Stanovisko k návrhu Akčního plánu pro biomasu v ČR na 2012-2020

Stanovisko k návrhu Akčního plánu pro biomasu v ČR na období 2012-2020 undefined.

 Úvod

Biomasa, jako primární obnovitelný zdroje energie má v energetickém mixu ČR svoji nezastupitelnou roli, která v čase narůstá. Dokladem uvedeného tvrzení je skutečnost, že využití biomasy pro energetické účely je v ČR tradičním a v posledních letech rozvíjejícím se oborem hospodářské činnosti, když objem výroby energie z biomasy v meziročním srovnání trvale roste. Přestože vyrobený objem energie z biomasy nemůže výrazně konkurovat jiným primárním zdrojům energie (především neobnovitelných), může se biomasa postupně stát alternativou za stále se ztenčující zásoby fosilních paliv. Navíc biomasa je jedním z mála obnovitelných zdrojů energie, pro který má ČR přirozené přírodní podmínky, takže lze očekávat, že právě biomasa může být hlavním nositelem naplnění cíle ČR vyrábět v roce 2020 celkem 13,1 % energie z obnovitelných zdrojů energie.

Aby se tak mohlo stát, pokud možno při vynaložení pouze nezbytných finančních prostředků z veřejných rozpočtů a kapes daňových poplatníků, je nutné nastavit vhodné podmínky pro další rozvoj využití biomasy pro energetické účely.

Nastavené podmínky by měly splňovat několik základních kritérií, mezi které patří:

• Efekty z výroby biomasy a následné výroby konečné energie z biomasy, včetně efektů z vyplacených podpor pro výrobu biomasy z veřejných rozpočtů a kapes daňových poplatníků v maximální možné míře zůstanou v ČR
• Biomasa bude sloužit jako náhrada (alternativa) za ztenčující se zásoby fosilních paliv, které jsou v současné době významným palivem pro výrobu tepla jak v domácnostech, tak i ve zdrojích soustav zásobování tepelnou energií a pro výrobu elektřiny
• Biomasa, která je relativně snadno skladovatelná a spalitelná v domácnostech bude „ponechána“ primárně pro výrobu tepla v domácnostech
• Systém podpory výroby a využití biomasy pro energetické účely bude nastaven tak, aby na straně jedné došlo ke skutečnému rozvoji a využití dostupného potenciálu a na straně druhé nedocházelo ke zbytečnému vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů a kapes daňových poplatníků na podporu výroby a využití biomasy

 

Zásadní připomínky – obecné

Protože předkládaný návrh akčního plánu pro biomasu (dále jen „APB“) nesplňuje některá základní kritéria popsaná v úvodu těchto připomínek výše, tak dále je uvedeno několik obecných zásadních připomínek k návrhu APB.

1. Vývoz biomasy do zahraničí

Ve Směrnici 2009/28/ES je jedním ze základních pravidel, že obnovitelné zdroje jsou připočteny tomu členskému státu, na jehož území byly energeticky využity. Pokud má ČR naplnit závazky vyplývající z této směrnice, pak je s ohledem na význam biomasy pro plnění těchto závazků a výše uvedené pravidlo naprosto klíčové, zabývat se stávajícím i potenciálním vývozem biomasy do zahraničí. Tuto poměrně zásadní otázku ovšem předložený návrh APB prakticky pomíjí, byť má celou řadu skutečností a souvislostí.

První z nich je podpora využití biomasy v sousedních zemích, které se materiál věnuje pouze velmi okrajově a nekonkrétně. Je přitom naprosto evidentní, že značné množství biomasy je možné přesunout do sousedních zemí, pokud to bude pro její producenty nebo obchodníky s biomasou ekonomicky výhodné. Další významnou souvislostí je systém podpory. Stávající systém podpory založený na odstupňované výkupní ceně elektřiny z biomasy zajišťuje, že podpora je vyplacena pouze na tu energii (biomasu), která přispívá k plnění závazku ČR. Pokud by měla být podpora vyplácena přímo producentům biomasy, pak její využití v ČR není nijak automaticky garantováno a může díky tomu snadno dojít de facto k „vývozu dotací“. Třetí potom jsou dotace do výstavby peletizačních linek, které zásadně zvyšují „mobilitu“ biomasy a možnosti jejího exportu i na značné vzdálenosti. K vývozu ušlechtilých paliv z biomasy, zejména pelet a briket, již dnes dochází v poměrně rozsáhlém měřítku (tento problém je například v materiálu zmíněn v doporučení 3. na str. 80., není však již ale navrženo žádné konkrétní opatření).

APB by tudíž měl:

• Analyzovat podporu využití biomasy (lesní i zemědělské) v sousedních zemích, identifikovat rizika vývozu biomasy do zahraničí a navrhnout odpovídající opatření
• Zohlednit riziko vývozu biomasy (a tím i dotací) v navrhovaném systému podpory pěstování biomasy pro energetické využití i využití lesní biomasy
• Navrhnout opatření pro využití ušlechtilých paliv vyrobených z biomasy v ČR na českém trhu a zabránění jejich vývozu do zahraničí.

2. Systém podpory biomasy

Je objektivní skutečností a APB to nijak nezpochybňuje, že pro získání stejného množství energie v různých druzích biomasy je zapotřebí vynaložení velmi rozdílných nákladů. V tomto kontextu působí poněkud podivně návrh na zrušení jakékoli kategorizace biomasy uvedený v kapitole 5.5.1. na str. 66. Je zjevné, že pokud by měl být současně zachován stávající systém podpory biomasy „u spotřebitele“, pak by buď nutně muselo dojít k vyřazení dražší pěstované biomasy anebo významnému „přeplácení“ producentů levnější zbytkové biomasy. Paradoxně na tento problém sjednocení podpory pro stávající kategorie 1 a 2 upozorňuje na str. 66 sám APB s tím, že by tato varianta nepřinesla očekávané zefektivnění systému. Okamžitě se nabízí otázka, jaké zefektivnění by tedy přineslo úplné zrušení kategorií. Pokud by měla být napříště podpora vyhrazena pouze pro biomasu pěstovanou, pak by byl v APB několikrát zmiňovaný problém údajného nepoctivého vykazování biomasy pouze přesunut z roviny kategorií do roviny podporované/nepodporované biomasy. Je potřeba také upozornit, že parametr výhřevnosti biomasy je možné ovlivnit ještě podstatně snáze, než její zařazení do určité skupiny, navíc je takový parametr zpětně velmi obtížně průkazný, zejména pokud je spalována směs více paliv.

V zásadě lze jak s ohledem na připomínky a komentáře uvedené v předchozím odstavci, tak i v bodě 1 zásadních připomínek zvolit 2, poměrně zásadně odlišné přístupy k řešení zajištění podpory výroby energie z biomasy, případně jejich kombinace. Jednou variantou je výplata podpory na počátku celého procesu zajištění biomasy a výroby konečné energie z ní, tedy jejímu producentovi. Druhou variantou je výplata podpory na konci celého procesu zajištění biomasy a výroby konečné energie z ní, tedy výrobci konečné energie (elektřina, teplo) z biomasy. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa.

APB by tudíž měl:

• Provést důkladnou analýzu důsledků navrhovaného zrušení kategorií biomasy především z hlediska úspory nákladů na dosažení závazku ČR
• Analyzovat praktické problémy stanovení výhřevnosti biomasy, důsledky možného ovlivnění tohoto parametru a potenciál nepoctivého jednání a jeho prokazatelnosti
•  Provést podrobnou analýzu obou výše popsaných přístupů k řešení zajištění podpory výroby energie z biomasy, včetně vyhodnocení jejich pozitiv a negativ a v návaznosti na výsledek analýzy navrhnout možnosti eliminace rizik a navrhnout vhodné varianty zajištění podpory výroby energie z biomasy, které primárně splní základní kritéria uvedená v §úvodní kapitole tohoto materiálu

3. Využití biomasy v domácnostech

APB navrhuje využití většiny biomasy v domácnostech jako náhrady hnědého uhlí. Při tom vychází jak z mylných údajů statistické povahy (využití 1,9 milionu tun tříděného uhlí v domácnostech), tak z mylného náhledu na omezení produkce tohoto paliva vyplývajícího údajně z vyhlášky MŽP č. 13/2009 Sb. (viz str. 35). Citovaná vyhláška pozbude platnosti současně se stávajícím zákonem o ochraně ovzduší v září letošního roku a bude nahrazena vyhláškou novou, která se v současnosti připravuje. Hodnota měrné sirnatosti 0,75 g. MJ-1 není dle dostupných informací a porovnáním s katalogovými hodnotami překážkou pro uplatnění tříděného hnědého uhlí domácích producentů na trhu. Dokonce ani další mírné zpřísnění tohoto parametru by takovou překážkou pravděpodobně nebylo.

