Vládní rozhodnutí nepřipojit se k polské žalobě evropské regulace je pro nás zklamání

Rozhovor s Bohuslavem Čížkem, ředitelem Sekce hospodářské politiky, k novými pravidlům pro emisní limity v EU.

Jaké kroky Svaz podnikl v souvislosti s novými pravidly pro emisní limity v EU?
Svaz průmyslu a dopravy se tématu intenzivně věnoval po celou dobu trvání procesu revize referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (tzv. BREF), a téma komunikoval s provozovateli dotčených zařízení, národní technickou pracovní skupinou, zapojenými resorty (tj. MŽP, MPO i MZV) i průmyslovými svazy některých členských států. Česká ministerstva jsme dokonce oslovili s žádostí o uplatnění žaloby vůči tomuto rozhodnutí Komise ještě před Polskem a Komisi jsme opakovaně žádali o poskytnutí relevantních materiálů.

Detailní informace k činnosti Svazu v souvislosti s novými pravidly pro emisní limity v EU najdete v poznámce níže.

Přijatá pravidla údajně obsahují značné ústupky právě pro odpor průmyslníků ze zemí V4. Je to opravdu tak?
S navrženými parametry země V4 nikdy nesouhlasily, není pravda, že by byla legislativa „ušita na míru“ zemím V4. Naopak, zástupci V4 po celou dobu, stejně tak jako při konečném hlasování, tyto parametry odmítali a podávali odůvodněné připomínky. Navržené limity jsou zpřísněním původního návrhu Komise a naprosto nerespektují reálné technicko-ekonomické možnosti průmyslových firem. Stanovené limity jsou navíc metodicky chybné, neboť jsou založeny na jednorázových měřeních několika málo zařízení. Navíc je nutné zdůraznit, že tato legislativa reguluje pouze velká spalovací zařízení, která jsou však, i díky rozsáhlým investicím do ekologizace v posledních dvou dekádách, zdrojem pouze zanedbatelného podílu celkového znečištění (např. podle dat z roku 2015 jsou v případě CO tato zařízení a zdrojem pouze 3 % celkových emisí – obdobně je to i u prachových částic).

Víte, jaké náklady a v jaké rozmezí bude muset český průmysl kvůli zpřísnění limitů investovat? Zvládnou to podniky pokrýt vlastními prostředky?
Provozovatelé již investovali nebo aktuálně investují významné prostředky na opatření vyžadovaná Směrnicí o průmyslových emisích (IED), které musí splnit do konce roku 2019. Podle studie z roku 2010 se nutné investice v ČR odhadují na cca 35-40 mld. Kč. Nyní Komise schválila dokument (BREF), který posouvá legislativní požadavky ještě dál a nabývá účinnosti pouze o rok později v roce 2020. Podniky investovaly desítky miliard do ekologizace, aby vyhověly regulaci, která měla vejít v účinnost nejpozději v roce 2019. Nyní jim Evropská komise nařizuje plnit přísnější limity platné jen o rok později. Kromě ekologizace firmy investovaly navíc i do pořízení technologií a odpracovaly dlouhé projektové přípravy, včetně nutných povolovacích procesů. Zmařené investice jsou výrazným zásahem do ekonomiky firem, odhadem ve výši desítek miliard korun. České podniky budou muset mnohá svá aktuální technologická řešení opět přepracovat a budou nuceny investovat, dle odhadů dalších 15-20 mld. Kč. Přitom celkový environmentální přínos je však velmi diskutabilní, ekologizace už je v dnešní době tak daleko, že velká spalovací zařízení jsou zdrojem pouze 3 % celkových emisí. Předpokládáme, že celkové investiční náklady se přitom částečně odrazí i ve spotřebitelských cenách.

Jak vnímáte, že vláda v demisi nedodržela příslib, který Vám dala a jaký postoj mělo bývalé vedení resortu průmyslu?
Vládní rozhodnutí nepřipojit se k polské žalobě evropské regulace je pro nás zklamání. ČR tímto nehájí své zájmy.Je to vysoce rizikové jednání a negativní signál od vlády. Mrzí nás, že vláda nezohlednila právní fakta a souvislosti, na které jsme upozorňovali, a nehájila zájmy ČR. Rozhodnutí vlády vnímáme jako politické a ne jako věcné. V tomto musíme znovu podotknout, že samo MŽP (respektive ČR) se při hlasování ve výboru o tomto rozhodnutí vyslovilo proti návrhu. Bývalé vedení MPO, stejně jako to současné, nám v této věci opakovaně vyjádřilo podporu.

Doplňující informace k první otázce.

Jaké kroky Svaz podnikl v souvislosti s novými pravidly pro emisní limity v EU?

Svaz průmyslu a dopravy se tématu intenzivně věnoval po celou dobu trvání procesu revize referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (tzv. BREF). Svaz po celou dobu komunikoval a upozorňoval na rizika související s touto legislativou. Expertní tým pro energetiku rovněž koordinoval stanoviska a doporučení k jednání s dotčenými ministerstvy v reakci na nestandardní schválení této legislativy. Sem lze zařadit opakované výzvy pro dotčená ministerstva k uplatnění žaloby vůči tomuto rozhodnutí Komise z důvodu procesních pochybení. K apelům jsme vždy připojili řadu věcných a strukturovaných argumentů, na nichž jsme ukazovali, v čem Komise pochybila. Mezi zásadní pochybení bezesporu patří fakt, že schválená verze BREF obsahuje úpravy, jež byly účastníkům jednání rozeslány na poslední chvíli a které měly formou individuálních ústupků uspokojit kritiky a získat tak převahu potřebnou pro schválení. Logicky se můžeme oprávněně domnívat, že právě na základě této nestandardní intervence Komise nakonec došlo ke schválení materiálu těsnou většinou 0,14 % hlasů a předseda výboru tak mohl zcela rezignovat na svoji povinnost hledat co nejširší podporu mezi členy výboru. Pro celkový kontext je nutno dodat, že státy, které odmítly podpořit navrhovanou legislativu, tj. Německo, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Maďarsko a Česká republika reprezentují cca 34,86 % obyvatel, přičemž blokační menšina je 35% obyvatel Evropské unie.

Náš dopis k iniciaci žaloby pro postup Komise adresovaná českým vládním představitelům byla navíc doprovázena naší paralelní aktivitou vůči samotné Komisi, kdy jsme dotčené DG ENVI na základě evropského nařízení o svobodném přístupu k informacím žádali o poskytnutí materiálů použitých pro rozhodnutí v této věci. Přístup Komise byl však zcela arogantní a bezprecedentní a odmítla Svazu poskytnout požadované informace. Když se změnily podmínky a žalobu na Komisi podalo Polsko, žádali jsme opakovaně české vládní představitele o přistoupení k žalobě Polska. Přislíbenou podporu však nakonec Vláda ignorovala. Stejně tak jsme naše kroky konzultovali a koordinovali i s průmyslovými svazy v jiných členských zemích EU, stejně jako se členy ostatních národních skupin a gesčních resortů, nicméně i kvůli výše uvedenému ad-hoc ústupku se nepodařilo dosáhnout  zamítnutí dokumentu ještě na úrovni EU.