Stanovisko k materiálu „Změna Dokumentace programu Nová zelená úsporám“

Stanovisko SP ČR k materiálu „Změna Dokumentace programu Nová zelená úsporám“. Závěry

1.       SP ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas se způsobem vedení připomínkového řízení, kdy jsou se změnami Dokumentace programu NZÚ seznámeny zainteresované subjekty Ministerstvem pro místní rozvoj bez předchozích konzultací. 
2.       SP ČR zásadně nesouhlasí s účelovými změnami specifikací, parametrů a cílů NZÚ, na nichž se shodla pracovní skupina pro přípravu programu Nová zelená úsporám v průběhu její práce v posledních dvou letech. 
3.       SP ČR považuje za nepřijatelné a požaduje vysvětlení, proč materiál „Změna Dokumentace NZÚ“ uvádí nově úsporu 6,3 PJ při vynaložení 27mld. Kč z veřejných zdrojů (povolenky) a 19 mld. Kč ze soukromých zdrojů, když v Národním akčním plánu pro Energetickou účinnost, schváleném vládou ČR dne 22. 12. 2014, byla stanovena se souhlasem SP ČR úspora pro program NZÚ 14 PJ při alokaci prostředků 27 mld. Kč.

Obecná zásadní připomínka
1.         Dle ukazatelů dosažené úspory energie a výroby energie z OZE na 1 miliardu veřejných prostředků ve výši pouhých 234 TJ/rok je program značně neefektivní a je třeba ho zásadně přepracovat k dosažení minimálně dvojnásobného ukazatele úspor energie na investovanou miliardu korun z veřejných prostředků neboli k dosažení přibližně 14 PJ úspor energie, jak to předpokládá Národní akční plán energetické účinnosti schválený vládou 22. 12. 2014. Je třeba doplnit efektivitu podporovaných opatření, aby bylo možné vyhodnotit, která jsou efektivní, a která nikoliv.

Odůvodnění:

Na str. 8 Dokumentace programu se píše: „Každá jedna miliarda korun investovaná z prostředků programu NZÚ do projektů na podporu energeticky úsporných opatření v poměru 49 % pro rodinné domy, 21 % pro bytové domy a 30 % pro budovy veřejného sektoru přinese v průměru úsporu energie 234 TJ/rok a zároveň přispěje k výrobě 60 TJ energie z obnovitelných zdrojů energie za rok.“

Tyto výsledky jsou ještě výrazně horší, než Evropskou komisí ve Zprávě o České republice (SWD 2015 23 final z 26.2.2015) v rámci tzv. Evropského semestru nedávno tvrdě kritizovaný první program Zelená úsporám: „Například poslední program „Zelená úsporám“ ušetřil 6,8 PJ energie s náklady ve výši přibližně 20 miliard Kč (725 milionů EUR, 0,5 % HDP). Na každou ušetřenou kWh tedy bylo jen z veřejných zdrojů vynaloženo 0,39 EUR. Při takto nízkých úsporách za euro by bylo k dosažení požadovaného cíle (podle směrnice o energetické účinnosti) potřeba jen z veřejných prostředků vynaložit 560 miliard Kč (20,3 miliard EUR, 13,6 % HDP)“.

Pokud by ovšem bylo do programu Zelená úsporám v této podobě investováno z veřejných prostředků 20 miliard korun, pak by nepřinesl ani velmi nízkých 6,8 PJ úspor jako první Zelená úsporám (MPO uvádí v Národním akčním plánu energetické účinnosti dokonce 8,9 PJ), ale pouhopouhých 4,68 PJ, tedy o 31 % méně! Tak zoufalou neefektivitu vynakládání veřejných prostředků si Česká republika tváří v tvář závazku dosažení nových úspor v konečné spotřebě energie ve výši 47,84 PJ do roku 2020 nemůže v žádném případě dovolit. Pokud by i jiné programy zaměřené na úspory energie byly takto neefektivní, pak by splnění uvedeného cíle přišlo veřejné rozpočty na více než 200 miliard korun. Národní akční pláne energetické účinnosti ovšem počítá pro splnění závazku vyplývajícího ze směrnice o energetické účinnosti s částkou 96,4 miliardy Kč z veřejných rozpočtů, zejména z fondů EU.

Národní akční plán energetické účinnosti schválený vládou 22. 12. 2014 počítá pro Novou zelenou úsporám při alokaci 27 miliard Kč s dosažením úspor energie v letech 2014-16 ve výši 3667 TJ a v letech 2017-2020 pak 10 641 TJ, celkem tedy 14 308 TJ. K dosažení této úspory by ovšem program při naplánované „efektivitě“ potřeboval alokaci přibližně 61 miliard korun! To je zjevně nereálné a je to více než dvojnásobek alokace, se kterou počítá vládou schválený Národní akční plán energetické účinnosti i vlastní dokumentace programu. Při MPO i MŽP předpokládané alokaci pro program Nová zelená úsporám ve výši 27 miliard korun by indukované úspory dle návrhu MŽP dosáhly pouhých 6,3 PJ. To by ovšem znamenalo výpadek 8 PJ očekávaných úspor (56%) dle schváleného Národního akčního plánu energetické účinnosti! Tyto úspory by musely být nahrazeny jinými programy, a protože plánované alokované prostředky sotva stačí na splnění závazku ČR, šlo by o dodatečné zatížení státního rozpočtu v rozsahu až desítek miliard korun!