APB by tudíž měl:

• Analyzovat možnosti skutečného omezení uplatnitelnosti tříděného hnědého uhlí zejména ve zdrojích do 200 kW, které jsou z hlediska vlivu na ovzduší nejproblematičtější
• Ekonomicky vyhodnotit výhodnost náhrady tříděného uhlí ušlechtilým palivem z biomasy
• Navrhnout odpovídající opatření pro podporu využívání paliv z biomasy v domácnostech jako náhrady tříděného uhlí
• Vyhodnotit energetické a environmentální důsledky přechodu domácností na vytápění ušlechtilými palivy z biomasy (například spotřeba energie pro sušení a peletizaci nebo zvýšená spotřeba energie pro dopravu oproti uhlí)

4. Minimalizace celkových nákladů na podporu

Na str. 79 je jako jedno z doporučení k dotační politice zmíněna potřeba „zacílení podpory na využívání z ekonomického a energetického hlediska efektivních způsobů užití biomasy při respektování účinnosti celého palivového cyklu daného druhu biomasy a konečného produktu dodávaného spotřebitelům.“ S touto tezí je nepochybně možné souhlasit, bohužel však toto doporučení nebylo důsledně promítnuto do vlastního APB. Základním předpokladem jakýchkoli ekonomických výpočtů je nákladová cena jednotky vyprodukované biomasy různých druhů. Bohužel dokument žádné takové údaje neobsahuje. Dále je třeba brát v úvahu požadavky zákona o podporovaných zdrojích energie, podle kterého bude od 1.12016 omezena podpora využití biomasy při spoluspalování s uhlím pouze na vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V praxi tak nebude podporováno využití biomasy pro spoluspalování v elektrárnách. Tato zásadní změna není v APB reflektována. V APB naprosto chybí komplexní analýza a vyhodnocení variant využití biomasy v různých technologiích. Chybí například jakýkoli ekonomický podklad ke stanovení využití biomasy v tabulce 17 na str. 35. V takto zásadních údajích se nelze odvolat jen na názor expertního týmu, je třeba pracovat s konkrétními a ověřitelnými ekonomickými výpočty.

APB by tudíž měl:

• Stanovit nákladové ceny jednotkového množství různých druhů biomasy
• Obsahovat variantní posouzení využití zemědělské půdy pro různé druhy biomasy a technologie jejího využití s vyčíslením potřebných nákladů na podporu a možností výběru nákladově optimální varianty
• Dát navrhované varianty využití biomasy do souladu s doporučeními APB (maximální využití v kombinované výrobě elektřiny a tepla) i s platnou legislativou (zákon o podporovaných zdrojích energie)

Zásadní připomínky – konkrétní a detailní

V této části jsou uvedeny konkrétní připomínky k jednotlivým pasážím návrhu APB a jeho příloh. Není-li uvedeno jinak, připomínka se týká základního materiálu návrhu APB. V případě, že se připomínka týká přílohy k návrhu APB, je toto v připomínce konkrétně uvedeno.

