Stanovisko k návrhu zákona, kterým se mění úprava daně z pevných paliv a plynu

Stanovisko k návrhu zákona, kterým se mění úprava daně z pevných paliv a daně z plynu v Zákoně č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů a Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních (tzv. „Uhlíková daň“)    .

Na základě usnesení č. 361 ze dne 23. května 2012 uložila vláda ministru financí, aby ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a životního prostředí zpracoval a předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů v daňové oblasti upravující zavedení uhlíkové daně a zrušení osvobození zemního plynu pro vytápění domácností.

Hlavním bodem návrhu je navýšení spotřební daně z lehkých topných olejů, těžkých topných olejů a odpadních olejů, daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a daně z pevných paliv. Opatření má mít kromě environmentálního přínosu, kdy je rozšířen okruh subjektů motivovaný ke snižování emisí oxidu uhličitého, i přínos fiskální.

 

Připomínky SP ČR:

1.      Závěry:

• Cena 15,- EUR/t CO₂ ročně nedává žádný smysl, je nutné ji odvíjet od skutečné tržní ceny emisních povolenek, současné i budoucí.
• Návrh uhlíkové daně celkově předbíhá Evropskou legislativu a v některých ustanoveních je s ní v přímém rozporu.
• SP ČR proto odmítá návrh MF ČR jako celek a doporučuje řešit uhlíkovou daň až v návaznosti na změny systému EU ETS, přestože obecně považuje SP ČR zavedení uhlíkové daně jako krok správným směrem.
• SP ČR též odmítá zachování osvobození zemního plynu spotřebovaného v domovních kotelnách od daně.

 

2. Obecné připomínky:

• V návaznosti na transpozici směrnice 2003/96/ES proběhla v ČR první fáze tzv. ekologické daňové reformy, kdy došlo ke zdanění jednotlivých energetických produktů. Hlavní cílem této reformy měla být stimulace k využívání energetických produktů s nejnižším dopadem na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva.

Ačkoliv nový zákon o ochraně ovzduší předvídá některá opatření, která mají alespoň částečně kompenzovat negativní vliv nevyhovujících (malých) spalovacích zdrojů u domácností a na druhé straně posílit využívání šetrnějších energetických produktů, částečná absence možnosti náležité kontroly kotlů v případě domácností účinnost těchto opatření snižuje.

 

• Navrhované zachování „disproporce u zdanění zemního plynu“ potažmo diskriminace tepláren spalujících zemní plyn ve srovnání s domovními kotelnami na stejné palivo lze označit ve svých důsledcích za likvidační zejména pro některé menší teplárenské společnosti. Osvobození zemního plynu spotřebovaného v domovních kotelnách je podle našeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, daňovou legislativou EU (Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, osvobození dodávek zemního plynu do domovních kotelen neumožňuje), pravidly veřejné podpory a ochranou hospodářské soutěže, strategickými dokumenty ČR včetně návrhu aktualizace Státní energetické koncepce, usnesením vlády č. 361/2012 i doporučeními OECD citovanými v důvodové zprávě.

 

• Velikost daně je nastavena na úroveň 15 EUR po celé období 2014 – 2020. Vzhledem k tomu, že současná cena povolenky je podstatně nižší, což zavádí nákladovou disproporci mezi subjekty, které jsou zařazeny v systému EU ETS a subjekty, na které se EU ETS nevztahuje, navrhujeme vytvořit mechanismus, který by cenu zdanění odvíjel od cen povolenek dosahovaných v aukcích. Vzhledem k vývoji na trhu emisních povolenek a zvolené stínové ceně emisí pro stanovení daně ve výši 15 Euro za tunu CO₂ totiž nedochází k žádoucímu „narovnání podmínek mezi zařízeními spadajícími do EU-ETS a ostatními subjekty a rozprostření motivace snižovat emise oxidu uhličitého mezi všechny emitenty“, jak deklaruje důvodová zpráva na str. 18, ale naopak k překlopení diskriminace do opačné polohy, kdy budou pro změnu zvýhodněna zařízení zařazená do systému emisního obchodování oproti těm, která v tomto systému zařazena nejsou. Přijetí návrhu v současné podobě by tak namísto žádoucí dlouhodobé stabilizace ještě více rozkolísalo podnikatelské prostředí, dále podkopalo řadou nesystémových kroků již značně oslabenou důvěru investorů a ve svém důsledku vedlo k podvázání v době ekonomické stagnace tolik potřebných fixních investic do modernizace a rekonstrukce zařízení a tedy i k negativním dopadům na životní prostředí.

