růst?

• Kapitola 3

1. Korekce neuznaných výdajů EU je prezentována primárně jako statistická úprava. Postrádáme řešení nápravy dané situace, nastavení opatření, aby se nic podobného neopakovalo a jejich zmínění. Také by bylo vhodné zmínit, jak Česká republika zajistí, aby prostředky byly vyčerpány jinou cestou. Čerpání (efektivní, maximální atd.) prostředků ze SF EU by mělo být jednou z priorit, jsou-li na ní navíc navázány další klíčové výdaje rozpočtu, jako je například doprava. Upozorňujeme také na riziko významné provázanosti investičních výdajů na SFEU, nejen z pohledu rizika nezískání dotací, ale také z pohledu dlouhodobé struktury národních veřejných rozpočtů.
2. Absence daňových diskrečních změn. Z dokumentu není zcela zřejmé, zda tedy dojde k nějakým změnám od roku 2014 a k jakým. Některá dílčí opatření z oblasti daní jsou požadována s platností od roku 2014. Souhlasíme ale, že by neměly být měněny sazby daní či zaváděny daně nové. Ohledně JIM nevěříme v jeho funkční realizaci od 1.1.2015 tak, aby to opravdu dle cíle zjednodušilo administrativu (nejen státu, ale i podnikům) a nepřinášelo problémy.
3. Do jaké míry můžeme považovat výroky ohledně změn či „upuštění od změn“ daní ze strany vlády jako závazné?
4. Zvolen konzervativní odhad nulových příjmů z emisních povolenek. Chybí pak vysvětlení, jak budou zdroje, se kterými rozpočet počítal, nahrazeny?
5. Oblast výdajů – postrádáme plán na snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru (v posledních letech se spíše zvyšoval)

• Kapitola 4

1. Je uvedena analýza citlivosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dokument zabývající se veřejnými financemi, není zcela jasné, zda by vláda v daných scénářích žádné kroky neprováděla. Citlivostní scénáře se většinou kromě účelu zjištění dopadů možných rizik používají pro stanovení postupů či nástrojů v případě nastání právě pesimističtějších variant. Tedy pro „určitou připravenost“. Požadujeme za vhodné zmínění reakce vlády v případě nastání dílčích scénářů a uvedení, zda by vláda i nadále udržovala cíl poměru deficitu k HDP. Z dané kapitoly to není zřejmé, neboť je v tabulkách uveden dopad na saldo a dluh sektoru vládních institucí, ale už ne, zda by toto saldo bylo akceptováno, či zda by to vyžadovalo další kroky ze strany vlády – kolik a v jakém rozsahu?

• Kapitola 6

1. Jednotné inkasní místo. Zde opakujeme naše obavy o včasnou a „správnou“ implementaci. Ohledně zajištění fungování SW systémů, ohledně propagace a školení uživatelů, ohledně rizika předraženosti systému, ohledně zajištění koordinace příslušných ministerstev apod. K tomuto tématu by měla být vedena otevřená přímá komunikace.
2. K uvedeným zákonům v dané kapitole jsme předkládali připomínky separátně v rámci připomínkových řízení.
3. Program Zelená úsporám. Upozorňujeme na odhad zdrojů ve výši 28 mld. Kč vs. konzervativní přístup k příjmům z emise povolenek v kapitole 3.

V Praze 18. dubna 2013