Neformální Rada pro konkurenceschopnost v Miláně

O průmyslové konkurenceschopnosti a nastavení cestovní mapy.

Cílem neformálních zasedání formací Rady EU je obecně poskytnout dostatečný prostor pro projednání závěrů Evropské rady k určitým klíčovým tématům a připravit vstupy pro řádná zasedání a z nich vyplývající konkrétní doporučení. Neformální jednání Rady pro konkurenceschopnost proběhne 21. – 22. 7. 2014 v Miláně a předsedat mu bude italská ministryně pro hospodářský rozvoj Frederica Guidi.

V závěrech letošní březnové Evropské rady ke konkurenceschopnosti průmyslu jsou uvedeny oblasti, ve kterých by Evropská komise a členské státy měly přijmout opatření ke zlepšení konkurenceschopnosti a růstu průmyslu v Evropě. Enterprise Policy Group (EPG), skupina expertů na politiky podnikání, připravila na svém zasedání 20. 6. 2014 podklad k návrhu akčního plánu k podpoře průmyslové základny EU a celého hospodářství. Návrh budoucího plánu by se měl zaměřit na čtyři hlavní oblasti:

• Přístup na trhy (podpora podniků, aby uspěly na domácím i zahraničním trhu);
• Přístup ke zdrojům (cílem je zajistit podnikům přístup k finančním prostředkům, dovednostem, surovinám a energii);
• Podpora inovací (vytvoření prostředí vhodného pro investice do inovací);
• Rozvoj právního a politického prostředí příznivého pro malé a střední podniky a pro podnikání (zajistit, aby regulace a podpůrné programy byly prospěšné malým a středním podnikům, ale i ostatním podnikům, aby se EU stala hlavním produkčním místem).

Test konkurenceschopnosti a proč sektorový přístup

Klíčovými slovy neformální Rady budou koordinace a tzv. „mainstreaming“, což představuje prolnutí průmyslové konkurenceschopnosti do všech politik EU. Diskuse ministrů proběhne ve dvou pracovních sekcích. První sekce by se měla zabývat sektorovým přístupem k mainstreamingu průmyslové konkurenceschopnosti. Již v průběhu let 2012 a 2013 navrhla řadu komplexních diagnóz pro strategické sektory – automobilový průmysl, hutnictví, stavebnictví, chemický průmysl a bezpečnostní a obranný průmysl. Tímto přístupem si Komise připravila základ pro vypracování metodologie pro mnohem komplexnější průmyslová odvětví. Je nezbytné znovu dostat průmyslovou konkurenceschopnost do středu politik. Koordinaci a mainstreaming považuje Komise za základ pro silné mikroekonomické řízení. Komise by se nyní chtěla zaměřit na:

• Energeticko-klimatický balíček 2030
• Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) EU-USA

Druhá sekce se bude zabývat otázkou různých dimenzí mainstreamingu. V hledáčku jsou zejména malé a střední podniky a jejich rozličné potřeby, které je nutno vzít v úvahu při usnadňování jejich strategické pozice, jako hlavního hybatele evropské ekonomiky. Podpůrná opatření a intervence musí být cílené a šité na míru. Reflektování zájmů MSP cestou posilování procesu řízení pro systematickou integraci všech aspektů souvisejících s průmyslovou konkurenceschopností do různých evropských politik představuje tzv. „dimensional mainstreaming“. Tento přístup si vyžaduje nejen test dopadů nových legislativních návrhů na konkurenceschopnost („competitiveness proofing“), ale i vyhodnocení kumulativních dopadů, přímých i nepřímých. Další cestou je uplatňování principu inteligentní regulace („smart regulation“).

Evropský byznys vítá úsilí Evropské komise o renesanci průmyslu v Evropě

Byznys podporuje stanovení indikativního cíle 20 % tak, aby bylo možno měřit reálně dosažený pokrok. Samotné stanovení cíle však nestačí. Je potřeba skutečně zohlednit průmyslovou konkurenceschopnost ve všech politikách EU a důsledně uplatňovat test konkurenceschopnosti. Cílem musí být vytvoření rámcových podmínek pro podporu a rozvoj průmyslu v Evropě. Tak tomu doposud nebylo. Politiky EU nebyly koherentní a generovaly nové překážky pro průmyslové podniky spíše, než aby jim život usnadňovaly. Evropský byznys volá po silnější úloze Rady pro konkurenceschopnost. Byznys podpořil Tajaniho Pakt pro průmysl a je připraven spolupracovat i na připravovaném akčním plánu.

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU