Článek představuje první rychlé komentáře Sekce hospodářské politiky k vybraným částem koaličního programu.
Jsme rádi, že se v koaličním programu formující se vlády objevily i některé naše náměty a lze nalézt i několik pozitivních bodů. Pozitivní je například akceptace potřeby jádra či zemního plynu v české energetice, možnost daňové a účetní evidence v eurech, záměr pozitivní změny přístupu finanční správy. Ne vždy jsou ale jednotlivé části vyvážené, a to zaměřením i obsahem. Mnoho bodů je ale spíše obecných, bez jasných milníků či konkretizace, bez které je nelze vyhodnotit. Doufáme, že program není vyčerpávající a řada zásadních bodů, které v koaličním programu chybí, neznamená, že se na ně budoucí vláda nezaměří. Chybí například vazba na Fit for 55, podpora aplikovaného výzkumu, prodloužení mimořádných zrychlených odpisů či řešení ceny povrchové vody. Mrzí nás, že řadu apolitických priorit klíčových pro rozvoj podnikatelského prostředí koalice nezapracovala. Vítáme proto nabídku potenciálního premiéra na spolupráci při následné tvorbě programového prohlášení nové vlády a jeho deklaraci k zapracování dalších požadavků Svazu, které více podpoří průmysl a podnikatelské prostředí.
Očekávali jsme v části podnikání větší důraz na průmysl. Část koaličního programu z oblasti VaVaI zapomíná na klíčový aplikovaný výzkum a inovace, mluví převážně o fázi vědy a výzkumu, ale již spíše zanedbatelně o vývoji a inovacích, které potřebujeme pro posun v přidané hodnotě a pokud chceme být zemí inovací a pokud nechceme dělat stále stejné chyby. Jsme připraveni poskytnout zkušenosti podnikatelské sféry a na konkrétních doplněních a opatřeních se podílet.
Prvních pár poznámek k základním oblastem
Věříme, že budeme spolupracovat na přípravě programového prohlášení a na konkrétních opatřeních. Věříme, že na firmy a průmysl vláda nezapomene a dříve, než rozhodne si zjistí věcnou stránku problémů na místo obecných frází. Produktivní podnikatelský sektor je základem ekonomického růstu, který se odráží do dalších oblastí života, včetně daňových příjmů.
Finance a daně
Oceňujeme obecný záměr k "racionální stabilizaci veřejných financí", ale nejsou dány konkrétní kroky, dle kterých lze vyhodnotit dopady na podnikatele. Opakujeme že „nejlepším zajištěním daňových příjmů je ekonomický růst“, je potřeba ozdravit finance, ale nepodvázat dlouhodobý ekonomický růst. Lze v této kapitilo nalézt některé konkrétní pozitivní záměry (účetní a daňová evidence v eurech). Chybí nám ale například prodloužení mimořádných odpisů na rok 2022 či deklarace jasné podpory daňovým odpočtům na výzkum a vývoj. Bezpochyby potřebujeme významnější změnu přístupu finanční správy směrem ke klientskému přístupu. V koaličním programu jsou ale zmíněny jen občané. Nelze zapomínat na firmy, které bohužel program neuvádí - přístup finanční správy nesmí odrazovat či ztěžovat podnikání v ČR. Některé návrhy také nejsou příliš věcné a takto formulované indikují obecné fráze, které mohou bez důkladné diskuse s odbornou a podnikatelskou sféru přinést i problémy. Proto je třeba konkrétní návrhy nejprve důkladně diskutovat a vyhodnotit komplexně dopady, včetně dopadů na administrativu či podnikatelský sektor v ČR. Jsme připraveni v tomto být odborným partnerem.
Doprava
Obecně lze s řadou bodů souhlasit, ale často jsou formulace obecné, tj. řada věcí je bez jasnějšího závazku či nástroje („aktualizujeme plán priorit, prioritní dálniční úseky bez jakéhokoliv data, zaměření se na zvýšení počtu cestujících na železnici“). Chybí například podpora autonomní dopravy, dalších alternativních paliv, problematika státního železničního dopravce a podrobnější popis k řadě bodů.