1. V kapitole 3.3, pasáží „Dostupnost PEZ“ na straně 33 je uveden text „Dostupnost zemního plynu (ZP) v regionu znamená potenciální možnost ekologické výroby tepla v regionu.“. Tento text vyznívá, jako kdyby byl zemní plyn byl ekologickým zdrojem a palivem. To ale není pravda, protože například produkci CO₂ má cca 0,5 tuny na MWh. Text je nutné adekvátně upravit.
2. V kapitole 4.1 na straně 37 je uveden text „Požadavek efektivního využití platí obzvláště pro biomasu, kdy v případě jejího nízkoefektivního využití (pouze pro výrobu elektřiny) může docházet k převisu poptávky a nežádoucímu růstu cen.“. Tento text vyznívá, že růst ceny biomasy bude pouze tehdy, když bude využívána pro výrobu elektřiny. Přitom v kapitole 4., v odstavci „Pevná biomasa“ je uvedeno, že k tomu stejně dojde, a to i z jiných důvodů, než díky výrobě elektřiny z biomasy. Zde uvedené tvrzení je nezbytné vypustit.
3. V kapitole 5.2, části I. na straně 60 je uveden text „Tento zákon se vztahuje i na stanovení výkupních cen výkupními cenami elektřiny vyráběné na bázi OZE.“. Tato věta nedává smysl. Nutno upravit, tak aby dávala.
4. Údaje uvedené v kapitole 5.3, části „Podpora užití biomasy pro výrobu elektřiny“ na straně 62 a v celé kapitole 5.4 na stranách 62-65 by měly být v souladu s aktualizovaným Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů energie, který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutné provést kontrolu a v případě nesouladu příslušné údaje v APB opravit.
5. V kapitole 5.5 na straně 65 je uveden text „Současná praxe ukazuje, že dochází k výraznému a nežádoucímu zneužití kategorizace O1 a O2 a současný systém podpor vykazuje řadu problémů“. Je jistě pravda, že k nějakému zneužívání dochází. Těžko lze ale tvrdit, že jde o výrazné zneužívání. Pokud ano, tak je nutné v APB uvedené tvrzení o výrazném zneužívání jednoznačně doložit.
6. V kapitole 5.5 na straně 65 je uveden text „Ve všech třech kategoriích biomasy (O1, O2, O3) je problémem především to, že rozsah trhu s biomasou je co do objemu omezený, v mnoha případech má lokální charakter a neexistují tržní ceny biomasy, které by se daly pro výpočty výkupních cen elektřiny z biomasy použít.“. S uvedeným tvrzení lze souhlasit. Nebude to ale náhodou tím, že dosavadní platný APB nebyl úplně funkční? Pokud by byl funkční, tak ten trh by byl určitě větší.
7. V kapitole 5.5 na straně 66 je uveden text „Absence podpory uzavírání dlouhodobých smluv na dodávku biomasy mezi primárními producenty biomasy a jejími spotřebiteli pro výrobu elektřiny (a tepla). Toto vede k tomu, že produkce biomasy je zaměřena na využívání krátkodobě a relativně jednoduše mobilizovatelných zdrojů biomasy – zbytková biomasa z průmyslu zpracování dřeva, zbytková biomasa ze zemědělství a lesní těžební zbytky.“. S uvedeným tvrzení nelze než souhlasit. Pro podporu dlouhodobého rozvoje užití biomasy je proto nutné zajistit možnost vzniku dlouhodobých smluv mezi producenty biomasy a jejími uživateli vyrábějící z ní energii. Tomu pomůže, když bude stanovena základní cena provozní podpory, která bude následně v dalších letech indexována indexem z mixu nákladových indexů ovlivňujících náklady na pěstování biomasy (palivo, osivo, chemické ošetření, …).
8. V posledním odstavci kapitoly 5.4 na straně 66 je uvedeno tvrzení, ke kterému se vztahuje stejná připomínka, jako je uvedena pod bodem konkrétních připomínek výše.
9. V kapitole 5.5.1 na straně 66 je uveden text „Jako perspektivní varianta, kterou podporuje Ministerstvo zemědělství, se jeví zrušení kategorií a přístup na základě stanovení výhřevnosti biomasy a stanovení minimální úrovně energetické efektivity. K realizaci podpory by tak docházelo prostřednictvím kritéria výhřevnosti dodané biomasy (GJ/t).“. Celý tento návrh je špatně. Navrhovaný systém podpory na principu „Kč/GJ v primárním palivu biomasy“ povede buď ke snížení výroby energie z OZE, protože pro nákladově náročnější biomasu (účelně pěstovaná) to ekonomicky nevyjde, pokud ta cena Kč/GJ nebude stanovena na nákladovou úroveň účelně pěstované biomasy. Pokud to bude nastaveno na tu účelně pěstovanou, tak to bude zase celé předražené a dojde k výraznému cenovému tlaku na stávající kategorii 2 a 3. Navíc sami autoři APB si odporují, když o odstavec níže uvádějí, že slučování kategorií nedává smysl, protože by se jedna z těch kategorií musela „předražit“.

         Tato připomínka je již v zásadě součásti připomínky č. 2 v obecné části výše.

         Kategorie je nezbytné zachovat, správně nastavit příslušnost biomasy ke kategoriím, jak je připravováno v  nové vyhlášce k novému zákonu 165/2012 Sb. a nastavit dostatečný kontrolní systém, jak je připravováno ve výše uvedené vyhlášce.

10.  V kapitole 7.1, části „Závěry“ bodě 6 se hovoří o „decentralizovaném využívání. Je otázkou, co zde autoři přesně myslí decentralizovaným využíváním. Spíš než o decentralizovaném využívání by se mělo hovořit o svozové vzdálenosti. Když například bude v okolí velkého zdroje (elektrárna nebo teplárna) dostatek biomasy v rozumné svozové vzdálenosti, tak není žádný problém to pálit i ve velkých, v pojmosloví energetiky centralizovaných zdrojích.