 

• Navýšení daně z pevných paliv je nepřiměřeně vysoké. Daně z pevných paliv už i nyní znevýhodňuji spalování pevných paliv a jejich znevýhodnění je podle našeho názoru již dostatečné.  Navrhovanou novelou se sazba daně z pevných paliv zvyšuje oproti současnému stavu 5krát. Pokud daň dosud činila 7 až 16% z ceny černého uhlí, s nově navrhovanou sazbou by měla činit 35 až 80 % ceny, což nepřiměřeně zvýší ceny paliva pro spotřebitele (až o 64 %).  Velký rozptyl ve výši zdanění jednotlivých sortimentů paliva je způsoben měrnou jednotkou, na kterou se vztahuje sazba daně, tj. GJ spalného tepla.  Spalné teplo není jediným ukazatelem charakterizujícím kvalitu a využitelnost paliva a určujícím cenu paliva. Uhlí se stejným spalným teplem může mít rozdílnou kvalitu a tedy i cenu a to znamená i rozdílný podíl daně na výsledné ceně.

 

• Toto velké zvýšení daně z pevných paliv bude likvidační pro řadu podniků, bude neúnosné pro obyvatelstvo, a ve svém důsledku bude mít negativní dopad na poptávku po černém energetickém uhlí a koksu. Spotřebitelé, kteří nemají možnost z technických důvodů se připojit na velkovýrobu tepla, nebudou mít šanci najít alternativu k pevným palivům, zejména když se zvyšuje i daň z plynu a změna způsobu vytápění je investičně náročná.

 V neposlední řadě v předloženém materiálu postrádáme ekonomické vyhodnocení připravovaných změn a dopadů na konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který je na zásobování palivy a energiemi přímo závislý. Vzhledem k navýšení cen zmiňovaných energetických produktů lze očekávat, že koneční spotřebitelé budou v rámci své činnosti případně hledat možnosti směřující ke snížení objemů energetických vstupů, nebo i jiná alternativní řešení a tím nebudou vytvořeny vzhledem k aktuální situaci dostatečné podmínky pro očekávaný finanční efekt navrhované úpravy.

 3. Ke konkrétním ustanovením:

• Osvobození zemního plynu v domácnostech od daně – navrhujeme následující změnu:

V části druhé (Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů) za bod 4 vložit nový bod 5, který bude znít: „V čl. LXXII § 8 odst. 1 písm. a) se slova „a v domovních kotelnách“ zrušují.“

V návaznosti na tuto změnu navrhujeme přečíslovat body 5-16 části druhé jako body 6-17.

 Návaznost na tržní ceny povolenek – navrhujeme následující změnu k navýšení sazby daně o emisní složku takto:

V části druhé (Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů) do Čl. II vložit nový bod 9, který (včetně poznámky pod čarou 14a) bude znít:

 „§ 31

Zmocňovací ustanovení

V pravidelném termínu daného kalendářního roku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou výši sazby daně podle § 6 odst. 2 písm. g) a h) pro následující kalendářní rok s účinností od 1. ledna, a to se zohledněním vývoje tržní ceny povolenky^14a) v předchozím kalendářním roce a poklesu množství bezplatně přidělených povolenek^14a).

__________

14a) § 2 písm. t) zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.“.