Životní prostředí
Lze ocenit cíl úzké spolupráce mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu. Svaz dodává, že MŽP a MZE musí spolupracovat s MPO a vnímat i ekonomickou stránku a dopady na firmy a průmysl ČR. Kladně lze hodnotit, že Česká republika chce být konstruktivním partnerem v globálních snahách o ochranu klimatu. Svaz prosazuje reálné příspěvky ČR ke klimaticko-energetickým cílům se zamezením negativních dopadů na konkurenceschopnost průmyslu ČR. Toto by ale mělo být více zdůrazněno a náš průmysl a konkurenceschopnost firem v ČR nezapomínat. Podnikatelského sektoru se celkově ale mnoho opatření netýká a tato část na něj spíše v řadě bodů zapomíná. Co nám například chybí je nutnost změny režimu financování vodního hospodářství v ČR a podniků Povodí, kde je třeba narovnat cenu povrchové vody a zamezit jejímu dalšímu neúměrnému růstu.
Podnikání a energetika
K podnikání zde příliš bodů není. Chybí nám důraz na zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu, zejména ve vazbě na legislativní balíček Fit for 55, který je také zásadní pro podobu energetického mixu ČR. Vítáme, že vláda vnímá potřebu role jádra a zemního plynu v taxonomii, kterou bude aktivně prosazovat v EU.
Z pohledu programů na podporu investic nenalézáme informace o tom, na co zaměřit investice, zda chce koalice podpořit více podnikatelský sektor v reakci na klíčové transformační výzvy, zda se budou současné programy upravovat (ESIF, NPO), zda se k fondům bude jinak přistupovat (kromě slova „lepší zacílení“), aby bylo možné snadněji a s menší administrativou čerpat apod. Tudíž tento záměr taktéž nelze vyhodnotit .
Dobré je, že vláda chce jednat o navýšení prostředků v Modernizačním fondu pro ČR, nesmí ale zapomínat na modernizaci a dekarbonizaci průmyslu, která bohužel není zmíněna. Kladně lze také vyhodnotit, že vláda bude prosazovat energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost jako podmínku útlumu uhlí v roce 2038. Koaliční dokument rovněž uvádí záměr, že při vyjednávání konkrétních opatření Green Deal bude vláda na půdě EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky že vláda bude požadovat po Evropské komisi studie dopadů jednotlivých návrhů balíčku Fit for 55, jak požadovala Evropská rada či Svaz průmyslu. Svaz bude požadovat dopracování analýz za ČR i po české vládě.
VaVaI
Pokud chce vláda opravdu posunout naši republiku mezi nejúspěšnější země, jak se v dokumentu uvádí (viz str. 5), bez aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ve firmách a spolupráce firemního a akademického prostředí to není možné realizovat. Bohužel tyto dva aspekty dokument zmiňuje minimálně nebo vůbec a zabývá se především akademickým výzkumem či spoluprací státní správy s akademickými pracovišti. Stát by neměl zapomínat na firemní VaVaI, kde je třeba mnohým pomoci v jejich rizikových či dlouhodobých projektech, které bez pomoci státu nezvládnou realizovat. Netýká se to navíc jen malých a středních firem, jelikož počtem zaměstnanců velké, zejména české, firmy nejsou tak kapitálově silné, jako jejich zahraniční konkurence. Ve financích (str. 19) nám chybí v bodě: „Místo zaklekávání podpoříme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům.“ zmínka o firmách, na které kontroly dopadají nejvíce a zabírají jim navíc neúměrné množství času a kapacit, místo aby se věnovaly primárnímu poslání. Prosím, změňme přístup předchozích vlád a dívejme se na firmy pohledem vyspělých zemí, tedy ne jako na daňové podvodníky, ale jako tvůrce hodnot. Na inovace se nesmí zapomínat, pokud se chceme opravdu v naší ekonomické pozici posunout dál.
