Národní plán obnovy má přinést dodatečné peníze na rozvoj ekonomiky

Dne 17.9. vydala Evropská komise Sdělení „Annual Sustainable Growth Strategy 2021“  a další související dokumenty, například tzv. vodítka, k Národnímu plánu obnovy (dále jen NPO). Níže jsou uvedena vyjádření k vybraným bodům těchto dokumentů a ve vztahu k očekáváním Svazu průmyslu od NPO.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále jen SP ČR) podporuje směřování prostředků NPO ke zvýšení odolnosti ekonomiky, zmírnění dopadů koronavirové krize a zajištění dlouhodobého udržitelného ekonomického růstu či zabezpečení potřebných zdrojů pro plnění cílů zelené a digitální transformace.

• SP ČR předložil vládě v létě letošního roku konkrétní programové a projektové náměty, které splňují hlavní prvky a záměry Národního plánu obnovy, a zdůrazňuje, že je třeba využít dané zdroje i ve prospěch dlouhodobé konkurenceschopnosti průmyslu a naší ekonomiky. Evropský plán obnovy nemá nahrazovat národní zdroje (státní rozpočet) nebo zdroje z rozpočtu EU, ale jde o dodatečné prostředky, které je třeba využít na plnění cílů a reforem, které uvádí dokumenty vydané Evropskou komisí, či které odráží priority pro hospodářství dané země.
• SP ČR požaduje od vlády, aby nám předložila jasný přehled, co chce z plánu obnovy financovat a jak zohlednila konkrétní náměty, které jí zaslal. Musí pokrývat skutečné investiční projekty v prioritních oblastech jako digitalizace a digitální a technologická transformace, projekty aplikovaného výzkumu, plnění cílů a výzev v oblasti klimatu a životního prostředí či projekty související s digitalizací školství a podporu přeškolování a zaškolování zaměstnanců.
• Vláda nesmí přesouvat neuváženě zdroje mezi programy pro následující roky či z plánu obnovy financovat záměry, které měl původně krýt státní rozpočet. Pokud má naše ekonomika plnit výzvy uvedené v dokumentech EK, musí být v NPO dostatečně věnován prostor pro průmysl a podnikatelské prostředí, včetně podpory jeho digitální transformace, zelené tranzice či podpoře technologické transformace. Vláda například nesmí omezovat prostředky pro aplikovaný výzkum s konkrétními připravenými projekty, které mají přínos pro růst přidané hodnoty naší ekonomiky.

Vítáme, že EK sama ve svých závěrech pro tvorbu plánu zdůrazňuje význam zapojení sociálních partnerů do přípravy plánu.

• Za SP ČR můžeme uvést, že jsme naše náměty zaslali a konzultovali zejména s MPO, jako koordinačním úřadem pro sestavování NPO. Nicméně jsme dosud nebyli u rozhodování o alokaci prostředků pro jednotlivé oblasti, o nastavení a určení priorit, konkrétních oblastí a zaměření podpor apod. Vzhledem k napjatému harmonogramu se obáváme, aby klíčoví stakeholdeři dostali dostatečný prostor k zapracování jejich připomínek před tím, než bude zahájeno jednání s EK.

Lze souhlasit s výčtem možných směřování podpory v oblasti klimatu a digitální ekonomiky.

• ČR je jako nejvíce průmyslová země v EU v jiné pozici než řada západních či severských zemí EU s vysokým podílem služeb. Cíle, které ČR musí plnit v oblasti klimatu, tak pro ní jsou a budou nákladnější. Připravovaná opatření tak musí reflektovat podmínky a možnosti ČR.
• Základní směry uvedené v dokumentech EK podporujeme i v digitální oblasti. V naší ekonomice je zejména zapotřebí podpořit a urychlit digitalizaci podniků, díky čemuž získají i vyšší přidanou hodnotu a budou schopny obstát v celosvětové konkurenci. Špičkové technologie pak podpoří odolnost ekonomiky a schopnost adekvátně reagovat v případě krizí.
• Zásadní je také zaměřit se na základní a střední školství a využití poznatků ze začátku krize. Investovat by se mělo do těchto oblastí i s ohledem na best practice ze začátku letošního roku a na zkušenosti z chybějících investic (například do digitalizace školství).
• Byť je v dokumentu podporován, mohl být ale kladen větší explicitní důraz na aplikovaný výzkum a vývoj, který je v dlouhodobém pohledu zásadní pro obnovu hospodářství, posun ekonomiky k vyšší přidané hodnotě a zvýšení konkurenceschopnosti. Výzkum, vývoj a inovace je navíc důležitým předpokladem ke klimatické a digitální transformaci a k naplnění dalších cílů EU. Zásadní je tedy větší podpora výzkumu a vývoje, zejména aplikovaného průmyslového VaV, jelikož je nezbytné podpořit a doplnit v současné době nejisté a rizikové investice firem. Vnímáme, že tato oblast naplňuje veškeré aspekty a požadavky pro NPO, jak jsou uvedeny v dokumentech vydaných EK v září tohoto roku.

Dle Pokynů EK „Při strukturování investic by členské státy měly zajistit dodržování všech příslušných pravidel, zejména pravidel státní podpory a hospodářské soutěže. Podpora by měla být poskytována dobře zacíleným a nejméně narušujícím způsobem.“

• Z pokynů EK vyvozujeme, že nad rámec obecných pravidel nebudou pro realizaci projektů a programů uplatňována specifická omezení například dle podmínek kohezních programů. V opačném případě by byl problém dosáhnout některých cílů v oblasti klimatu a digitalizace. V oblasti klimatu je zásadní transformace velkých podniků, které mají největší potenciál na zlepšení životního prostředí. Dle SP ČR je nutné dále nezavádět dodatečné podmínky čerpání (velikost podniků, míra podpory, regionální omezení apod). Vítáme tedy, že platí pouze základní pravidla.

V dokumentu EK by dle SP ČR u veřejné podpory mělo být jasněji deklarováno, že Národní plán obnovy a RRF neslouží k náhradě státního rozpočtu a proto by do něj neměly být zahrnovány výdaje, které stát provádí každoročně a provedl by je i bez tohoto plánu, či mají se záměrem jen malou souvislost.

• Není možné vybírat investice do NPO podle schodku státního rozpočtu. Zásadní musí být dle SP ČR oživení ekonomiky, posun hospodářství, zelená a digitální transformace a výzkum a vývoj.  SP ČR by považoval za nevhodné, pokud by NPO financoval investice, které stát původně plánoval financovat ze státního rozpočtu. Stejně tak nepovažujeme za vhodné přesouvat zdroje a omezovat například evropské strukturální a investiční programy, které mají sloužit rozvoji podnikatelského prostředí, dlouhodobému růstu a plnění řady cílů ČR a EU. EK navíc uvádí, že vnitrostátní orgány by dle Pokynů měly jasně odlišovat konkrétní opatření, činnosti a projekty financované v rámci nástroje pro obnovu a odolnost od opatření financovaných z fondů politiky soudržnosti.

Pro větší přehlednost všech investičních možností a tematické nasměrování je žádoucí vypracovat matici podpory, ve které by byly obsažené i všechny ostatní programy, evropské i národní, aby byla jasná adicionalita a provázanost zdrojů. Tento námět na začátku jednání o NPO a dalších zdrojích již SP ČR vznesl a považuje jej za zásadní pro přehlednost skutečného zajištění a funkčního nastavení podpory pro podnikatelský sektor a ekonomiku ČR v následujících letech. MPO přislíbilo, že tuto matici vypracuje a předloží.