Trendy na trhu práce: Průmysl 4.0 zvýší produktivitu i mzdy

Jaké trendy na trhu práce byste měli znát a jak se můžou dotknout vašeho podnikání? Může vaší firmě pomoci digitální transformace a implementace prvků Průmyslu 4.0? Právě na taková témata se zaměřila letošní závěrečná konference Svazu průmyslu a dopravy ČR pořádaná v rámci aktivit dle § 320a zákoníku práce. Svaz ji zorganizoval online ve středu 9. 12. 2020.

Neustupující pandemie onemocnění Covid-19 letos neumožnila, aby se tradiční závěrečná konference Svazu průmyslu a dopravy ČR zaměřená na trh práce dle § 320 uskutečnila fyzicky. Poprvé se tak konference konala online. Ti ale ani ve virtuálním prostoru nepřišli o prezentace hlavních hostů nebo o možnost pokládat jim dotazy ke konkrétním otázkám a problémům.

Polarizace českých podniků v důsledcích Průmyslu 4.0

„Průmysl 4.0 je dlouho diskutovaný pojem. Pořád je ale kolem něj spousta nejasností. My jsme navíc zjistili, že v České republice neexistuje žádná podrobná analýza, která by se zabývala dopady té čtvrté průmyslové revoluce na jednotlivé podniky. Proto jsme toto téma zařadili do programu,“ vysvětlila na úvod konference Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Technologie Průmyslu 4.0 jako robotizace, automatizace a umělá inteligence jsou klíčové pro další úspěšný růst firem v Česku. Podniky, které do těchto technologií už investovaly, získaly náskok před konkurencí jak v produktivitě práce, tak přidané hodnotě. Zaměstnancům díky tomu mohou vyplácet vyšší mzdy. Ukázala to unikátní analýza dat z více než tisíce firem, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI.

„Dlouhodobé výzkumy například z Německa nám ukazují, že firmy, které zavádějí Průmysl 4.0, nepropouštějí své zaměstnance. Ale naopak firmy, které tyto technologie nezavádějí, postupně ztrácejí své postavení na trhu a přicházejí o zaměstnance,“ vysvětlil na konferenci Štěpán Jurajda z CERGE-EI. Analýza také ukázala, že zaměstnanci ve firmách, které se pustily do robotizace, automatizace nebo používají umělou inteligenci, vydělávají více peněz než lidé v podnicích, kde tyto technologie používají v méně nebo vůbec.

Agentury práce a agenturní zaměstnávání

Další téma konference se zaměřilo na agenturní zaměstnávání. Právě činnost agentur práce a jejich vliv na zaměstnávání v letošním roce citelně ovlivnila celosvětová pandemie Covid-19. „Vliv pandemie na agentury práce byl výrazný. Mnohem vyšší, než na jiné firmy nebo průmyslová odvětví,“ řekla Ludmila Husaříková ze společnosti Trexima, která studii zpracovala.

Kromě toho se ale hosté dozvěděli, jak k agenturnímu zaměstnávání přistupují sousední státy a další vybrané země Evropské unie. Například v Polsku nebo ve Francii je agenturní zaměstnávání povoleno pouze pro dočasné nahrazení trvalého zaměstnance, v některých zemích pak mají agentury práce omezenou činnost v určitých oborech.

Genderové aspekty spojené se zabezpečením osob v důchodovém věku

Na závěr konference se pak účastníci dozvěděli, jaký vliv mají genderové aspekty na zabezpečení lidí v důchodovém věku. Pro zaměstnavatele, ale v podstatě pro celou naši společnost, jde o jedno z klíčových témat. „Je to mimo jiné jedno ze stěžejních témat komise pro spravedlivé důchody, které může přinést odpověď na to, jak vyrovnat dlouhodobé rozdíly mezi důchody mužů a žen,“ vysvětlila důvod zařazení tohoto bodu na program konference Jitka Hejduková, moderátorka akce a poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy.

Ze studie, kterou na toto téma zpracovala společnost Deloitte Advisory s.r.o., například vyplynulo, že muži jsou ve vedoucích pozicích obsazeni ve dvojnásobném počtu než ženy. Takové pozice přitom bývají finančně mnohem lépe ohodnoceny. V 90 % zaměstnání pak ženy dosahují obvykle nižších mezd než muži. „Platová nerovnost mezi pohlavími dosahuje vrcholu v produktivním věku mezi 30 až 54 lety. V tomto období nárůst mezd u žen stagnuje, zatímco u mužů nabývá celoživotního maxima,“ upozornil Filip Rameš ze společnosti Deloitte.

Prezentace ke stažení:

Analýzy ke stažení:

 

kategorie Trh práce a vzdělávání
zpět