V návaznosti na tuto změnu navrhujeme přečíslování navazujících bodů návrhu.

 

Zdůvodnění

a.       Navýšení sazby daně ze zemního plynu o emisní složku

V souvislosti s přechodem na aukční systém v rámci unijního systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů EU ETS důvodová zpráva poukazuje na nezbytnost odstranění disproporce mezi zařízeními, která spadají do systému EU ETS a zařízeními, která do toho systému nespadají. Samotný návrh ale tuto disproporci dále prohlubuje, neboť nezohledňuje postupný náběh povinně dražených povolenek v systému EU ETS u některých energeticky náročných sektorů.

 

Při stanovení výše sazby emisní složky daně proto navrhujeme, aby byl zohledněn postupný náběh aukce v rámci EU ETS. V souladu s tímto přístupem by měla být emisní složka daně rovněž zaváděna postupně, a to se zohledněním vývoje tržní ceny povolenky a poklesu množství povolenek bezplatně přidělovaných.

 

b.      Výše sazby emisní složky daně

Dále navrhujeme, aby výše emisní složky daně odpovídala aktuálnímu vývoji tržní ceny povolenky. Současný návrh přitom cenu „uhlíku“ stanovuje výrazně výše, než odpovídá aktuální ceně na trhu.

 

Podle informací zveřejňovaných na stránkách ERÚ a OTE k průměrným cenám emisních povolenek dosahovala průměrná cena emisní povolenky v roce 2012 výši 184,46 Kč/t CO₂. Zatímco současný návrh chce při výši 15 EUR/t CO2 stanovit výši emisní složky daně 69,30 Kč/MWh, při zohlednění průměrné ceny povolenky za rok 2012 by ale tato výše měla činit kolem 34 Kč/MWh.

 

Při zohlednění všech výše uvedených faktorů zakládá navýšení sazeb daně o emisní složku vycházející z ceny 15 EUR/t CO₂ nerovnost v zacházení mezi subjekty v systému EU ETS a subjekty mimo tento systém. Má-li být tato disproporce odstraněna, je nezbytné, aby byl při stanovení výše emisní složky daně náležitě zohledněn aktuální vývoj tržní ceny povolenky.

 

• Vrácení daně – obdobně jako v případě vrácení daně z minerálních olejů (§ 55 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních), SP ČR navrhuje doplnit nový paragraf pro vracení daně z plynů a paliv osobám užívajícím plyny a paliva v metalurgických procesech do „Zákona o spotřebních daních“ a „Zákona o změně zdanění pevných paliv, plynů a minerálních olejů a dalších souvisejících změnách“  takto:

„§ …

Vrácení daně z plynů a paliv osobám užívajícím plyny a paliva v metalurgických procesech

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu plyny a paliva uvedené v § ……. a prokazatelně tyto plyny a paliva oleje použila v metalurgických procesech.

 

• Vrácení daně z plynu dle § 24a - navrhujeme, aby podobně jako v případě Zákona o daních z příjmů daňový subjekt mohl částku, u které se nyní navrhuje nárok na vrácení, ponížit již v řádném daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období a správci daně by tak odvedl konečnou hodnotu daně již poníženou o tuto částku.

Zdůvodnění:

• Odpadlo by bezdůvodné přelévání finančních prostředků mezi daňovým subjektem a správcem daně.
• Daňový subjekt by neměl vázány finanční prostředky po dobu minimálně 30 dnů.

  

• Směrnice EU o energetické účinnosti - na str. 24 se v kapitole 1.5 hovoří o návrhu směrnice o energetické účinnosti. Tato směrnice již byla přijata a oficiálně publikována pod číslem 2012/27/EU. Daně z energie a CO₂ jsou nadále jako možná opatření uvedena v článku 7. Doporučujeme uvést text důvodové zprávy do souladu s vývojem v přijímání směrnice.

 

 

V Praze 25. února 2013