11. V kapitole 7.1, části „Doporučení“ bodě 3 se, kde se má přednostně využívat biomasa. Toto nemůže definovat zemědělství (MZe), ale energetika (MPO). MPO je zodpovědné za energetickou politiku a tedy i za nastavení okrajových podmínek pro poměr mezi centrální a decentrální výrobou. Je potřeba mít na paměti, že je to o provozovatelnosti sítí a dnes již je v některých lokalitách přebytek decentrální výroby a elektřina „teče“ z nižších napěťových hladin na vyšší (především kvůli FVE).

12. V kapitole 7.1, části „Doporučení“ je potřeba doplnit nový bod 12, který bude znít „Využít nastavení zemědělské politiky a její dotační části v následujícím období od roku 2013 pro podporu pěstování a využití biomasy pro energetické účely.“.

13. Body 3, 5 a 11 kapitoly 7.2 v části „Závěry“ by se měly spojit do jednoho. V rámci spojeného bodu by se měl definovat návrh systému podpory tak, aby respektoval všechny body obecných připomínek výše, tedy aby:

• použitelné dřevo a ušlechtilá paliva z biomasy (peletky a brikety; obecně řečeno to, co se dá v domácnostech rozumně dlouhodobě skladovat) bylo „ponecháno“ pro pálení v domácnosti,
• co není vhodné pro domácnosti směřovat na výrobu elektřiny a tepla s tím, že by to mělo být směřováno tak, aby to

       -> stálo co nejméně na podpoře z veřejných rozpočtů a kapes daňových poplatníků (je to otázka nastavení
            podpory pro elektřinu a teplo a jejich poměr),

      -> ve zdrojích, kde se v současné době spaluje hnědé uhlí to nahrazovalo ztenčující se zásoby tohoto uhlí (platí
           pro teplo i elektřinu),

     -> byly respektovány rozumné svozové vzdálenosti a

     -> v neposlední řadě nedocházelo k vývozu biomasy (a ve svém důsledku podpor) do zahraničí a biomasa 

          vyprodukovaná v ČR byla spotřebována a využita v ČR.

14. Tvrzení uvedené v kapitole 7.2, části „Závěry“ bodě 9 není uvedeno správně. Schéma podpory je novým zákonem 165/2012 Sb. upraveno s tím, že zachovává pro stávající zdroje podmínky výpočtu nastavení podpory podle stávajícího zákona, aby byly eliminovány prvky retroaktivity. Výše podpory je garantována od data zprovoznění u biomasy 20 let a u bioplynu 16 let.

15. V kapitole 7.2, části „Závěry“ bodě 13 je to napsáno tak, že by se mělo podporovat jen BRKO a ne již netříděný odpad. Text je potřeba upravit tak, aby netříděný odpad i BRKO byly vnímány srovnatelně nebo spíš naopak.

16. K tvrzení v kapitole 7.2, části „Doporučení“ bodě 3 stejná připomínka jako v bodě 13 konkrétních připomínek výše.

17. K tvrzení v kapitole 7.2, části „Doporučení“ bodě 11 stejná připomínka jako v bodě 15 konkrétních připomínek výše.

18. S tvrzením v kapitole 7.2, části „Specifická doporučení a opatření pro další rozvoj termochemického spalování“ bodě 2 nelze než souhlasit. Mělo by zde ale být uvedeno, že se jedná především o malé zdroje a lokální topeniště, kde to je skutečně zatím neřešený problém. U velkých a středních spalovacích zdrojů je k dispozici již dost nástrojů, především z dílny evropské, legislativy, která stanovuje poměrně tvrdé podmínky pro velké a střední spalovací zdroje.

19. K tvrzení v kapitole 7.3.2, části „Doporučení“ bodě 14 stejná připomínka jako v bodě 7 konkrétních připomínek výše.

20. Obsah přílohy č. 3 k APB není v pořádku. Celý APB se týká biomasy. I příloha č. 3 má v názvu „Odhad nákladů na podporu výroby elektřiny z biomasy“. Z toho vyplývá, že ekonomické hodnocení by se mělo týkat pouze biomasy (pochopitelně včetně bioplynu, biometanu atd.). Bohužel ale dost velká část přílohy č. 3 se týká všech OZE, což do APB a příslušné přílohy č. 3 nepatří. Údaje uvedené v příloze č. 3, které se vztahují k biomase (pochopitelně včetně bioplynu, biometanu atd.) a v do této přílohy skutečně patří, by měly být v souladu s aktualizovaným Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů energie, který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nutné provést kontrolu a v případě nesouladu příslušné údaje v APB opravit.

 

 

V Praze 19.6.2012